Učitel, který nepozná dezinformaci, nemá co dělat ve škole, říká ministr Balaš

Michaela Endrštová Dominika Hejl Hromková Michaela Endrštová, Dominika Hejl Hromková
16. 2. 2023 11:18
Už za dva roky se mají žáci učit jinak než dosud. Čeká je méně povinných znalostí, dostanou ale více času řadu z nich prohlubovat. A dozvědět se třeba o riziku dezinformací, které nyní často nerozeznají ani učitelé. “Přitom jsou to vysokoškolsky vzdělaní lidé,” upozorňuje ministr školství Vladimír Balaš, jehož úřad nyní změnu připravuje. Doporučit chce také slovní hodnocení místo známek.
Ministr školství Vladimír Balaš.
Ministr školství Vladimír Balaš. | Foto: Jakub Plíhal

Kdybyste měl teď malé děti, co byste chtěl, aby se v první třídě učily v češtině a matematice? Právě prvních a šestých tříd se chystaná reforma školství dotkne už v roce 2025.

Od Marie Terezie zůstává trivium, tedy naučit se číst, psát, počítat. V prvních dvou nebo třech ročnících je důležité, aby se děti kromě základních věcí naučily také různým návykům, třeba jak se učit, a socializaci. Mělo by to přirozeně navazovat na předškolní výchovu. Nedává proto smysl, aby se v tomto období dětem dávaly známky. Může to být demotivující. Budeme proto doporučovat formativní, tedy slovní hodnocení výsledků, aby druhák nedostával pětky za to, že pětkrát nenapsal tečku za větou.

Přijme to většina škol? 

Chystáme návrh, jak by hodnocení mělo vypadat. Směřuje i k rodičům. U nás hodně spoléháme na to, že když něco nestihneme ve škole, děti se to doučí doma. Školy rodiče hodně zatěžují. V zásadě má slovní hodnocení motivovat, vyzdvihnout pozitivní stránky a schopnosti dítěte. Děti se většinou do první, druhé třídy do školy těší, pak z nich ale nadšení vyprchá. Formativní hodnocení by to mohlo pomoci změnit.   

Na prvním stupni by se tedy vůbec nemělo známkovat?

Nebudeme to nařizovat, ale doporučovat a dodáme k tomu i metodiku. Bude na školách, jestli to vezmou za své. V některých už slovní hodnocení používají a mají s tím dobré zkušenosti. Doufejme, že se to rozšíří a že takové školy budou více vyhledávat i rodiče.

Máme pár týdnů po prezidentských volbách. Setkali jsme se s žáky, kterým učitelé říkali, koho budou, nebo nebudou volit. Patří na školní půdu, aby učitel dětem například řekl, že by nikdy nemohl volit Andreje Babiše? 

Určitě to lze vysvětlit jinak. Místo na konkrétním jménu to ukázat na hodnotách. Když prezidentský kandidát slibuje, že nedovolí válku, může učitel žákům říct, že z ústavněprávního hlediska o tom prezident nerozhoduje. O vyslání vojáků a válečném stavu rozhoduje vláda, případně poslanci. Dětem stačí jednoduše vysvětlit, že to není pravda, ať už to hlásá kdokoliv, a ony už si obrázek udělají samy. Mě kampaň Andreje Babiše velmi popudila. Zneužíval válku a vyvolával strach v dětech, které jsou v depresi po covidu. 

Obracejí se kvůli tomu na vás učitelé nebo rodiče?

Mám v řadě případů odezvu, že to děti těžce nesly. Byl to hyenismus a bylo to velmi nezodpovědné.

Narážíte na to, že Babiš v kampani naznačoval, že Petr Pavel chce zavléct Česko do války. Podobné dezinformace kolovaly i na sociálních sítích. Vy jste krátce po volbách ředitele škol vyzval, aby se zaměřili na vyvracení lží a manipulací. Jsou na to připraveni? 

To nevím, ptal se mě na to jeden novinář a psal mi i ředitel z Troubek…

Právě, ředitel základní školy Petr Vrána z Troubek reagoval na vaši výzvu otevřeným dopisem, ve kterém se ptal, kdo má rozhodovat, co je pravda, a nadnesl otázku, zda se neblíží založení orwellovského ministerstva pravdy. Byla to ojedinělá reakce?

Ano, to byla ojedinělá reakce. Psal mi, jak má učitel poznat, co je to dezinformace. Myslím, že jestli nedokáže rozpoznat dezinformaci nebo lež od informace založené na faktech, nemá co dělat ve škole. Někteří učitelé dezinformace záměrně šíří, což mě šokuje. Učitelé by měli k informacím přistupovat kriticky, ověřovat si, jestli mají racionální podklad. Vždyť jsou to vysokoškolsky vzdělaní lidé a měli by mít kritické myšlení.

Podle výzkumu Univerzity Palackého každý desátý učitel věří dezinformacím. Pokud chceme, aby v hodinách dětem vysvětlovali, jak je rozpoznat, nemělo by to být už součástí přípravy nových kantorů na pedagogických fakultách? 

Nepochybně. Před pár dny jsem byl na gymnáziu v Roudnici nad Labem a tam studenti neměli problém rozpoznat lež nebo dezinformaci od seriózní informace. 

Gymnazisté s tím problém nemají, ale co učitelé? Nebo žáci ze škol, které nejsou výběrové? 

Učitelé ale také studovali gymnázium a vysokou školu. Nejsou pitomci. Mám obavu, že ani nejde o to, jestli máte intelektuální kapacitu to pochopit a rozeznat, ale jestli chcete, jestli to neděláte záměrně. Nechci učitelům křivdit, možná jde některé dezinformace rozeznat obtížně, ale řada jich je zcela primitivních. Ukážu vám, co mi chodí do mailu. Někdo asi zjistil, že jsem v důchodovém věku, tak mi začínají chodit nesmysly.

Nemělo by se nakládání s dezinformacemi promítnout i do nových vzdělávacích programů? Aby se je učili rozpoznávat žáci na všech školách?

Určitě. Kritické čtení a myšlení, základní demokratické principy, ústavní principy, jak funguje svět. To je důležitá součást, která by se v revizích měla odrazit. Děti můžete vychovávat k lásce k demokracii už od školky, primárně by to mělo ale být na druhém stupni. Nejen na gymnáziích. Já si ale nemyslím, že by ředitel z Troubek nedokázal rozeznat dezinformace. Jeho dopis mě překvapil, když jsem ho četl, vařila se ve mně krev. 

Budete na dopis odpovídat? 

Nevím, jestli mu mám odpovídat. Kritické myšlení je potřeba zapojovat na všech stupních. Možná bychom mohli zapojovat studenty na středních školách, kteří tomu lépe rozumí, aby vychovávali rodiče a prarodiče. Každopádně Národní pedagogický institut dělá workshopy pro pedagogy, jak rozpoznat dezinformace.

Vladimír Balaš, ministr školství, portrét

Vladimír Balaš

(63 let)
  • Ministr školství, právník a vysokoškolský učitel. V čele ministerstva nahradil v červnu 2022 Petra Gazdíka ze STAN, který rezignoval v souvislosti s kauzou pražského dopravního podniku zvanou Dozimetr.
  • Zabývá se ústavním a mezinárodním právem. Vyučuje na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, působil na Policejní akademii České republiky a Fakultě právnické Západočeské univerzity v Plzni, kde byl i děkanem. Byl také členem Stálého arbitrážního soudu v Haagu a ředitelem Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.
  • Do politiky vstoupil jako nestraník za ODS, v 90. letech byl zastupitelem města Plzně. Od roku 2017 je členem hnutí STAN, od roku 2021 poslancem.
Foto: Jakub Plíhal

Na ministerstvu teď připravujete velkou reformu vzdělávání, takzvanou revizi rámcových vzdělávacích programů. Od září 2024 podle ní budou učit první školy, o rok později všechny první a šesté třídy. Věříte, že se reforma stihne? Zadání jste schválili s půlročním zpožděním. 

Máme zkušenosti, takže nestavíme na zelené louce. Myslím, že se to stihnout dá. 

Vzdělávací organizace EDUin ale upozorňuje, že termíny začínají být nereálné. Panují také obavy, zda bude dost času vysvětlit změny učitelům a veřejnosti.

S přijetím něčeho nového raději počkám, dokud nebudu mít jistotu, že je to dobré, než abych ven pustil nesmysl. Pokud jde o vysvětlování změn, to bychom nezvládli ani za deset let. Mnozí rodiče i učitelé jsou velmi konzervativní. Učitelům je potřeba změnu nejen vysvětlit, ale také je na ni připravit, aby se z nového vzdělávacího programu nestal jen cár papíru. To také neuděláte během půl roku. Bude to trvat několik let a možná vyžadovat i generační výměnu učitelů. Je ale potřeba vše nastartovat a začít. Jestli to bude o pololetí dřív nebo později, nehraje tak velkou roli.

Kdy s vysvětlováním začnete? 

První informace už se do veřejného prostoru dostávají, očekáváme, že od září bude kampaň mnohem intenzivnější. Už jsme se domlouvali s médii, chceme zapojit i různé organizace. Komunikační strategie se připravuje. Bude ale fuška přesvědčit rodiče, kteří si myslí, že nejlepší je nedělat nic, protože při změně výuky děti zhloupnou.  

Co když školy nebudou souhlasit?

Doufám, že je přesvědčíme. Pokud změny nepřijmou hned, neznamená to, že je nemůžeme dál přesvědčovat. Nejlepší je ukázka dobré praxe, a my ji už teď můžeme ukazovat. 

Součástí reformy má být i zavedení většího počtu disponibilních hodin, které mohou školy použít podle svého uvážení. Jak to bude fungovat?

Školy dostanou společný základ učiva a prostor k individualizaci výuky. Na prvním stupni se počítá s 85 procenty základu a 15 procenty individualizace. Když někomu nepůjde třeba matematika, bude mít těch 15 procent na doučování z ní. Na druhém stupni se plánuje 70 procent společného základu a 30 procent na rozvoj individuálních preferencí. 

Co když škola přidá všem žákům matematiku, protože má pocit, že jsou v ní slabí? Ti, kterým matematika jde, by nedostali prostor na svoje nadání, ale zabývali by se tím, co je důležité pro učitele.

Pro děti nadané na matematiku ji učitel může posílit a vyučovat něco navíc. Pro ty, kterým matematika nejde, ale mají talent třeba na výtvarnou výchovu, by škola mohla umožnit rozvíjet se individuálně v ní. Je potřeba zjistit, jaký talent a schopnosti dítě má, a podle toho individualizovat výuku. Trochu se zredukuje společný základ, tedy to, co je nezbytně nutné, aby každý uměl, a tyto znalosti se mohou dále rozvíjet a fixovat.

Víte, co by se mělo vypustit třeba právě v češtině a matematice? Mluví se třeba o tom, zda dál vyučovat přechodníky.

To nechám na odbornících. V roce 2004, kdy byla poslední revize výuky, si změnu vzala za své jen asi desetina škol. Ostatní jen překlopily osnovy a k ničemu to moc nevedlo. Chceme proto nabízet set "revize a la carte". Pokud školy nebudou chtít, nebudou muset připravovat vlastní vzdělávací program. Dáme jim tři varianty, z nich si vyberou podle svých možností. Mohou zvolit i různé varianty v jednotlivých třídách a přizpůsobit se individuálním potřebám. 

Je možné, že v budoucnu zmizí i některé předměty? 

Je to jedna z možností. Je fajn, že se něco naučíte v chemii, ale když nevíte, co s tím v praktickém životě, tak je to nevyužitelná informace. Proto se bude dbát nejen na znalosti, ale i na způsob, jak je využít v každodenním životě. To bourá hranice předmětů. Nestačí jednotlivé znalosti, důležitý je kontext.

Nebude to opět vyžadovat změnu na pedagogických fakultách? Učitelé budou potřebovat rozsáhlejší znalosti, aby vyučovali třeba chemii s přesahem do dalších předmětů. 

Tohle téma řešíme. Učitele musíme připravit, jinak za deset let zjistíme, že jsme se nikam neposunuli, stejně jako při minulé revizi. Musíme pracovat se všemi, kdo vzdělávají učitele, aby i oni pochopili, že doba vyžaduje jiný přístup. Věřím, že si dají říct a zvládnou to. 

V našem posledním rozhovoru premiér Petr Fiala z ODS vyjadřoval zklamání z toho, že příprava reformy trvá dlouho. Říkal vám tyto výtky? 

Řešili jsme to, a říkal, že je dobře, že jsme revize odstartovali. Jako bývalý ministr školství chápe, že to není úplně jednoduché a že setrvačnost mezi učiteli a rodiči je poměrně velká. Myslím, že si je vědom toho, že naše školství začalo zaostávat za rozvinutým světem. Tato vláda má vzdělávání jako prioritu. Já jako ministr od premiéra podporu cítím, i kvůli němu bych byl rád, aby to uspělo.

Video: Plaga by byl lepší než já, sám jsem ho navrhoval, řekl Balaš (30. 6. 2022)

Nebudu politicky slabý ministr. Výzev se nebojím. Nejsem velký odborník na regionální školství, ale zkušenost mám, minimálně z vysokého školství. | Video: Daniela Písařovicová
 

Právě se děje

Další zprávy