Prezident podruhé otočil. Mluvil jsem s ním, abolici navrhovat nebude, tvrdí Babiš

Jakub Heller Jakub Heller
4. 12. 2019 17:47
Prezident Miloš Zeman opustil svůj nápad ukončit z moci svého úřadu čerstvě obnovené trestní stíhání premiéra Andreje Babiše. A to i přesto, že mu to ještě v září sliboval. Loni v lednu naopak tvrdil, že abolici by Babišovi nedal, protože by se tím zesměšnil. O dalším názorovém obratu hlavy státu informoval sám premiér poté, co si s prezidentem ve středu odpoledne telefonoval.
Prezident Miloš Zeman v TV Barrandov, kde v září Babišovi milost slíbil. Nyní podle premiéra říká, že ji navrhovat nebude.
Prezident Miloš Zeman v TV Barrandov, kde v září Babišovi milost slíbil. Nyní podle premiéra říká, že ji navrhovat nebude. | Foto: TV Barrandov

Ještě počátkem minulého roku v prezidentské debatě Miloš Zeman tvrdil, že abolici by premiérovi Andreji Babišovi neudělil, protože by "se tím naprosto zesměšnil". Letos v září však na věc změnil názor. 

Když dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch pravomocně ukončil trestní stíhání premiéra a dalších pěti osob, prezident řekl: "Když se do toho už nebude vrtat, tak bude klid a budu rád. Kdyby se do toho vrtalo, tak prezident má ústavou dané právo abolice. Pokud by to bylo nutné, a já věřím, že to nutné nebude, pak bych k tomuto ústavnímu kroku sáhl."

Teď se však zdá, že prezident změnil názor podruhé. Tvrdí to alespoň premiér Andrej Babiš. "Nebude ji navrhovat," napsal premiér ČTK po telefonickém rozhovoru se Zemanem, ve kterém se ho snažil přesvědčit, aby od záměru udělit mu abolici upustil.

Zatím není známo, co donutilo prezidenta opět přehodnotit svůj postoj. Podle opozičních politiků mohla být jeho původní slova pouze nátlakem na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který měl o dalším osudu kauzy rozhodnout. Ten však ve středu, když ohlašoval výsledek svého přezkumu, uvedl, že prezidentova slova vůbec nebral v potaz a řídil se jen potřebou spravedlivě rozhodnout. 

Původně se chtěl prezident k celé věci vyjádřit až ve čtvrtek v televizi Barrandov. Dá se tak předpokládat, že tam tento obrat podrobněji vysvětlí. Právo udělit abolici však prezidentovi dává ústava a není nijak časově omezeno. Do skončení případu se tak prezident může kdykoliv rozhodnout svůj názor změnit potřetí.

O udělení abolice přitom může rozhodnout prakticky z hodiny na hodinu. "Je to vcelku jednoduchá listina, ve které vyjádříte, koho z dosahu orgánů činných v trestním řízení vyjímáte. Bude tam napsáno, o koho jde a jakého trestního stíhání se abolice týká. A to je vlastně všechno," říká ústavní právník Jan Kysela. 

Od roku 2012, kdy se měnila ústava v souvislosti se zavedením přímé volby hlavy státu, se však prezident při udělení abolice neobejde bez souhlasu premiéra. Abolici totiž musí spolupodepsat předseda vlády či jiný člen kabinetu.

Babiš by musel s abolicí souhlasit, prezident mu ji nemůže vnutit

Mohla by tak vzniknout paradoxní situace, kdy by premiér svým podpisem omilostnil sám sebe. Podle řady odborníků však v české justici platí zásada, že člověk nemá rozhodovat ve vlastní věci. "Ve chvíli, kdy se omilostňovaná osoba podílí na omilostňování sebe sama, může to být považováno za v rozporu se smyslem institutu abolice, za svévolný výkon moci, zneužití moci. Za něco, co je ve flagrantním rozporu s principy demokratického právního státu," říká Kysela.

Státní zástupce by se tak podle něj - ač nedokáže říct, jak je tato možnost pravděpodobná - mohl rozhodnout, že na takovou abolici nebude z těchto důvodů brát zřetel. V takovém případě by měl zřejmě poslední slovo Nejvyšší soud.

V úvahu by tedy spíše přicházela situace, že by za Babiše abolici podepsal jiný člen vlády, pravděpodobně ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Ta však takovou eventualitu odmítá komentovat. Proti tomu už by státní zástupce zřejmě nemohl nic namítat.

Benešová ani jiný člen vlády však abolici premiéra nemůže podepsat bez jeho vědomí. "To nejde. Člen vlády k tomu musí být premiérem pověřený," říká Kysela. Podpis abolice by tak byl jednoznačně rozhodnutím Andreje Babiše.

Babiš nicméně opakovaně tvrdí, že by abolici nepřijal. Naposledy to řekl ve středu odpoledne. "Abolice není potřeba, protože jsem přesvědčený, že jsem nic protizákonného neudělal," řekl Babiš v Poslanecké sněmovně. Následně dodal, že požádá prezidenta Miloše Zemana, aby v jeho kauze abolici ani nenavrhoval. Což se mu, zdá se, podařilo. 

V opačném případě by měl Babiš dvě možnosti, jak abolici "nepřijmout". Jednak odmítnout ji podepsat a ani nepověřit podpisem žádného člena vlády. Tím by abolice nikdy nevešla v platnost.

Druhou možností by bylo abolici odmítnout jako "občan" Babiš, tedy až poté, co by některý z členů kabinetu abolici podepsal. Trestní stíhání by v takovém případě pokračovalo dál, ale s jedním podstatným rozdílem - soud by mu nemohl udělit žádný trest, rozhodoval by jen o tom, zda je vinen, či nevinen.

Podle Kysely je už samotná debata o abolici pro premiéra Babiše něčím naprosto nevídaným. Zejména proto, že jejím adresátem má být předseda vlády. "V civilizovaném světě není úplně běžné, aby vysoký politický představitel, který je trestně stíhán, zůstal v té funkci, natožpak aby se podílel na svém vyvázání z dosahu orgánů činných v trestním řízení," říká právník.

Proti abolici se už postavili i někteří členové kabinetu, konkrétně ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ten uvedl, že by nezůstal ve vládě, která by byla spoluodpovědná za abolici premiéra Andreje Babiše.

Abolice po roce 1989

Miloš Zeman by nebyl prvním českým prezidentem, který by po ústavním právu abolice sáhl. Nejčastěji využil možnosti zastavení trestního stíhání Václav Havel. "Ani u něj to nebyly nějaké nekonečně četné případy, a i tak už tehdy visela ve vzduchu nechuť k tomu, že jde o poměrně výrazný zásah představitele politické moci do činnosti orgánů činných v trestním řízení ještě předtím, než byly schopné říci co a jak a k něčemu dospět," říká Kysela. 

Z jistého pohledu však vede v udílení abolicí druhý český prezident Václav Klaus. Ten se totiž v rámci amnestie rozhodl předčasně ukončit mnoho dlouho neuzavřených kauz a vleklých soudních řízení. Amnestie však nebyla mířena na konkrétní kauzy, tudíž tyto události nelze zcela srovnávat.

Už zmíněná nechuť odborné veřejnosti i politiků podle Kysely ostatně vedla k tomu, že abolici zákonodárci v roce 2012 přesunuli mezi ty pravomoci, ke kterým je potřeba spolupodpis premiéra. Zatímco dříve mohl prezident abolici udělovat jen na základě vlastního uvážení.

Volně a nezávisle už prezident v tomto smyslu může zacházet jen i institutem milosti, která se uděluje až po skončení soudního řízení. I přes tuto změnu institut abolice mnoho odborníků i politiků kritizuje. Zejména proto, že představuje jakousi výjimku z rovnosti před zákonem.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Mongolsko se kvůli viru izoluje: zavírá hraniční přechody, školy i univerzity

Mongolsko od dnešního dne až do 2. března uzavře všechny školky, školy, univerzity a další vzdělávací zařízení. Tamní úřady se tak snaží zabránit šíření smrtícího koronaviru, který v uplynulých dnech zasáhl sousední Čínu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mongolská média. Úřady rovněž uzavřely pro chodce a automobilovou dopravu všechny hraniční přechody a zakázaly veškerá veřejná shromáždění.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

Při útoku na ambasádu USA v Iráku byl zraněn jeden člověk

Při nedělním raketovém útoku, který zasáhl velvyslanectví Spojených států v Bagdádu, utrpěl zranění nejméně jeden zaměstnanec ambasády. Agentuře AFP to řekl nejmenovaný irácký zdroj.

Reportér televizní stanice Al-Arabíja popsal, že viděl uvnitř areálu přistávat americký letoun. Zraněných je podle něj více, Washington ale tyto informace zatím nekomentoval. Celkem bylo vypáleno pět raket, areál ambasády zasáhly tři, jedna z nich pak jídelnu v době večeře.

Podle agentury AFP je to poprvé, co rakety dopadly přímo na americkou ambasádu, nacházející se v opevněné a přísně střežené zelené zóně, kde sídlí vláda a mnoho dalších zahraničních zastoupení. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy