Máme tu generaci nešikovných chirurgů, říká přednosta z VFN. Viní mobily a počítače

Jakub Heller Jakub Heller, Tereza Hotová
19. 3. 2019 6:52
Dnešní studenti medicíny nemají v rukou takový cit, jaký měli před lety jejich předchůdci, myslí si Zdeněk Krška, přednosta 1. chirurgické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. Vinu dává počítačům a mobilním telefonům, které v dětských pokojích nahradily tradiční hračky, jakými byly třeba stavebnice Merkur či Lego. Podle jeho kolegů hraje svou roli i nezájem nejlepších studentů o medicínské obory, zejména o chirurgii, na kterou tak zbývají méně schopní uchazeči než v minulosti.
Profesor Zdeněk Krška, přednosta 1. chirurgické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice.
Profesor Zdeněk Krška, přednosta 1. chirurgické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. | Foto: 1. lékařská fakulta UK

"Mne i mé kolegy znepokojuje, že zatímco v minulosti jste předpokládali, že absolventi budou schopni praktických úkonů, jako něco vyříznout, teď už to neplatí," uvedl nedávno ve vysílání britské BBC profesor chirurgie Roger Kneebone z Královské univerzity v Londýně.

Deník Aktuálně.cz se rozhodl oslovit české chirurgy a zjistit, zda je jejich zkušenost se současnou generací mladých lékařů podobná. Ukázalo se, že nepříznivý trend řada z nich potvrzuje. Nešikovnosti studentů si někteří všímají už v rámci výuky.

"Vidíme stále se zvyšující počty malých poranění během praktických oborů. Takových případů přibývá každým rokem. Studenti se přitom zraňují častěji, aniž bychom změnili techniku či cokoliv jiného," říká Zdeněk Krška, přednosta 1. chirurgické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Se svým britským kolegou Kneebonem se shoduje i v tom, co současnou situaci způsobilo. Na lékařské fakulty podle nich přichází nová generace, která v mládí tráví volný čas u počítačů, mobilů a videoherních konzolí namísto stavebnic a rukodělných prací. Kvůli tomu tak dnešní studenti nemají podle Kršky rozvinutou souhru mezi zrakem a jemnou motorikou. Tedy schopnosti, které se rozvíjejí zejména v mládí. 

"Samozřejmě že někdo je přirozeně šikovnější a někdo méně. Tak tomu bylo vždy, ale i šikovnost se musí pěstovat," říká Krška a dodává, že chirurgie je na manuální zručnost obzvláště náročná a možná proto jsou u ní proměny v dětských návycích vidět nejvýrazněji.

Koukají na mě jak na blázna

Pokud chce chirurg operovat dobře a bez krevních ztrát, musí mít podle Kršky cit pro tkáň a zacházet s nástroji přesně, takřka automaticky a instinktivně. "Nepředpokládá se, že se bude člověk rozmýšlet o dalším postupu, to musí být automatismy. Ty chirurg musí mít a získává je právě v dětství," dodává Krška. Nejrůznější ovladače, klávesnice a mobilní obrazovky, které nevyžadují preciznost, však podle něj berou mladým zájemcům o chirurgii jistotu z rukou.

"Já bych se třeba neodvážil požádat svoji manželku, aby mi přišila knoflík z erární uniformy, který mi tu a tam odpadne, zvládnu to sám. Když to řeknu mladým doktorům, tak na mě koukají jak na blázna. To jsou věci, co dnes těm lidem chybí," popisuje Krška. Uvědomuje si nicméně, že počítače a podobná zařízení jsou dnes pro život nezbytná a nemá cenu je dětem zakazovat.

"Na druhou stranu je více než nutné, aby děti měly i mechanické hračky. Jinak nám šikovní lidé budou chybět všude, přitom Češi vždycky platili za šikovný národ," dodává Krška. 

Chirurgie už neláká ty nejlepší z nejlepších

I jeho čeští kolegové, které redakce Aktuálně.cz oslovila, do jisté míry sdílejí jeho obavy. "Sezení za počítačem a u mobilů zručnosti určitě nijak nepomáhá a jistě to vliv mít bude, ale myslím si, že ta generace, která opravdu strávila dětství u počítače a telefonu, teprve přijde," říká Tomáš Skalický, vedoucí lékař chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.

I on vnímá nižší kvalitu uchazečů o chirurgické vzdělání, hlavní příčinu ale vidí jinde - medicína ztrácí prestiž. "Nechodí na ni už ti nejlepší z nejlepších. A o chirurgii jako takovou je zájem ještě menší. Přitom, když jsem já končil školu v roce 1989, o chirurgické obory jsme se prali," říká Skalický. Dnes je tomu podle něj jinak. Povolání chirurga, který musí osm hodin strávit na sále bez chvíle odpočinku, a přitom si vydělá stejně jako třeba kožní lékař, studenty netáhne.

"Kvůli tomu ten výběr není úplně optimální a na chirurgii tak doputují horší studenti než dřív, a to je spojeno i s tou manuální zručností," říká Skalický. Nastupující generace je podle něj navíc mnohem sebevědomější než ty předcházející. "To je obecně samozřejmě skvělé, my jsme takoví nebyli, drželi jsme se spíš při zemi," říká. 

V chirurgii je však podle něj vysoké sebevědomí na škodu. "Sebevědomý chirurg je nebezpečný. Člověk musí být naopak velmi pokorný, jakmile si začne moc myslet a dovolovat, je to špatně," dodává Skalický. 

Chirurgie láká stále víc dívek, podle lékařů ale na řadu věcí nestačí

Další věcí je, že když už se někdo na chirurgii hlásí, jde podle Skalického z větší části o dívky. Ty ale podle něj zase nestačí na velké operace.

"Představte si štíhlou hubenou dívenku, jak stojí osm hodin u aneurysmatu hrudní aorty. Chirurgie je prostě fyzicky náročná. Nechci to paušalizovat. Jsou holky, které jsou robustní a které to vydrží, ale většina z děvčat, která jsme tu měli, na ty velké operace nechtěla, protože to bylo nad jejich fyzické limity," říká lékař. 

Také Eliška Sovová, proděkanka Lékařské fakulty Univerzity Palackého, vnímá, že se manuální schopnosti lékařů zhoršily, ale není to podle ní zatím nic, s čím by se nedalo pracovat. "Když jsme nastoupili do vedení fakulty, skutečně jsme zjistili, že je praktická výuka horší. Proto jsme před pěti lety změnili studijní plány tak, aby studenti častěji zavítali do ostatních nemocnic a více trénovali své praktické dovednosti," říká proděkanka. 

Častější trénink podle ní dokáže vyrovnat nedostatky, které studenti mají. "Troufám si tvrdit, že od nás studenti v praktických otázkách odcházejí dobře připraveni, ale je to právě proto, že jsme se na praktické předměty zaměřili," říká Sovová. 

Skutečnost, že se dnes k praktikování chirurgie dostanou i méně zruční studenti, má však i podle ní mnoho příčin a návyky z dětství jsou jen jednou z nich. Souhlasí s tím, že velkou roli hraje obecný nezájem studentů o chirurgii a také ona potvrzuje, že se na lékařské fakulty hlásí více žen.

"Mezi šesťáky jsou jich řekněme tak dvě třetiny. Jenže staří lékaři je často neuznávají a moc je nechtějí. Třeba kvůli tomu, že před sebou mají založení rodiny. Přitom ženy jsou na drobnou mikrochirurgii daleko šikovnější než muži. Problém je v tom, že se k tomu prostě nedostanou," říká Sovová.

I ona však uznává, že nedává příliš smysl, aby se například kardiochirurgii věnovala dívka, jelikož na sále fyzicky nevydrží to, co chirurgové muži. 

Bude to už zřejmě jen horší

Všichni oslovení lékaři se nicméně shodují v tom, že kvůli roli, jakou v jejich dětství hrají mobilní telefony a počítače, budou v budoucnu mladí lékaři ještě méně zruční než dnes. Podle Kršky se to navíc nevztahuje jen na medicínské obory. "Když dneska mluvím se svými kamarády truhláři, tak si stěžují na totéž. Učni se jim běžně poraní nožem nebo i jiným běžným nástrojem, a to i ve chvílích, kdy od nich nic složitého nechtějí. Takže to není jen problém chirurgie, to je problém všech manuálních oborů," říká. 

Jediným řešením je podle něj snaha vést děti k procvičování jemné motoriky, a to jak doma, tak na základních a středních školách. "Já to vidím teď u svého dvouletého vnuka. Má prstíčky, kterými umí přeladit televizi, ale já ho tlačím k tomu, aby stavěl. Koupil jsem mu dvě stavebnice," říká Krška.

Nastupující generace však podle Skalického může mít výhodu, pokud se bude dále rozšiřovat robotická chirurgie, ke které budou mít mladí lidé blíž. "Přesto, chirurg jednoduše musí být šikovný. Nemůže jen tak říct, že se bude věnovat pouze robotické chirurgii, protože mu za pět minut přistane na stole mnohočetné poranění, třeba člověk rozbitý z autonehody, a robotická chirurgie mu bude k ničemu, bude muset zasáhnout manuálně a okamžitě," dodává Skalický.

Budoucí lékaře nebude mít kdo učit, bez peněz od zahraničních studentů by to na lékařských fakultách nešlo, absolventům můžeme nabídnout 23 tisíc | Video: Martin Veselovský, DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy