Rakušanovy trhliny. Tajné služby podezřelé kontakty šéfa rozvědky nikdy neprověřovaly

Jan Horák Lukáš Valášek Jan Horák, Lukáš Valášek
17. 8. 2022 5:30
Ředitel rozvědky Petr Mlejnek zatím přečkal úterní jednání premiéra Petra Fialy (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) o své pozici. Média v minulých týdnech upozornila na jeho podezřelé kontakty. Rakušan se za šéfa rozvědky postavil a argumentoval, že je z hlediska bezpečnostních rizik prověřený. Podle zjištění Aktuálně.cz však Mlejnek aktuální šetření ze strany tajných služeb nepodstoupil.
O udržitelnosti pozice šéfa rozvědky Petra Mlejnka v úterý jednali premiér Petr Fiala a ministr vnitra Vít Rakušan (na snímku z 26. července).
O udržitelnosti pozice šéfa rozvědky Petra Mlejnka v úterý jednali premiér Petr Fiala a ministr vnitra Vít Rakušan (na snímku z 26. července). | Foto: ČTK

Ještě před jmenováním Petra Mlejnka šéfem rozvědky Aktuálně.cz upozornilo, že působil ve firmě, jejíž tři manažeři dostali pravomocný trest za korupci. Podle dalšího zjištění Aktuálně.cz se osobně zná s bývalým detektivem odsouzeným za korupci a úniky informací od policie, Mlejnkova manželka s ním léta podnikala. Seznam Zprávy upozornily na jeho kontakty se stíhaným lobbistou Michalem Redlem.

Rozvědka, celým názvem Úřad pro zahraniční styky a informace, spadá pod ministerstvo vnitra. Šéf resortu jmenuje ředitele služby se souhlasem vlády. Ministr Rakušan opakovaně řekl, že za Mlejnkem dál stojí. "Není žádný důvod nevěřit informacím z bezpečnostní komunity. Ředitel Mlejnek byl prověřen na stupeň tajné. Navíc jsem byl před jeho jmenováním ujištěn bezpečnostní komunitou, že u něj nebyl detekován žádný problém," řekl Rakušan deníku Echo24.

Podle zjištění Aktuálně.cz však zpravodajské služby komplexní bezpečnostní šetření k Mlejnkovým kontaktům z byznysového prostředí, kde působil posledních dvanáct let, neprovedly. Jeho stávající prověrka vydaná Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ) se popsaných styků s odsouzenými či stíhanými lidmi netýká.

Vojenští zpravodajci a BIS mimo hru

Prověrka je osvědčení, že se dotyčný může seznamovat s informacemi týkajícími se bezpečnosti státu. NBÚ před jejím vydáním vyhodnocuje jeho život. S kým se stýkal, s kým podnikal, jakou má trestní minulost. Pokud dotyčný v tomto procesu obstojí, prověrku získá. Ředitel rozvědky ji má na druhý nejpřísnější stupeň.

NBÚ před rozhodnutím o prověrce obvykle požádá o spolupráci právě tajné služby, aby mu o daném člověku poskytly své poznatky. Jenže to se v případě Mlejnka stalo jen napůl. Před angažmá v byznysu působil do roku 2010 ve Vojenském zpravodajství. Bezpečnostní osvědčení měl tehdy přímo od něj, tajné služby prověřují všechny své příslušníky.

Když už coby soukromá osoba požádal NBÚ o prodloužení prověrky na stupeň tajné, úřad se na Vojenské zpravodajství obrátil. Jenže služba mu poskytla poznatky z doby Mlejnkova působení coby zpravodajce. Aktuální šetření k němu neprovedla. Bezpečnostní informační službu nepožádal NBÚ o spolupráci vůbec. Možnou rizikovost Mlejnkových kontaktů z byznysu nikdo ze služeb nehodnotil.

