V letošním roce plánuje stát hospodařit se schodkem 295 miliard korun. Stanjura uvedl, že rozpočet je objemově veliký a zatím nevidí důvod pro jeho novelizaci. Jeho předchůdkyně, nynější šéfka opozičního sněmovního klubu ANO Alena Schillerová očekává, že vláda nakonec bude muset letošní rozpočet navýšit.
Počátkem roku Stanjura uvedl, že nemá signály o tom, že by se nemělo podařit plánovaný rozpočet naplnit. Podle něj nelze očekávat podobný vnější šok, jako byla loni ruská invaze na Ukrajinu. Uvedl tehdy také, že s pravděpodobnou mimořádnou valorizací důchodů kvůli vysoké inflaci, která by podle odhadu ekonomů znamenala dodatečné výdaje 20 miliard korun, by si rozpočet měl dokázat poradit. Změnu v postoji vlády k výši valorizace podle něj přinesla až data publikovaná 10. února o výši inflace, o kterou by podle zákona měly být penze navýšeny.
Penze se mají kvůli inflaci mimořádně valorizovat od června. Podle podkladů k návrhu by se podle nynějších pravidel zásluhový procentní díl důchodu zvedl o 11,5 procenta, průměrný starobní důchod by rostl o 1770 korun. Vláda navrhuje jednorázově přidání omezit a navýšit zásluhový díl o 2,3 procenta a k tomu o 400 korun, průměrný starobní důchod by se navýšil o 760 korun. Zadlužení by se zbrzdilo o 19 miliard korun. Místo 34,4 miliardy na dluh navíc by se vyplatilo 15,4 miliardy korun.
Státní dluh vzrostl na 2,895 bilionu korun
Hospodaření státu loni skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun, což je třetí největší deficit po letech 2021 a 2020. Deficit se promítl i do prohloubení státního dluhu na 2,895 bilionu korun, když na konci roku 2021 byl 2,466 bilionu korun. Vláda původně na loňský rok plánovala deficit 280 miliard korun, na podzim ale zákon o státním rozpočtu novelizovala a schodek měl činit 375 miliard korun. Novelu si podle Stanjury vyžádaly neočekávané výdaje, zejména 27 miliard korun na mimořádné valorizace důchodů, 17,4 miliardy korun na úsporný tarif na energie pro domácnosti nebo 10,9 miliardy na zvýšené sociální dávky.
Současně proti roku 2021 loni vzrostly příjmy rozpočtu o 9,2 procenta na 1,624 bilionu korun. Za jejich růstem byl zejména vyšší výběr DPH a daně z příjmu právnických osob. Výdaje se meziročně zvýšily o 4,1 procenta na 1,984 bilionu korun.
Hlavní riziko rozpočtu na tento rok spočívá podle analytika společnosti Deloitte Václava Frančeho v tom, že stát nevybere na mimořádných daních uvalených na banky, energetiku a rafinerie tolik, kolik si naplánoval. Na druhou stranu vývoj na energetických trzích je prozatím pro vládu relativně příznivý, takže výdaje na řešení energetické krize by nemusely být tak vysoké, sdělil už dříve novinářům.
