reklama
 
 

Česko není připravené čelit nepříteli. Mobilizace by byla chaos, skutečných bojovníků je sedm tisíc

16. 5. 2017 5:30
Bezpečnostní hrozby v Evropě podle analytiků rostou a Česko na ně není podle zdrojů z armády připravené. Zejména v případě mobilizace, byť jen částečné, by se vojsko potýkalo s velkými potížemi. Chybělo by téměř vše. Zejména však experti, lidé vytvářející zázemí armády i vybavení pro ně, a to včetně ubytovacích kapacit.

Praha - Na začátku dubna česká armáda po zhruba dvaceti letech cvičila na případnou mobilizaci. Do vojenské základny v Přáslavicích u Olomouce přijelo několik desítek dobrovolníků z aktivních záloh a armáda je cvičně přijala a vybavila výstrojí a výzbrojí. Akce proběhla hladce. Kdyby ale země čelila skutečnému nebezpečí, bylo by podle vojenských expertů vše daleko složitější. Ukázalo by se, že armáda a celá země ve skutečnosti na mobilizaci, byť jen částečnou, připravena není.

Podle expertů totiž neexistují zpracované, a zejména otestované scénáře možných kritických situací, armáda nemá přehled o lidech, které by potřebovala, chyběl by pro ně základní materiál. Bezpečnostní rizika přitom i v Evropě v posledních letech vzrostla a možnost konfliktu už není zdaleka jen hypotetická.

"Co víme o našich vojácích v záloze? Jaký je systém předurčování, co budou ti lidé dělat v případě ohrožení, mobilizace? Jsem přesvědčen, že armáda neví, co by si se zhruba milionem vojáků v záloze počala," uvedl dobře informovaný zdroj z ministerstva obrany, který si nepřál být jmenován, jeho jméno ale Aktuálně.cz zná.

Česko má nyní zhruba 22 tisíc profesionálních vojáků, z nichž je ale skutečných bojovníků asi sedm tisíc, dvě bojové brigády. K tomu zhruba 1500 aktivních záložáků. V případě skutečného ohrožení by ale podle zdroje potřebovala 100 až 150 tisíc lidí. A jejich výběr, vybavení a vycvičení by se během několika dnů potýkal s obrovskými obtížemi. Brzy po revoluci skončila cvičení záložáků, armáda navíc zrušila jednotky, pod které spadali. Na papíře sice existuje vládou v roce 2013 schválená koncepce mobilizace, ale ve skutečnosti se jí nikdo přes dvacet let nezabýval.

Armáda dnes podle bezpečnostního experta Františka Šulce potřebuje mít vypracovány zejména konkrétní scénáře pro různé možnosti ohrožení. Od přírodních katastrof přes vysílání vojáků do zahraničí až po varianty přímého ohrožení území státu. "Ty musí být štábně otestované, není třeba pořádat velká cvičení. Ale bojím se, že nic takového neproběhlo," řekl. V případě mobilizace by přitom podle něho armáda nepotřebovala masu lidí. "Představa konfliktu, ve kterém bojují miliony Čechů, je nesmyslná," řekl.

Poměr mezi bojovými jednotkami a zabezpečením v týlu je navíc jedna ku třem až šesti. "Na jednoho střelce musí být třeba pět lidí, kteří se starají o to, aby byl tam, kde má být, aby jedl, byl ošetřen. Vojáci se zbraní není náš největší problém. To za nimi se rozpadlo. Plus chybí lidé, kteří se v armádě specializovali na mobilizaci," poznamenal Šulc.

Klíčoví jsou proto dnes specialisté. "Na prvním místě, což může překvapit, jsou i při případném konfliktu právníci. Někdo musí vše zpracovat, doklady, škody, hlídání materiálu, úrazy. Druzí jsou IT specialisté - je třeba vše takzvaně ,prodrátovat´ - a další spojaři, radioamatéři," uvedl Šulc. Jenže tyto ani další profese armáda mezi civilisty vytipované nemá. "Měla by vědět, kam sáhnout, ale to neví," poznamenal expert.