"K bezpečnostnímu prověřování fyzických ani právnických osob se nemohu vyjadřovat. Obecně platí, že NBÚ může zpravodajské služby požádat o součinnost, ale nemusí," řekl Aktuálně.cz mluvčí BIS Ladislav Šticha. Podobně se vyjádřilo Vojenské zpravodajství. "K této konkrétní věci se vyjadřovat nemůžeme, ale platí, že v obdobných případech součinnost poskytujeme," uvedl mluvčí služby Jan Pejšek.

Mlejnka prověřují jeho podřízení

"Předpokládám, že z veřejných zdrojů o této skutečnosti věděly i orgány, které před jmenováním prováděly bezpečnostní screening ředitele Mlejnka, a nevyhodnotily ji jako rizikovou," reagoval ministr Rakušan na zjištění Aktuálně.cz, že Mlejnek osobně zná odsouzeného bývalého detektiva Luďka Vokála. S ním Mlejnkova žena podnikala v oblasti ochrany proti odposlechům ještě v době, kdy manžela jmenovali šéfem rozvědky.

Bezpečnostním screeningem Petr Mlejnek, který rozvědku řídí od 8. července, skutečně prošel. Ten však nemá nic společného s úplným posouzením jeho způsobilosti nakládat s utajovanými informacemi. Jde pouze o kontrolu, zda dotyčný neprochází rejstříkem trestů, přestupků nebo dlužníků.

Mlejnek coby ředitel tajné služby musí mít prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné. Jak upozornil Deník N, provádí ji přímo rozvědka. Na starosti ji má útvar vnitřní bezpečnosti. Ačkoliv věcně má být nezávislý, podléhá přímo řediteli. Takový postup vyplývá ze zákona o ochraně utajovaných informací.

"Je to sice ze zákona, ale je to kravina. Není možné, aby ředitele prověřovali jeho přímí podřízení. Ať tento útvar dává prověrky svým lidem, ředitele ale ať prověřuje jiná služba. Za mě to tak bývalo," řekl Aktuálně.cz bývalý šéf rozvědky Karel Randák. Premiér Fiala ještě může nařídit, aby se Mlejnkovým profilem zabývala BIS. Výstupem by byla zpráva pro případné kroky vůči jeho pozici v čele rozvědky.

"Debata o tajných službách nemá být veřejná"

Úřad pro zahraniční styky a informace je nejuzavřenější zpravodajskou službou v zemi. Jako jediná nevydává výroční zprávy o své činnosti. Rozvědka sbírá, třídí a vyhodnocuje informace ze zahraničí, aby ochránila politické, ekonomické a bezpečnostní zájmy Česka. Ze všech služeb nejvíce využívá postupy známé z filmů či literatury: falešné identity, krycí legendy, konspirační byty.

Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Petr Mlejnek.
Ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Petr Mlejnek. | Foto: CEVRO

"Není proto šťastné, když se o řediteli tajné služby vede takto zásadní debata veřejně. Tajné služby se pohybují v prostředí a používají prostředky, které nejsou veřejné. Když se má tajné službě nařezat, má se to dít intimně. Pro ozbrojené složky je nejhorší, když se veřejně zpochybňuje jejich vedení. Tím spíše to platí pro zpravodajské služby," řekl Aktuálně.cz bývalý šéf Vojenského zpravodajství a BIS Jiří Růžek.

Zdroje Aktuálně.cz z bezpečnostních složek potvrzují, že dění kolem šéfa rozvědky negativně dopadá na celou komunitu. Minimálně to poškozuje obraz zpravodajských služeb před veřejností. Na druhou stranu z hlediska výkonu práce to vliv mít nesmí. Z důvodu bezpečnosti země mezi všemi třemi službami včetně rozvědky výměna poznatků nadále probíhá.

"Jmenovat šéfem člověka z byznysu je bizarní"

Situace v rozvědce neprospívá jejímu obrazu ani v zahraničí, partnerské služby dění ve zpravodajské komunitě sledují. Na druhou stranu podle Růžka a Randáka přistupují k věci pragmaticky. "Tohle není nic, co by za posledních 30 let bylo úplně nové. Čas od času se u zpravodajských služeb taková kauza objeví," podotkl Růžek. "Není to specifikum České republiky," říká Randák.

Pokud podle Randáka probíhá výměna informací a spolupráce rozvědky s jinými zahraničními službami, není důvod, aby nyní přestala. Zvlášť v případě, když Mlejnek řídí rozvědku teprve měsíc. Reálně na její chod zatím nemá příliš velký vliv. "Na druhou stranu s ohledem na to, v jakém stavu ta služba je, spolupráce s ní nebude nijak zvlášť intenzivní," míní.

Rozvědka prochází složitým obdobím poslední čtyři roky. Zasáhl ji finanční skandál, kdy ji bývalý vrcholný zpravodajec Zdeněk Blahut podle obžaloby připravil nejméně o deset milionů korun. Tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar kvůli tomu odvolal ředitele Jiřího Šaška. Za jeho nástupce Marka Šimandla poznamenala službu personální nestabilita a odchody špičkových zpravodajců.

"Debata o něm měla proběhnout dávno předtím, než byl pan Mlejnek jmenován. Aby nebyly žádné důvody, pro které by byl zpochybňovaný," uzavírá Růžek. Randák poukazuje na další rozměr příběhu. Mlejnek neměl posledních 12 let se zpravodajskými službami nic společného, což je u jejich ředitelů krajně neobvyklé. "Samotný princip, kdy na místo ředitele byl jmenovaný někdo zvenku, z byznysu, je bizarní," dodal.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 19 minutami

Německá vláda chce regulovat ceny plynu, kancléř Scholz chystá prohlášení

Německá vláda chce regulovat vysoké ceny plynu, soubor opatření by mohl mít objem 150 až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu Kč). Dnes o tom s odvoláním na zdroje z vládních stran informovala agentura DPA. Odpoledne s prohlášením vystoupí kancléř Olaf Scholz, ministr financí Christian Lindner a ministr hospodářství Robert Habeck.

Deník Handelsblatt napsal, že podle vládních zdrojů by stanovení maximálních cen plynu stálo německý rozpočet 15 až 24 miliard eur (až 592 miliard Kč). Sociální demokratka (SPD) Katja Mastová z vedení poslanecké frakce strany přitom v tomto týdnu hovořila o částce převyšující 100 miliard eur.

V Německu začne od soboty platit nový poplatek za obstarání plynu, který zdraží odběratelům tuto energetickou surovinu o 2,4 centu za kilowatthodinu (kWh), což může u domácností činit ročně i stovky eur (tisíce Kč). Očekává se ale, že vláda tento poplatek zruší, neboť ho kritizuje nejen opozice, ale i představitelé vládních stran. Není tak vyloučeno, že kancléř dnes oznámí i zrušení poplatku.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Putin podepsal dekret týkající se zákazu tranzitu kamionů ze Západu přes Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, kterým zmocňuje vládu k zákazu tranzitu kamionů z některých západních zemí přes ruské území. Zákaz, jenž vstupuje v platnost okamžitě, se týká zemí, které přijaly podobné restrikce vůči Rusku, uvedla agentura Reuters. Mezi státy, které omezily vstup ruským kamionům na své území, patří hlavně země Evropské unie.

EU zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území už letos v dubnu. Unijní zákaz byl součástí pátého souboru sankcí, který EU přijala kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské jednotky k operacím využívají také běloruské území. Zákaz nicméně zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin či léků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 51 minutami

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) americká finanční pomoc dokazuje, že klíčoví spojenci Česka vědí o české podpoře Ukrajině a oceňují ji. "I díky těmto prostředkům budeme schopni ještě lépe a rychleji nahradit vojenský materiál, který jsme darovali našim ukrajinským přátelům a zrychlit postupnou modernizaci armády," dodal.

Podobně se vyjádřila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla. Peníze podle ní půjdou i na další pomoc Ukrajině. Česko patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci napadené zemi. Od začátku konfliktu před více než sedmi měsíci darovala Ukrajině vojenský materiál za víc než 3,8 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy