„Neskrývají vzájemnou domluvu.“ Klaus se opírá do soudu i Pavla, mluví o změně systému

Vyvrcholení sporu o účast prezidenta Petra Pavla na summitu Severoatlantické aliance (NATO) vydáním předběžného opatření Ústavního soudu má bývalý prezident Václav Klaus a někdejší mentor ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) za zásadní pokus o přepsání dělby moci.

V prohlášení, které poslal médiím, také napsal, že se jedná o přechod k poloprezidentskému systému, o zásadní oslabení institucí s demokratickou odpovědností vůči občanům, tedy parlamentu a vlády, a naopak o posílení moci institucí, které tuto odpovědnost nemají, prezidenta a Ústavního soudu. Soud vedený předsedou Josefem Baxou je podle něj otevřeně aktivistický a mocensky nezdrženlivý.

Soud ve středu vládě uložil prezidenta na summit delegovat. Technické záležitosti spojené s prezidentovou účastí bude vláda řešit na pondělním jednání. Macinka označil podání kompetenční žaloby i předběžné rozhodnutí za pokus o ústavní puč. Podle prezidenta jsou tato velmi silná slova od člověka, který je součástí vlády, na hranici šíření poplašné zprávy.

„Předběžné opatření, které Ústavní soud vydal jeden a půl dne po podání kompetenční žaloby prezidenta republiky ve věci jeho účasti na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře, je svou účelovostí a neskrývaným politickým aktivismem důkazem úpadku politické a právní kultury v zemi,“ stojí v prohlášení, pod kterým je podepsán vedle dalších i poradce Macinky a výkonný ředitel Institutu Václava Klause a někdejší vedoucí prezidentské kanceláře Jiří Weigl.

Soud se podle Klause nechal bez odporu zatáhnout do otevřeného politického střetu, snaží se úkolovat vládu a přisvojit si rozhodování o ryze exekutivních věcech, jako je složení delegací a technické otázky jejich působení v zahraničí.

To podle Klause napovídá, že soud je otevřeně aktivistický a mocensky zcela nezdrženlivý. „Neváhá překročit své pravomoci. Něco jako sebeomezení, politická nestrannost, odborná korektnost či renomé instituce jsou pro něj věci zcela podružné. Aktéři této hry neskrývají vzájemnou domluvu, koordinaci postupu, a tím i faktickou podjatost soudu,“ uvedl také.

Ústavní soud a jeho předseda podle prohlášení ukázali, že pro ně dřívější kompetenční spory nejsou varováním, ale inspirací.

„Dnes se v důsledku toho jeví v jiném světle i kauza Turek při sestavování vlády a postup prezidenta Pavla, který se už tehdy domáhal kompetenční žaloby, kterou on nebyl oprávněn podat. Premiér (Andrej) Babiš tento krok prozíravě odmítl. S dnešní znalostí věci si dokážeme představit výsledek - nález, že vládu fakticky sestavuje nikoliv premiér, ale prezident. Parlamentní volby by se mohly odsunout stranou,“ odkázal Klaus na spor Hradu a Motoristů o jmenování poslance Filipa Turka ministrem.

Ústavní soud by měl podle Klause být pojistkou proti snahám o posílení kompetencí prezidenta či o poloprezidentský systém, ukázal ale, že jí není.