Neziskovky protestují proti dělení na lepší a horší. Ministr Pelikán zákon zřejmě ještě zmírní

Radek Bartoníček Lukáš Prchal Radek Bartoníček, Lukáš Prchal
11. 4. 2017 18:07
Zákon, který by mohl způsobit problémy mnohým neziskovým organizacím, zřejmě změní svou podobu. Z návrhu, který je ve sněmovně, vyplývá, že by neziskové organizace byly rozdělené do vyšší a nižší kategorie, protože jen některé by měly šanci získat status veřejné prospěšnosti. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který jej má na starosti, se setkal se zástupci neziskovek a přislíbil jim pomoc. Konečné slovo ale budou mít poslanci, kteří už změnu zákona mají na stole. Zástupci mnoha neziskovek napsali nedávno dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, ve kterém ho žádali, aby zákon v navrhované podobě nebyl schválený.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Na poslední chvíli se pokusí ministr spravedlnosti Robert Pelikán pozměnit zákon o neziskových organizacích, který už projednávají ve sněmovně poslanci. Poté, co se proti zákonu začaly ozývat neziskové organizace, které napsaly dopis premiéru Bohuslavu Sobotkovi, Pelikán se s jejich zástupci sešel a přislíbil pomoc.

"Jsme rádi, že se pan ministr s námi sešel a avizoval, že je ochotný se bavit o úpravě zákona. Škoda jen, že se o celou věc nezajímal dřív," posteskl si Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže, která sdružuje téměř sto organizací.

Samotný ministr Pelikán nechtěl schůzku příliš komentovat. Schůzku ale potvrdil, stejně jako potvrdil to, že jeho úřad přijde s návrhem na úpravu zákona. "Domluvil jsem se na některých věcech se zástupci neziskovek. Zákon je ale nyní v rukou poslanců," sdělil ministr Pelikán. 

Z návrhu, který je ve sněmovně, vyplývá, že by neziskové organizace byly s největší pravděpodobností rozdělené do vyšší a nižší kategorie. Ty z vyšší by se mohly chlubit "razítkem kvality", díky němuž by mohly mít například větší šance na dotace. Organizace z nižší kategorie by patrně narážely na námitky, že jsou méně důvěryhodné a transparentní. Razítko má udělovat soud, který by dal "lepším" neziskovkám status veřejné prospěšnosti.

Menší neziskovky by z návrhu vypadly

Podle Sedláčka nastínil Pelikán na setkání několik možností, co by šlo s návrhem udělat. Krajní možností je, že by ministerstvo zákon úplně stáhlo, takže by vše zůstalo při starém. Případně by navrhlo upravit zákon tak, aby se nevztahoval na menší neziskovky. "I takové řešení by bylo pro nás přijatelné. Nikdo by nemohl takové neziskovky trestat za to, že razítko kvality nemají, protože by byly úplně vyjmuty," podotkl Sedláček.

On i další zástupci neziskových organizací už dříve v dopise premiéru Bohuslavu Sobotkovi psali, že zákon je zbytečný, protože podle nich není třeba organizace takto prověřovat, jelikož už teď o sobě poskytují velké množství údajů. "Prosíme, nedopusťme, aby sněmovna ve formě daného návrhu zákona o veřejné prospěšnosti schválila nepotřebnou, nedomyšlenou a ve svém důsledku možná i škodlivou právní normu," napsali.

Co se bude dít dál, se uvidí v příštích týdnech. Ještě před jednáním celé Poslanecké sněmovny se sejde klíčový ústavně - právní výbor, který se bude celým zákonem zabývat.  

Ministr se ještě neozval, upozorňuje zpravodajka zákona

Na něm bude mít důležité slovo zpravodajka zákona Markéta Wernerová, která se zákonu věnuje několik měsíců. Pokud jde o postup ministra Pelikána, Aktuálně.cz sdělila, že od něj dosud žádnou informaci ohledně úpravy zákona nedostala.

"Budu velmi ráda, když pan ministr sdělí, jak hodlá kolem tohoto zákona postupovat, zatím nepřišel žádný pozměňovací návrh. Čím dřív přijde, tím budu raději, abychom vše mohli na výboru probrat," sdělila.

Členové výboru, jejichž doporučení bude pro hlasování v celé Poslanecké sněmovně velmi důležité, se podle Wernerové sejdou ve středu 19. dubna, celá sněmovna bude hlasovat ke konci dubna.

Vedle vládní iniciativy se chystá ještě další návrh, která může neziskovým organizacím notně zkomplikovat život. Chystá jej senátor ze Strany soukromníků Ivo Valenta, který často proti neziskovkám vystupuje. "Mně se líbí zásada, že když chce neziskovka korunu z veřejných rozpočtů, další korunu musí získat z jiných zdrojů," tvrdí Valenta, podle něhož existují neziskovky, které dávají peníze do vlastních mezd a na nesmyslné aktivity. Dotčené organizace mu oponují s tím, že jsou pod takovou kontrolou, že něco takového není v praxi možné.

 

Právě se děje

před 50 minutami

Moderní pětiboj by mohl na OH v Paříži trvat jen 90 minut

Na olympijských hrách v Paříži v roce 2024 by mohla soutěž v moderním pětiboji trvat pouhých 90 minut. Výkonná rada mezinárodní unie UIPM schválila návrh nového formátu tradičního olympijského sportu, jenž by měl být dynamičtější a atraktivnější pro fanoušky i televizní přenosy. V současnosti trvá závod prakticky celý den a bojuje o udržení v programu her.

Nový formát počítá s vylučovacím systémem, který pomůže výrazně zkrátit dobu soutěže. Dvacet minut je vyhrazeno na parkur, 15 minut na šerm, 10 minut na plavání a 15 na závěrečnou kombinaci přespolního běhu se střelbou. Mezi disciplínami mají být desetiminutové přestávky.

Moderní pětibojaři nový systém předloží Mezinárodnímu olympijskému výboru. Jeho výkonná rada bude 7. prosince rozhodovat o soutěžním programu OH 2024, v němž se chce moderní pětiboj udržet. UIPM také chce vedle závodů mužů a žen zařadit do programu třetí medailovou disciplínu, smíšenou štafetu.

Moderní pětiboj je jediným sportem, jenž byl vytvořen přímo pro olympijské hry. Jeho velkým propagátorem byl zakladatel moderního olympijského hnutí Pierre de Coubertin a poprvé se v něm bojovalo o cenné kovy v roce 1912 ve Stockholmu.

"Moderní pětiboj byl původně pětidenní soutěží. V Atlantě 1996 byl zhuštěn do jednoho dne a v Londýně 2012 jsme zkombinovali laserovou střelbu s během, abychom připravili ještě dramatičtější vyvrcholení. V Tokiu v roce 2021 budeme mít všech pět disciplín na jednom stadionu a nyní po dvou letech detailního zkoumání a diskuzí představujeme něco mimořádného: moderní pětiboj trvající 90 minut," uvedl prezident UIPM Klaus Schormann.

Testovací soutěže v novém formátu se konaly v září v Budapešti a Káhiře a podle federace měly u sportovců pozitivní ohlas.

Zdroj: ČTK
Další zprávy