Nepřipravenost na případné ohrožení potvrdil i vysoký armádní důstojník, který si nepřál být z pochopitelných důvodů jmenován. "Schopnost ministerstva obrany představit si použití záloh končí u těch aktivních. Jaký je vlastně systém předurčování záložníků a k jakým jednotkám a jakým způsobem by přišli? Proč si ten čas neušetří předurčením maximálního počtu záložníků v době, kdy je klid a nic se neděje, a proč zřejmě čeká na průšvih, kdy na to čas nebude?" ptá se voják.

Nejmladším záložníkům, kteří prošli základní vojenskou službou (skončila v roce 2004), je přitom přes 30 let. Například technik Martin Ptáček z Liberce, kterému je nyní třicet pět, prošel základním vojenským výcvikem jako jeden z posledních v roce 2002. Sloužil devět měsíců v Písku jako řidič.

Od vojny mě nikdo nekontaktoval

"Od té doby, co jsme skončili, nás armáda nijak nekontaktovala," říká. Domnívá se, že v případě mobilizace by se nejspíš hlásil u vojenské správy, která je v Liberci. Jistý si ale není. "Navíc my jsme už neměli téměř žádný výcvik. Pochybuji, že umíme střílet. Část jezdila s auty nebo něco podobného. Spíš tam byli kluci, kteří vytrhávali trávu z obrubníků," vzpomíná Ptáček.

Zatímco Ptáček by ještě alespoň svým věkem měl být pro armádu platný, většina záložáků, kterých je celkem zhruba 800 tisíc, už je vojensky dávno za zenitem. Většině je totiž více než 45 let. Nejvyužitelnější skupina je přitom podle expertů mezi 18 až 30 lety. Tu ale služba v armádě minula.

Jasný plán, jak takové lidi v případě potřeby rychle vycvičit - i oni totiž podléhají branné povinnosti -, však nyní neexistuje. Ministerstvo obrany v roce 2015 přišlo s návrhem obnovit odvody i výcvik záložáků, narazilo ale na odpor. Branný zákon tak v současné podobě počítá s tím, že armáda začne s výcvikem vojáků povolaných do mimořádné služby až v případě ohrožení státu. Zároveň budou moci být odvedeni i ti, kteří dosud odvedeni nebyli.

"Správně to měli bohužel komunisté v Československé lidové armádě. Měli přehled o pobytu, schopnosti služby a odbornosti záložníků. V našem případě by jich nemusel být milion. V každém případě ale přehled o těch nejmladších. Na prvním místě o bývalých vojácích z povolání, a protože to ani náhodou nemůže stačit, tak přinejmenším o části zbytku," míní zdroj z armády.

Postele už připravené nejsou

Otázky vyvstávají i ohledně zásob, uniforem a počtu zbraní. I tady experti upozorňují, že všeho by ani zdaleka nebylo dost. "Ubytovací prostory, postele, lůžkoviny, nic z toho už připravené není," řekl bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Podle oslovených expertů je proto nejvyšší čas na změnu přístupu. "Je třeba, aby se přípravou na rizika, včetně možné potřeby mobilizace, zabývala nejen armáda, ale i politici. Byla by to ohromná změna v řízení státu, to se musí připravit, secvičit. Politici musí rozhodnout a je třeba začít něco dělat," míní Šedivý.

Podle společného oficiálního stanoviska ministerstva obrany a generálního štábu je ale vše v nejlepším pořádku. "U předurčených vojáků v záloze je již v době míru resortem ministerstva obrany plánováno, k jakým vojenským útvarům budou po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu přiřazeni. Ostatní vojáci v záloze by byli povoláni k výkonu mimořádné služby za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podle potřeb ozbrojených sil ČR, zejména k úhradě válečných ztrát," uvedl tiskový mluvčí generálního štábu Jan Šulc.

Ministerstvo obrany má podle něj přesný přehled o počtech vojáků v záloze i o počtech potřebných za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. "Vzhledem k citlivosti těchto údajů nebudou tyto počty zveřejňovány," dodal.

Jediný možný problém mluvčí naznačil u materiálu, kterým by bylo třeba nastupující vojáky vybavit. "Ruční zbraně jsou k dispozici v potřebném množství, ostatní materiál (munice, uniformy, stany, skládací lůžka a spací pytle) je skladován pouze částečně. Pro jeho doplnění na požadované počty je využíván systém hospodářských opatření pro krizové stavy," uvedl.

autoři: Martin Biben, Lukáš Prchal | 16. 5. 2017 5:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama