Místo domova ústav. Státní pomoc seniorům je složitá

Magdaléna Daňková
1. 10. 2013 14:30
Možností domácí péče o seniora je několik, komplikovaná cesta k nim mnoho lidí odradí
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Praha - V léčebnách dlouhodobě nemocných a ostatních zařízeních končí v České republice každý rok kolem 40 tisíc seniorů. Podle slov Jana Lormana, ředitele sdružení Život 90, by se přitom až třicet procent z nich mohlo vrátit domů.

Pomoci jim k tomu mají sociální služby a příspěvky na ně. Senioři i jejich příbuzní ale těchto výhod ne vždy využívají. Mnoho z nich odradí velká byrokracie kolem celé žádosti, nutnost podstoupit prověrku soběstačnosti dotyčného seniora nebo o těchto možnostech prostě neví.

Jako při většině jednání s úřady je třeba projít procesem papírování. Žádost o příspěvek na péči a Oznámení o poskytovateli pomoci lze vyplnit elektronicky na stránkách ministerstva nebo na krajských pobočkách ÚP.

Vyplněné formuláře, podané na pobočce v místě trvalého bydliště, následně přezkoumá sociální pracovník. Přezkoumání žádostí trvá šedesát až devadesát dnů. Při tomto zkoumání postupuje žádost na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, která zjišťuje stupeň závislosti osoby na pomoci druhých, a to prostřednictvím posudků lékařů a osobní návštěvy žadatele.

"Ze své zkušenosti vím, že sociální pracovníci se snaží dodržet lhůtu šedesáti dní, ale záleží to také na posudkářích, takže v praxi to trvá většinou tři měsíce," uvedla sociální pracovnice z jednoho z městských úřadů ve Zlínském kraji, která si nepřála být jmenována.

Šedesátiletá Ludmila Švanová z malé obce na Hlučínsku se stará o svou sedmaosmdesátiletou nemocnou matku. O možnosti příspěvku na péči se dozvěděla v roce 2006 od lékaře. Na odpověď čekala tři měsíce: "Napsali mi, že žádost vzali na vědomí a pošlou sociálního pracovníka, aby prověřil matčin stupeň závislosti."

Zákon o sociálních službách vytyčuje celkem čtyři stupně závislosti. Ty jsou stanoveny na základě hodnocení schopností lidí zvládat základní životní potřeby, jako je pohyblivost, orientace, komunikace, osobní hygiena či péče o domácnost.

"Na návštěvu sociální pracovnice jsme čekaly asi měsíc. Když přišla, ptala se na různé otázky, dívala se, jestli maminka umí například chodit bez berlí, a sepsala protokol. S maminkou jsem byla také na dalších vyšetřeních specialistů. Za pár týdnů nám přišlo písemné oznámení o tom, že byla posouzena jako třetí stupeň závislosti a na jaký příspěvek má nárok," popsala Švanová.

Změny a zmatek

Během posledních čtyř let došlo několikrát ke změně výše příspěvku. V roce 2009 a 2011. Se změnou výše dávek má zkušenost také paní Švanová.

"V roce 2009 byla naše žádost o příspěvek znovu prověřována, ale z úřadu se už nikdo nepřišel podívat. Bylo nám doručeno jen oznámení, že matčin stupeň závislosti byl snížen na dvojku," komentovala. V praxi to znamenalo dvojnásobné snížení příspěvku, tedy z osmi tisíc na čtyři. Její matka přitom vyžadovala celodenní péči a sama Švanová byla tehdy v předdůchodovém věku bez práce.

Teprve po roce odvolacího řízení a nového přezkoumání byl opět uznán třetí stupeň závislosti matky na její péči a navrácen příspěvek v původní výši. Ten pobírá od roku 2011 doteď, ačkoliv se stav její matky zhoršil. Žádat o jeho zvýšení však nechce. Důvod? Zmatek okolo papírování a nekonečná lékařská vyšetření, na která musela svou nepohyblivou matku vozit.

Zdlouhavé vyřizování kritizuje také Lorman: "Zátěž procesu žádání o příspěvek je absurdní. Nejenže to trvá strašně dlouho, ale je to zbytečně složité. Nejabsurdnější situace je ta, když je člověk hospitalizován v nemocnici, kde není možné šetření provést." 

Zmatenost a složitost celého řízení přičítá zaměstnankyně sociálního odboru, která osobně prováděla šetření v rodinách sedm let, také změnám systémovým. Před rokem totiž přešla tato starost na úřady práce.

"Značnou výhodou dřívějšího řízení bylo i to, že lidé - klienti měli ke svým sociálním pracovnicím na obci mnohem blíž, vzájemné kontakty byly většinou bližší a užší. Nejednalo se jen o prosté vyřízení žádosti o příspěvek, ale i nezbytný osobní kontakt člověka s člověkem, tedy nejen mezi úředníkem a žadatelem o příspěvek," uvedla.

Podle ní tkví problém v nevyváženém poměru úředníků a žadatelů. "Netvrdím, že pracovníci úřadu práce nejsou dostatečně citliví, vstřícní a empatičtí vůči svým klientům, ale jako zásadní problém se ukazuje celková přetíženost úředníků velkým počtem klientů, kdy při posuzování nároku na dávku či službu (příspěvek na péči) není dost prostoru a času pro podrobnější sociální práci a vede to mnohdy i ke zbytečnému prodlužování správního řízení o přiznání příspěvku, právě z důvodu velké administrativní zátěže na zpracování žádostí," vysvětlila.

Tuto situaci by mohlo zlepšit nabírání nových pracovníků do okresních poboček ÚP, které bylo schváleno letos v červenci. "Při nárůstů činností v souvislosti s dávkami zaměstnancům příliš nepomohly problémy s informačními systémy a také fakt, že se jasně a funkčně nenastavil způsob řízení organizace. Věřím, že se i díky novým lidem, kteří budou primárně proklientsky zaměřeni, podaří uvolnit naše vnitřní kapacity na dokončení transformace," popsala Marie Bílková, generální ředitelka ÚP ČR.

Pomoci má i kampaň na podporu sociální péče v přirozeném prostředí, kterou spustilo ministerstvo práce a sociálních věcí, ve spolupráci se sdružením Život 90 a Úřadem práce ČR (ÚP). Cílem je informovat veřejnost o možnostech domácí péče a poskytování příspěvků na tuto péči.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Zeman ve středu jmenuje Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje Luboše Dörfla novým předsedou Vrchního soudu v Praze. Informaci Českého rozhlasu potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Dörfl nyní vede ústecký krajský soud, v čele pražského vrchního soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému 2. ledna příštího roku skončí sedmileté funkční období.

Další zprávy