Ministerstva rozmetala Klempířův mediální zákon. Babiš svolává koaliční bitvu

Plán na zrušení koncesionářských poplatků z pera ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) dnes čeká velká koaliční bitva. Návrh, který má převést financování České televize a Českého rozhlasu na stát, totiž v připomínkovém řízení rozcupovala i vládní ministerstva. Změny bude Klempíř obhajovat před koaliční radou.

Podle veřejně dostupné Elektronické knihovny legislativního procesu (eKlep) dorazily k návrhu zhruba tři stovky připomínek – a řada z nich zásadních. Výhrady nemají jen odborníci, soukromý sektor nebo vedení veřejnoprávních médií, ale i ministerstva pod vedením ANO.

Právě kvůli narůstajícím sporům dnes návrh mimořádně řeší koaliční rada – vše má vládním partnerům a ředitelům ČT a ČRo vysvětlit Klempíř. Premiér Andrej Babiš (ANO) už avizoval, že řešení chce vláda dotáhnout do konce roku a nový systém spustit od 1. ledna 2027. To však např. ministerstvo financí podle připomínek pokládá za nereálné.

Někteří představitelé ANO už delší dobu brzdí snahu změnit rychle statut veřejnoprávních médií. „Dovedu si představit, že se to může nezvládnout k prvnímu lednu, i když se budeme snažit, aby to tak bylo,“ řekl třeba i před několika týdny vicepremiér Karel Havlíček (ANO).

„Já teď chci, aby nám pan Klempíř odprezentoval ten návrh, vyjádřil se ke všem těm připomínkám, kterých není málo. A abychom to řešili v kontextu, že to má být hrazeno z rozpočtu, tak jak je to v jiných zemích,“ uvedl minulý týden Babiš.

Po zveřejnění připomínek premiér připustil, že Klempířova novela „nevypadá dobře“. Podrobnosti chce ale probrat právě na dnešní koaliční radě. „Posoudíme a pokračujeme dál. Zkrátka ten návrh zákona se asi musí přepracovat, já to nevím, my k tomu nějak dospějeme a musí být v souladu i s EU,“ dodal.

Finance: Chybí peníze i pravidla

Nejtvrdší kritika přišla právě od ministerstva financí Aleny Schillerové (ANO), které připomínky připojilo mezi posledními, pár dní po termínu. Resort požaduje celý návrh přepracovat a upozorňuje, že zákon vytváří více problémů, než řeší.

Resort kritizuje mj. absenci mechanismu splátek, kontrol nebo pravidel pro rozpočtové plánování a upozorňuje, že návrh vůbec neříká, z jaké kapitoly státního rozpočtu mají ČT a ČRo peníze dostávat – ani jakým způsobem budou finance vypláceny.

Zrušením koncesionářských poplatků by totiž stát musel nově každý rok najít zhruba osm miliard korun na provoz těchto médií. A s blížícími se jednáními o státním rozpočtu podle resortu Schillerové není jasné, kde vláda tyto peníze vezme. Chce proto přímo do zákona doplnit, že peníze mají jít z kapitoly ministerstva kultury – tedy od Klempíře, který s návrhem přišel.

Podle ministerstva financí není reálné stihnout některé změny už od začátku roku 2027. Resort upozorňuje např. na nutnost přeřadit ČT a ČRo do jiné skupiny účetních jednotek a přenastavit jejich účetní systémy. Takový zásah by podle ministerstva vyžadoval minimálně roční odklad účinnosti zákona. Financím zároveň vadí, že by veřejnoprávní média musela během krátké doby projít hned několika zásadními změnami kvůli připravovanému novému zákonu o účetnictví. „V tuto chvíli do této oblasti vůbec nezasahovat,“ doporučuje resort.

Finance navíc zpochybňují i samotné částky, které chce Klempířův návrh médiím přidělit. Upozorňuje, že ČT by měla podle návrhu dostat ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun, přestože letos hospodaří s výrazně vyšší částkou vybranou z televizních poplatků. Podobně u ČRo návrh počítá s částkou nižší o stovky milionů korun oproti současným příjmům z rozhlasových poplatků. Resort také kritizuje, že návrh neobsahuje dostatečné zdůvodnění těchto částek ani detailní ekonomické analýzy.

Sama Schillerová v rozhovoru pro Aktuálně.cz připustila, že návrh ministerstva kultury vyvolal uvnitř koalice problémy. „Komunikačně to nebylo ze strany ministerstva kultury uchopeno nejšťastněji,“ řekla ministryně. Dodala zároveň, že právě proto převzal řešení celé věci premiér Babiš.

Zároveň ale odmítla možnost, že by vláda od zrušení poplatků ustoupila. „Myslím, že tato možnost neexistuje, protože jsme se k tomu zavázali v programovém prohlášení vlády,“ uvedla.

Vnitro: Zákon je vágní a nejasný

Velmi ostré připomínky poslalo také ministerstvo vnitra Lubomíra Metnara (za ANO). To návrhu vytýká „zásadní legislativní nedostatky“ a tvrdí, že mnohá ustanovení působí spíše jako politické prohlášení než jako právní norma.

Resort kritizuje např. vágní formulace o „nezávislosti médií“ nebo „posilování veřejné kontroly“, které podle něj nemají v zákoně praktický význam. Problematická je podle vnitra také nová hierarchie funkcí veřejnoprávních médií. Ministerstvo upozorňuje, že není jasné, jak se mají jednotlivé priority vyhodnocovat a zda návrh nezasahuje do redakční nezávislosti garantované Listinou základních práv a svobod.

Vnitro zároveň připomíná i konkrétní ekonomický dopad. Zrušení koncesionářských poplatků by podle resortu připravilo Českou poštu o zhruba 275 milionů korun ročně, protože právě ona dnes výběr poplatků zajišťuje.

Školství se bojí o vzdělávání, průmysl o technické fungování

Ministerstvo školství pod vedením Roberta Plagy (za ANO) varuje, že návrh může oslabit vzdělávací roli ČT. Vadí mu nová hierarchie funkcí veřejné služby, ve které už vzdělávání není samostatnou prioritou, ale jen součástí širší kulturně-společenské role.

Resort upozorňuje, že zákon tak nově nevyžaduje systematickou výrobu vzdělávacích pořadů a umožňuje vzdělávací funkci plnit jen „dílčími edukačními prvky“. Ministerstvo v této souvislosti připomíná například projekt ČT Edu nebo pořad „DouČTo: Na přijímačky“, který pomáhal studentům při přípravě na přijímací zkoušky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) zase upozorňuje, že návrh úplně vypouští pravidla pro kmitočty a technické fungování veřejnoprávního vysílání. Resort varuje, že bez doplnění této části může být ohrožena samotná kontinuita televizního i rozhlasového vysílání.

Ministerstvo proto požaduje, aby zákon znovu jasně definoval fungování multiplexů veřejné služby, vyhrazení kmitočtů pro ČT a ČRo i pravidla pro digitální a analogové vysílání.

MPSV i MMR: Chybí analýzy, hrozí problém s EU

Další výtky přišly z ministerstva práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) nebo ministerstva pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO). Oba resorty upozorňují, že k návrhu stále chybí klíčová analýza dopadů RIA – povinný proces, při kterém se před schválením zákona posuzují jeho ekonomické, sociální a environmentální dopady.

Ministerstvo pro místní rozvoj navíc varuje, že změny mohou narazit i na Evropskou komisi. Připomíná, že právě nezávislost médií je jedním z pilířů hodnocení právního státu v EU a může mít dopad i na budoucí čerpání evropských fondů.

A kritické je dokonce i ministerstvo zahraničí, které véde Klempířův „šéf“ Petr Macinka (Motoristé). Černínský palác upozorňuje na nepřesnosti v zákoně a nejasnosti kolem fungování veřejnoprávních médií v online prostoru. Resort navíc v přípomínce kritizuje, že návrh opomíjí zahraniční vysílání ČRo, které současně Macinka navrhuje zrušit.

Naopak ministerstvo životního prostředí pod vedením Igora Červeného (Motoristé) a vládního zmocněnce Filipa Turka (za Motoristy) dalo zákonu zelenou.

Návrh ministra Klempíře počítá s tím, že místo koncesionářských poplatků budou veřejnoprávní média dostávat pevnou částku přímo ze státního rozpočtu. Česká televize by měla příští rok hospodařit s 5,74 miliardy korun, letos má přitom rozpočet kolem 8,5 miliardy. Český rozhlas by měl získat 2,07 miliardy korun, tedy asi o 400 milionů méně než nyní.

Kritici mluví o zestátnění veřejnoprávních médií, oslabení jejich nezávislosti i dalším tlaku na státní rozpočet. Zaměstnanci obou institucí už kvůli návrhu vstoupili do stávkové pohotovosti a žádají vládu, aby od plánu ustoupila.