reklama

Foto: Mladí se vracejí na chmelové brigády. Láká je retro, večerní zábava i možnost "vypnout"

6. 9. 2016

Další úkol takzvaných polařů – tedy brigádníků, kteří pracují na poli – je sběr šlahounů, které popadaly na zem. "I když je to tvrdá práce, dvě třetiny studentů se vrací. Je to plně jiný typ brigády, než jaký mohou zažít jinde. Pochvalují si atmosféru, člověk úplně "vypne"," uvádí ředitelka společnosti Chmelda Dagmar Urbancová. Ta brigádníky do zemědělských družstev dodává.

Studenti spí v ubytovnách přímo v zemědělském družstvu. Když je velká zima, topí si v kamnech. Někde není ani pořádný signál, v dnešní době je to takové retro. Někteří už pracují a stejně si vezmou dovolenou a z nostalgie přijedou. "Máme tu už i několik svateb," přikyvuje Urbancová. Šedesát procent zdejších brigádníků tvoří studenti z Ostravy a severní Moravy. "Na Lounsko jsme jezdili historicky už za komunismu, tak to teď držíme," vysvětluje.

Na vratech od jednotlivých česaček po sobě jednotlivé ročníky nechávají zprávy. Zatímco někteří brigádníci se omezili pouze na podpisy, jiní si vyhráli i s uměleckým zpracováním. Obvykle si vydělají kolem 12 tisíc zhruba za tři týdny práce. Letos má být sklizeň delší, ti nejlepší si tak mohou přivézt až dvacet tisíc.

Studenti z okolí pak slouží většinou na vahách nebo na sušárně. "Já jsem začínal na česačce, na sušárně jsem strávil pár let před vojnou. Potom jsem začal jezdit traktorem, kde už jsem zůstal," vypráví Jiří Hocký, rodák z Ročova. "Letos se sklizeň určitě protáhne," odhaduje.

+13fotografií Studenti jsou na chmelových brigádách potřeba, i když většinu sklizně obstarává technika. Jak stoupá zájem o český chmel, zemědělci ho vysazují více a přibývá i brigádníků. Ti se hlásí i z nostalgických důvodů, chtějí si vyzkoušet, co zažili jejich rodiče. "S kamarády jsme si řekli, že to musíme alespoň jednou vyzkoušet. Chytlo nás to, jsme v Ročově u Loun už potřetí," uvádí Martina Třísková z Ostravy. Na snímku zrovna strhávají chmel, který traktor nevzal. Foto: Václav Kozák

Poptávka po českém chmelu stoupá, zemědělci ho pěstují víc a na chmelové brigády známé z dob minulého režimu se vrací studenti. "Chtěli jsme vyzkoušet, o čem nám vyprávěli rodiče, a teď už jsme tu potřetí," popisuje Martina Třísková z Ostravy, jak se dostala k česání chmele v zemědělském družstvu Podlesí Ročov na Lounsku. Je to tvrdá práce od půl šesté ráno do pozdního večera, dřinu si ale vynahrazují dobrou partou a zábavou, která začíná po skončení pracovní doby. Dnes je nikdo na pole nenutí, jezdí dobrovolně právě kvůli atmosféře, kterou třeba na brigádě v supermarketu nezažijí.