Obrazem: Architektura víry. V Česku se po roce 1989 postavily desítky kostelů

Obrazem: Architektura víry. V Česku se po roce 1989 postavily desítky kostelů
Kostel sv. Rodiny v Luhačovicích. Dostavěn byl v roce 1997.
Kostel sv. Prokopa v Praze-Stodůlkách, postavený v roce 2001.
Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů v městské části Brno-Žabovřesky. Stavba byla postavena v roce 1995 podle návrhu architekta Josefa Opatřila.
Dálniční kaple na odpočívadle dálnice D5 u Šlovic na jihu Plzeňska. Kaple Smíření byla otevřena v roce 2008.
Foto: Shutterstock
Pavel Švec Anna Dohnalová Pavel Švec, Anna Dohnalová
29. 11. 2020 18:58
Možná se to na první pohled nezdá, ale i v Česku, které je známé vysokým podílem nevěřících, se staví moderní kostely. Po Listopadu 1989 jich v republice vzniklo hned několik desítek, a to zejména na Moravě a ve Slezsku. Podle architekta sakrálních staveb Marka Štěpána je jejich stavba odrazem doby a měla by promlouvat k lidem. Nejnovější církevní stavbou je kostel na pražském Barrandově.

Kostel Krista Spasitele na jižním okraji Prahy vysvětil v neděli 22. listopadu pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Velký nárůst obyvatel na sídlišti Barrandov a nedostatečná kapacita příslušného barokního kostelíka na Zlíchově, to byl důvod proč nový svatostánek vznikl. Kostel patří k novodobým církevním stavbám, které se vyznačují hlavně svým jednoduchým a čistým vzhledem.

Uvnitř je komunitní centrum se sálem, klubovnami a kavárnou, které bude sloužit ke konání různých společenských akcí. "Plánujeme zde pořádat koncerty, výstavy, taneční večery, filmová promítání, divadlo nebo večery s herci," popisuje ředitelka komunitního centra Krista Spasitele Hana Tyrralová.

Kostel byl postaven podle návrhů architektů Jakuba Žišky a Pavla Šmelhause, ještě ale není úplně dokončen. Chybí mu dohotovit například prosklený prstenec ve střeše, který má symbolizovat otevřenou bránu k nebesům. Stavbu také zdobí barevná vitráž od sochaře Petra Váni.

Kardinál Dominik Duka posvětil 22. listopadu 2020 nový kostel Krista Spasitele v Praze na Barrandově.
Kardinál Dominik Duka posvětil 22. listopadu 2020 nový kostel Krista Spasitele v Praze na Barrandově. | Foto: ČTK

Proč se vlastně nové kostely stále staví

Novodobé svatostánky jsou v dnešní době velice populární. "Na první pohled se může zdát, že jich je už postavených dost. Je nutné ale dodat, že jsou na dnes již nevhodných místech. Na vesnici přebývají, ve městech a na sídlištích chybí," vysvětluje architekt Marek Štěpán. Podle něj je to důsledek velkého přesunu lidí během posledních desítek let, kdy právě stěhováním populace počet obyvatel ve městech narostl.

Lidé se vystěhovali z oblastí, kde dnes kostely přebývají, a jsou tak nevyužívané. Právě v moderních městech, a zejména na těch sídlištích, kde se současně nachází nejvíce věřících, kostely naopak chybí.

Vzhled kostelů a jiných církevních staveb se během staletí mění. Podle Marka Štěpána by měl novodobý kostel vyjadřovat soudobý názor na architekturu. "Není přijatelné stavět kopie historických staveb. Pokud je u stavby ale důležité se odkázat na historii a minulost, pak je takový odkaz třeba nově myšlenkově přestavět," míní. Častěji než historizující stavby vznikají v Česku ryze moderní.

Účel kostelů se s časem nemění, pouze rozrůstá. Mimo svou duchovní funkci dnes novodobé církevní stavby slouží také jako místo pro setkávání a vzdělávání lidí. "Každý moderní kostel má v sobě i komunitní centrum," vysvětluje architekt Štěpán. Lidé tak mohou místo navštěvovat nejen pro bohoslužby, ale také se v něm mohou sejít s přáteli, zajít si na koncert nebo třeba oslavit narozeniny.

Proces realizace takovýchto církevních objektů je ale velice zdlouhavý. Například právě nový kostel Krista Spasitele na Barrandově, který se začal plánovat již v roce 2010, dostal své reálné obrysy až dlouho poté. Nicméně úvahy o stavbě vznikly mnohem dříve, a to společně s plánem na výstavbu zdejší čtvrti v roce 1934. Od počátečního nápadu tedy uběhlo už přes osmdesát let. "Až když na Barrandově mezitím vyrostlo panelové sídliště o velikosti menšího města, začala být potřeba nového kostela velice aktuální," popisuje farář Josef Ptáček.

