reklama
 
 

Ministři chtějí vyvlastňovat ve jménu povodní

29. 8. 2007 19:25
Vláda si vzala čas na rozmyšlenou

Praha - Ministr zemědělství Petr Gandalovič chce kvůli ochraně proti povodním výrazně omezit práva majitelů pozemků. Mezi ně patří i obce.

Navrhuje, aby stát mohl stavět hráze či přehrady i na místech, kde úřady parcely ještě ani nevyvlastnily. Majitel by protipovodňová opatření musel podle novely vodního zákona na svém majetku strpět.

Proti novele vodního zákona, jejímž spoluautorem je ministr životního prostředí Martin Bursík, se ostře postavila legislativní rada vlády.

Přesto se jí dnes ministerský tým Mirka Topolánka zabýval. "To, co navrhovalo ministerstvo, nás vede k další diskusi - a na tu potřebujeme čas. Takže jsme projednávání zákona na dva měsíce přerušili," řekl premiér.

Rychle a efektivně to zabavíme

Návrh totiž otevírá cestu tichému vyvlastňování - aniž by ovšem vyvlastňování jasně zmiňoval.

"Vlastník pozemku by musel strpět stavbu, to je vlastně tiché vyvlastnění. Majitel by dostal náhradu, ale pozemek by nebyl vyvlastněn v klasickém slova smyslu," citovala ČTK šéfa legislativní rady vlády Cyrila Svobodu. Z hlediska ochrany vlastnictví je podle něj takový princip nepřijatelný, i když je to řešení rychlé a efektivní.

"Může se rychle stavět a investovat. Začíná se stavět, aniž se dokončí vyvlastňovací řízení," řekl Svoboda. Nynější "konzervativní" postup, k němuž se přiklání legislativní rada, zní: nejdřív vyvlastnit, až pak stavět.

Ministr: Nechci nikoho omezovat

Ministr zemědělství Gandalovič svůj návrh obhajuje. Tvrdí, že institut strpění je pro vlastníky menším zásahem než vyvlastnění.

Při strpění veřejně prospěšné stavby jsou vlastnická práva pouze omezena, nikoli odebrána, a to navíc pouze na ploše nezbytné k vybudování hráze nebo jiného technického zařízení.

"Na druhou stranu tato možnost otevírá ekonomické, vlastnické, ale i filozofické problémy, u kterých není zatím jasné, jak je řešit," řekl dens premiér Topolánek. "Institut vyvlastnění, který by byl právně nejčistší, zas není podporován všemi členy vlády."

Rychle, nebo ohleduplně?

Gandalovič argumentuje i tím, že protipovodňová opatření je třeba budovat co nejrychleji. Příprava projektů a plánů je přitom velmi náročná. Princip strpění tedy přináší výrazné urychlení. Pro vlastníky pozemků je podle Gandaloviče důležité, že strpění přináší i příznivější náhrady.

"Nechceme omezovat vlastníky pozemků, jedná se o stavby ve veřejném zájmu a strpění je podle nás nejlepším řešením situace," řekl Gandalovič.

Podle ministerstva zemědělství byla na protipovodňová opatření a odstranění škod dosud vynaloženo přes 12 miliard korun. Na následujících šest let je připraveno dalších 14,2 miliard.

Beránek: Je to nedemokratické

Proti novele se postavila i iniciativa Stop přehradě, k níž se hlásí i mnohé obce podél řek. Koordinátor iniciativy Jan Beránek upozornil na další nebezpečí pro obce. Vláda by mohla bez diskusí s radnicemi pouhým nařízením stanovit oblasti, kde bude vyhlášena stavební uzávěra kvůli stavbám nových přehrad.

"Jde o nenápadnou novelu v rozsahu pěti stran, ale její dopady by byly drastické. Zcela by vymazala právo a možnost obcí podílet se na rozhodování o lokalitách pro výstavbu přehrad, přitom právě to si vloni starostové a občané na předchozí Topolánkově vládě vybojovali," upozornil Beránek.

Kabinet v květnu schválil takzvaný Plán hlavních povodí, jehož cílem je také ochrana před povodněmi. Kvůli protestům obcí a dalších sdružení ovšem z dokumentu nakonec vypadl seznam míst chráněným pro případnou stavbu až dvou set nových přehrad.

Novela vodního zákona, kterou dnes vláda odložila, by ovšem podle Beránka vládě umožnila tento seznam znovu vrátit do hry. "Předložená novela je protiekologická, protidemokratická a snad i protiústavní. Mohla by poškodit stovky obcí územními uzávěrami. Umožnila by vtrhnout na cizí pozemky a začít tam stavět, aniž by je stavebník majitelům napřed zákonně vyvlastnil," dodal Beránek.

Ochrana ano, beton ne

Beránek rozhodnutí vlády odložit projednání novely vodního zákona uvítal. Zároveň kabinetu vyslal jasný vzkaz: "Skryté vyvlastňování, diktování přehrad a stavebních uzávěr bez souhlasu obcí a občanů je třeba definitivně odmítnout."

"Nejsme proti ochraně proti povodním ani ochraně vod, naopak jde nám o to, aby se stát řídil principy šetrných opatření a nebetonoval dále zbytečně krajinu. Chceme, aby byla upřednostněny přírodě blízká opatření, jak je navrhuje i evropská rámcová směrnice o vodách," dodal Beránek, koordinátor iniciativy Stop přehradě. 

autor: Pavel Baroch | 29. 8. 2007 19:25

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama