Praha/Kamenné Žehrovice - Architekti a diskutéři na sociálních sítích novou podobu základní školy v Kamenných Žehrovicích na Kladensku nešetří. Původní fasáda zmizela pod nánosem polystyrenu a divokých barev. Místní si ale stojí za svým: podle starostky obce je celá kritika pouze mediální kampaní vyvolanou architekty.
Zastupitelé Kamenných Žehrovic před třemi lety požádali ministerstvo životního prostředí o dotaci na snížení energetické nákladnosti školy. "Měli jsme tu obrovský problém s únikem tepla v zimě. Okna profukovala, měli jsme tu vlhko a venku se loupala omítka, což bylo pro děti velmi rizikové," vysvětluje ředitelka školy Marie Kolářová.
Školu navštěvuje zhruba 150 dětí, jejichž rodiče naopak rekonstrukci vítají. "Rodiče na rozdíl od jiných obyvatel obce vědí, jaké tu byly podmínky, jak to tu vypadalo. Z kritiky rekonstrukce je mi smutno, protože lidé hodnotí jen vnější vzhled," doplnila ředitelka školy.
Návrh na novou podobu školy vytvořila společnost Qualit projekt už v roce 2015, nikdo z místních proti ní neprotestoval a podle starostky se jim líbí i teď. Za nenávistnými komentáři na novou podobu školy podle ní stojí lidé, kteří v obci nebyli a školu nikdy neviděli.
"Působí to na mě jako mediální kampaň. Nějaký spor mezi architekty, ti se k tomu totiž vyjadřují především. Každý, kdo někdy zateploval, ví, že tam nemůže nechat stará okna," argumentuje starostka obce Soňa Černá.
Ve škole bylo při rekonstrukci nutné odstranit vlhkost, rekonstruovat rozvody kanalizace, odvod dešťové vody co nejdále od budovy a zateplení včetně výměny oken a dveří.
Příspěvek zachycující školu před rekonstrukcí a po ní zveřejnil na Facebooku architekt Ondřej Chutný, který jeho současnou podobu kritizoval. Podobný názor sdílí celá řada diskutérů i architekt Petr Kučera.
"V dnešní době jsme schopni omlátit historicky cenné fasády a nahradit je polystyreny jen proto, abychom ušetřili pár korun na vytápění. Tu budovu ale naprosto zničí," konstatuje Kučera. Samotný výběr barev podle něj působí jako omalovánky.
Pokud jsou rekonstruovány stavby, které se nachází v chráněné oblasti, musí být rekonstrukce mnohem šetrnější a podléhá řadě omezení. "Památkáři by vyžadovali, aby byla zachována původní podoba stavby i barva fasády. Tato škola ale podle všeho nepatří mezi chráněné," doplnil Kučera.
Pod příspěvkem Chutného se ale rozproudila vášnivá diskuse plná negativních komentářů. "Krása starých budov nikdy nevyprchá a dají se citlivě rekonstruovat. Tohle je barbarství," napsala například Gabriela Kocourová.
"Vrchol nevkusu a prznění skutečné architektury! Smutné, že toto stavební úřad a hlavně památkáři povolili. Jsem sice pro přiznání novotvaru v původních historických objektech, ale citlivě a s vkusem," myslí si Petra Bínová.
Projektant rekonstrukce Aleš Miller ze společnosti Qualit, kterého redakce telefonicky kontaktovala, se k celé záležitosti a odmítl vyjadřovat.
Rekonstrukci školy hradila z většiny obec, ministerstvo platilo 40 procent. Celkové náklady na rekonstrukci čítají podle starostky kolem 13 milionů korun.