Nejvíce moderních kostelů patří Moravě a Slezsku

Nejvíce nových církevních staveb, hlavně římskokatolických, vyrostlo po roce 1989 na Moravě a ve Slezsku. Za poslední tři desetiletí jich tam postavili čtyři desítky. Příkladem je třeba kostel Svaté Rodiny v Luhačovicích na Zlínsku, který byl otevřen necelých deset let po revoluci. O šest let později pak otevřeli kostel Panny Marie Pomocnice ve Zlíně na Jižních Svazích. A v roce 2017 v Sazovicích na Zlínsku vysvětili v kostel svatého Václava, jehož válcový tvar byl inspirován rotundami z doby tohoto českého světce.

K nejznámějším polistopadovým církevním stavbám pak v Praze patří kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Strašnicích, který je charakteristický svým nezvyklým tvarem hyperboly. Stavbu navrhl architekt Jindřich Synka a postaven byl mezi lety 1992 a 1994.

Podobně jedinečný tvar má například kostel svaté Alžběty v pražských Kbelích, který byl vysvěcen v roce 2004. Kostel má tvar elipsy a má připomínat bochník chleba, z něhož byla část odkrojena.

V Čechách je moderních kostelů o něco méně než na Moravě, ale zajímavou stavbou je například kostel svatého Karla Boromejského v Písku, který má tvar hvězdy, nebo klášter Matky Boží v Novém Dvoře u Toužimi, který byl postaven v roce 2004. Ve stejném roce vysvěcen architektonicky odvážný ekumenický kostel Boží lásky v Budislavi u Litomyšle.

Další moderní kostely

  • V brněnské diecézi vznikl kupříkladu v roce 2004 kostel Panny Marie Královny v Hrušovanech u Brna, o čtyři roky později kostel svatého Ducha v Šumné na Znojemsku či moderně pojatý poutní kostel Božího milosrdenství a svaté Faustyny ve Slavkovicích u Nového Města na Moravě. V samotném Brně dokončili už v roce 1995 kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů, a to na sídlišti v Žabovřeskách. A v roce 2020 byl v Lesné vysvěcen kostel blahoslavené Marie Restituty.
  • V ostravsko-opavské diecézi se nejvíce kostelů (a také kaplí) postavilo na Opavsku, převážně v oblasti Hlučínska. Za zmínku stojí třeba kostel Krista Dobrého Pastýře v Hněvošicích na Opavsku z roku 1996. Jednou z největších novostaveb je poutní kostel Panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách na Bruntálsku z roku 1995 s výraznou, 48 metrů vysokou věží. V Ostravě se pak v roce 2007 otevřel kostel Svatého Ducha v Zábřehu, jehož součástí je i pastorační centrum, garáže a byty pro kněze.
  • V roce 2003 vznikl evangelický Sborový dům v Letohradě na Orlickoústecku, Církev bratrská pak otevřela v roce 2007 kostel Bétel v Poděbradech, v listopadu 2010 kostel připomínající Noemovu archu v Černošicích u Prahy a o měsíc později kostel v Litomyšli se střídavě skloněnými pultovými střechami. Z menších staveb stojí za zmínku například strohá kaple u dálnice D5 nedaleko Šlovic na Plzeňsku nebo archu připomínající kaple v Černé na Žďársku z roku 2011.
     
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Bayern i v oslabení zvládl bundesligový zápas ve Fürthu a vyhrál 3:1

Fotbalisté Bayernu Mnichov porazili v předehrávce 6. kola německé ligy Fürth 3:1, přestože proti nováčkovi hráli takřka celý druhý poločas v oslabení. Po úvodní remíze vyhráli v sezoně páté utkání za sebou a vedou neúplnou tabulku o tři body před Wolfsburgem, který má sobotní zápas k dobru.

Skóre otevřel v 10. minutě Thomas Müller, po půlhodině hry zvýšil na 2:0 Joshua Kimmich. Tři minuty po začátku druhého poločasu ale dostal za ostrý faul červenou kartu Benjamin Pavard a bavorský tým se v deseti na výhru ještě hodně nadřel. Ve vyhrocené atmosféře dostal žlutou kartu v 64. minutě i trenér Bayernu Julian Nagelsmann.

Uklidnění úřadujícím šampionům přinesl v 68. minutě vlastní gól Sebastiana Griesbecka, po němž Bayern vedl už o tři branky. V závěru už jen zkorigoval stav přesnou hlavičkou Cedric Itten.

Aktualizováno před 7 hodinami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy.  Polský prezident Duda ke sporu řekl v televizi, že se Polsko nemůže připravit o 7 procent energetického trhu a že vybízí k dialogu.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro v pátek podle agentury PAP řekl, že Soudní dvůr Evropské unie neměl v dané etapě sporu o důl Turów právo uložit Polsku pokutu. Spor o Turów před unijním soudem ještě nedospěl k verdiktu. 

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy