Moravští poslanci bojují za záchranu koštů. Žádný zákaz nehrozil, uklidňuje ministerstvo

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
26. 3. 2016 15:00
Málokterá změna zákona vzbuzuje v Poslanecké sněmovně tolik emocí jako novela o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Jedním z hlavních důvodů je obava poslanců, že ministerstvo zdravotnictví chce zakázat košty vína a slivovice. Poslanci proto přišli s návrhy, které ochutnávání ponechají a avizují, že už mají zajištěnou podporu mnoha kolegů. Ministerstvo se přitom brání, že žádný zákaz nikdy nehrozil.
Plody vinohradů bude možné nadále koštovat
Plody vinohradů bude možné nadále koštovat | Foto: Reuters

Praha – Různá lidová rčení, která mluví o tom, že peníze jsou ze všeho nejdůležitější, by šlo v případě Moravy upravit do poněkud odlišného rčení.

Tady jsou mnohdy ještě cennější  místní vyhlášené plody, tedy víno a slivovice. Velmi dobře patrné je to nyní při pohledu do Poslanecké sněmovny,  kde se zejména moravští poslanci začali bouřit proti ministerstvu zdravotnictví.

Bojí se toho, že ministerstvo se chystá v novele zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek zakázat velmi oblíbené a hojně navštěvované košty vína a slivovice. Výsledkem je sérii pozměňovacích návrhů, které čekají na schválení.

"Myslím, že teď už všichni, kteří se točí kolem koštů, budou spokojeni. Já i moje kolegové, bez rozdílu politické příslušnosti, prosadíme takové změny, aby ochutnávky vín a pálenky byly zmíněné přímo v zákona," řekl Aktuálně.cz poslanec Jiří Petrů z ČSSD s tím, že místo slova "košt" bude v zákoně označení "ochutnávka".

On sám je z vyhlášeného vinařského kraje, z moravských Valtic, kde byl v letech 1998 a 2006 starostou, a na hlavní fotce svého webu se usmívá přímo z vinohradu. "Jen loni jsem byl během roku na 33 koštech vína," upozorňuje a hned vzápětí ujišťuje, že na některých byl jako vinařský odborník třeba jen krátce. "Rozdal jsem diplomy, popovídal si s přáteli a vyrazil na další košt," říká.

Podle jeho návrhu se tak s největší pravděpodobností dostane do zákona nový odstavec v místě, kde se mluví o příležitostném prodávání alkoholických nápojů.

"V rámci příležitostného prodeje lze prodávat na ochutnávce vína, ochutnávce částečně zkvašených hroznových moštů, výročním, farmářském a tradičním trhu, veřejnosti přístupné slavnosti, tradiční, kulturní, taneční a jim podobné akci," stojí mimo jiné v návrhu, který by měl být schválen.

Nejen víno, ale také slivovice

Nejde ale zdaleka o jediný návrh poslanců, kteří se střetli se zástupci ministerstva zdravotnictví už  ve výborech, kde se o změně zákona hodiny debatovalo.

Poslanci mají pocit, že i v některých dalších bodech se snaží ministerstvo bojovat proti alkoholu zbytečně tvrdě a místy i nelogicky.

Zatímco Petrů bojuje za košty vína, poslanec ČSSD Antonín Seďa, rovněž z Moravy, chce vylepšení zákona rozšířit ještě na košty slivovice, které jsou podobně populární jako v případě vína.

V tomto případě jde o lihovinu s vyšším procentem alkoholu, proto jeho návrh zní takto: "Lihoviny lze v rámci příležitostného prodeje prodávat pouze na ochutnávce lihovin, výročním, farmářském a tradičním trhu, veřejnosti přístupné slavnosti, tradiční, kulturní, taneční a jim podobné akci."

Zároveň ještě přichází s dalším návrhem, který ale už nebude mít cestu ke schválení tak jednoduchou. Podle něj by bylo možné na veřejnosti přístupné sportovní akci v rámci příležitostného prodeje prodávat alkoholické nápoje obsahující nejvýše 15 % ethanolu.

"Umožnilo by to podávat víno, hroznové mošty, svařené víno, punče, grogy a podobné věcí tak, jako je tomu v současnosti na řadě akcí, zejména v zimním období. Týkalo by se to také dalších akcí jako jsou fašanky," podotýká Seďa.

Problém je v tom, že náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová už ve výborech vysvětlovala, že pokud jde o sport, ministerstvo je maximálně pro hranici 4,3 procenta alkoholu, což je hranice pro desetistupňová piva. Když přišel návrh na dvanáctistupňové pivo, náměstkyně avizovala, že její úřad toto nepodpoří. U fašanků ministerstvo slibuje, že proti alkoholu žádné námitky nemá.

Další moravský poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) myslí zase na ty účastníky koštů, kteří už něco vypili a podle novely zákona by jim hrozilo, že už jim nikdo nebude moci nalévat. Místo nynějšího znění zákona, že "nelze nalévat alkohol osobě, která je zjevně pod vlivem alkoholu", chce ministerstvo formulaci "zjevně ovlivněná alkoholem".

Hovorka navrhuje zachování původní formulace, protože se obává, že nový zákaz je přísnější a mohl by se vztahovat i na ty, kteří mají sice alkohol v krvi, ale zjevně opilí nejsou. "I při konzumaci byť jen sklenky vína účastníkem koštu je zřejmé, že je již pod vlivem alkoholu. Posuzování míry ovlivněnosti při přísném výkladu může působit komplikace pořadatelům. Je-li dán absolutní zákaz, neměl by prodejce pak takové osobě prodat či podat žádný další alkoholický nápoj, a to přesto, že daná osoba nepůsobí vůči sobě ani svému okolí nikterak rušivě," míní.

Emoce vzbudila rovněž pasáž zákona, která zakazuje prodej alkoholických nápojů ve škole a školských zařízení. Hodně koštů se koná o víkendech právě v takových zařízeních, navíc vinařské školy z logiky své činnosti pracují s alkoholem. I v tomto případě se ale rýsuje kompromis a za předem stanovených podmínek bude možné i ve školách pořádat košty.

Nic jsme nechtěli zakázat, tvrdí ministerstvo zdravotnictví

Nejvíce paradoxní na celé debatě kolem změny zákony je tvrzení ministerstva zdravotnictví, že košty vína a slivovice nechtělo zakazovat ani omezovat.

"Mediální ´vřava´ kolem rušení byla zbytečná, protože naše ministerstvo žádný zákaz nenavrhovalo," sdělila Aktuálně.cz vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Podle ní vládní novela počítá s tím, že lze alkoholické nápoje prodávat mimo jiné v rámci příležitostného prodeje na veřejnosti přístupné slavnosti. "Masopusty, košty vína či slivovice lze považovat za veřejnosti přístupné slavnosti či kulturní akci, na kterých je příležitostný prodej alkoholických nápojů povolen," argumentuje.

Co na to poslanci? Neobviňují přímo ministerstvo, že by v tomto nemělo pravdu, ale trvají na tom, že změny napsalo nejasně a záleželo by potom na tom, jak by si kdo zákon vykládal.

"Vedení ministerstva nám sice říkalo, že košty by byly tolerované, ale když jsme měli šanci napsat znění zákona jednoznačně, tak jsme to udělali. Teď už žádné dohady nebudou." prohlašuje poslanec Petrů a těší se, jak opět začne oblíbené akce objíždět a vinařské přátele ujišťovat, že už žádné obavy nemusí mít.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 12 minutami

Dálnice D1 na Benešovsku byla hodinu neprůjezdná, ve směru na Brno se srazila dvě auta

Dopravní nehoda u Trhového Štěpánova v úterý zhruba na hodinu zastavila provoz na dálnici D1 ve směru na Brno. Kvůli srážce nákladního a osobního auta byl přerušený provoz mezi sjezdem číslo 49 u Psářů a sjezdem číslo 56 u Soutic. Jeden člověk byl zraněn. Vyplynulo to z informací Národního dopravního informačního centra a krajských hasičů.

Nehoda na 56. kilometru uzavřela dálnici D1 kolem 6:30. Podle mluvčí středočeských hasičů Terezy Fliegerové narazilo osobní auto do nákladního. "Bylo tam nějaké lehčí zranění. Hasiči nikoho nevyprošťovali, ale poskytli předlékařské ošetření," uvedla Fliegerová. Provoz na dálnici byl podle Národního dopravního informačního centra obnoven kolem 07:30.

Na místě kromě hasičů zasahovali také policisté a záchranáři. "Zraněný byl ošetřen. Jeho zdravotní stav nevyžadoval převoz do zdravotnického zařízení, takže byl ponechán na místě," řekla mluvčí krajské záchranné služby Petra Effenbergerová.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy