Miliarda za radar? Brdské obce zatím nemají téměř nic

Michal Pavec
5. 1. 2009 7:25
Získání peněz je složitější, než si starostové mysleli

* Kudy vede cesta k dotacím pro brdské obce? Úřady je zatím ještě nenašly (obrázek: koláž)

Brdy - Zaostalé podbrdské obce měly od státu dostat mimořádné mnohamilionové dotace, aby zmírnily svůj odmítavý postoj vůči výstavbě radarové základny, která má vyrůst poblíž jejich katastrů.

Zdálo se, že vládní posvěcení prvního pobytu cizích vojsk na českém území od vpádu armád Varšavské smlouvy v roce 1968 přinese nespokojeným obcím alespoň nějaký prospěch.

Stát deklaroval, že peníze budou pomocí zanedbanému regionu. Starostové už směle plánovali, jak si postaví kanalizace, vodovody nebo zrekonstruují budovy.

Brzy však zjistili, že slibovaná miliarda a čtvrt jim do klína jen tak nespadne.

Virtuální miliarda

Ministerstvo financí, které má celý projekt na starosti, má totiž z výše uvedené sumy k dispozici pouze čtvrt miliardy. Ta má obcím posloužit na zaplacení stavební dokumentace a financování čtvrtiny nákladů uskutečněných staveb.

Osudové osmičky

  • Americká armáda provedla na začátku prosince další úspěšný test systému protiraketové obrany. Pentagon oznámil, že cvičná raketa zasáhla plánovaný cíl.
  • Šlo už o osmou úspěšnou zkoušku, kdy se naváděná raketa trefila. Od roku 1999 proběhlo podobných testů třináct.

Zbylé dvě miliardy, které stát obcím slíbil, jsou pouze virtuální částkou. Obce je totiž musejí získat z různých evropských či národních fondů. Přičemž - aby získaly všechny prostředky - musely by stoprocentně úspěšné. Žádný úřad ale starostům nezaručí, že s žádostmi o dotace uspějí.

Většina starostů oslovených deníkem Aktuálně.cz se přitom domnívala, že je budou úřady při vypracovávání a vyřizování žádostí zvýhodňovat. Teď se shodují, že se s žádnou protekcí nesetkali.

"Nikdo nám nevyšel vstříc, i když jsme měli být trochu upřednostňovaní. Musíme splnit podmínky jako každá jiná obec," říká například Václav Hudec, starosta malé západočeské obce Štítov, která chce získat 16 milionů na opravu obecního úřadu a dalších budov.

Ministerstvo financí se navzdory otevřené kritice některých starostů domnívá, že Brdsku pomáhá nadstandardně.

"Částka 250 milionů korun z ministerstva je pro brdské obce významnou podporou. Tím se také odlišují od běžných obcí žádajících o dotaci. Normálně musejí obce projekty kofinancovat 20 až 40 procenty," hájí se šéf Komise pro rozvoj Brdska Ivan Fuksa.

Jak se dostat ke státním penězům?

Jenže brdské obce už vědí, že cesta k penězům z nejrůznějších fondů není zrovna jednoduchá.

"Malá obec na peníze z evropských fondů dosahuje těžko. Musí splnit řadu kritérií, což je pro ně v řadě případů nemožné," vysvětluje starosta Pavel Čížek, který vede město Spálené Poříčí a je jedním z prostředníků mezi brdskými obcemi a ministerstvem financí.

Vesnice se stovkou obyvatel například postaví kanalizaci za téměř stejné peníze jako malé město, ale zajistí ji daleko menšímu počtu lidí. V takovém případě nevyhoví podmínkám EU a na dotaci nemá nárok.

Tím pádem obec nedosáhne ani na peníze slíbené ministerstvem, které po úspěšné realizaci stavby slibuje doplatit čtvrtinu peněz. (Obce mohou z většiny fondů získat při maximální úspěšnosti projektu 75 procent z jeho ceny - pozn. red.)

Rezort financí zatím brdským městům a obcím vyplatil pouze jedenáct milionů korun na pokrytí nákladů stavební dokumentace. Podělily se o ně radnice v Rožmitálu pod Třemšínem nebo Strašicích.

Hledá se cesta pro dotace

Některé obce - jako například Hvoždany, které chtěly peníze na stavbu chodníku - však nepochodily. Jiné zas své projekty ještě ani neodevzdaly.

Podle starosty Spáleného Poříčí Pavla Čížka je pro obce, které nemají k dispozici kvalifikované síly, velmi obtížné žádosti vůbec podat. Proto si budou muset za své peníze najímat specializované poradenské agentury.

Ministerstvo už však uznalo, že zejména u malých obcí bude třeba postupovat poněkud jinou cestou.

"Ministerstvo se bude snažit o navýšení celkového objemu přímých peněz od státu. Původní částka 250 milionů by tak měla být vyšší," vysvětloval starosta Čížek po prosincové schůzce zástupců podbrdských obcí a úředníků ministerstva financí.

Kalouskův úřad také slibuje, že vybrané projekty budou upřednostňovány v řízeních o získání dotace u jednotlivých ministerstev.

Určitým řešením může být i zřízení speciální kapitoly fondu na rozvoj venkova v rámci ministerstva pro místní rozvoj, který by neměl být k žádostem obcí tak přísný jako evropské dotační tituly.

Jednoznačné řešení však zatím neexistuje. Nyní se budou vytypovávat projekty, které nemají v evropských fondech šanci na úspěch a bude se hledat způsob, jak je zaplatit ze státní pokladny.

Foto: Aktuálně.cz
Co o americkém radaru píší blogeři Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Při střetech se squattery v Berlíně bylo zraněno 60 policistů

Okolo 60 policistů v Berlíně ve středu utrpělo zranění při střetech se squattery, kteří se snažili zabránit požární inspekci v činžovním domě, jenž okupují. Budova v Rižské ulici 94 (Rigaer Strasse) ve čtvrti Friedrichshain patří k nejznámějším squatům v Berlíně.

Policie se snažila oblast zabezpečit před protipožární inspekcí plánovanou na čtvrtek. Asi 200 zamaskovaných lidí házelo po policistech kamení a petardy, na ulicích postavili barikády a zapálili je. Policisté oheň hasili pomocí vodních děl a zátarasy rozrazili obrněnými vozidly. Squatteři také zatarasili tramvajové koleje.

Německá média uvádějí, že squatteři a jejich stoupenci se už delší čas snaží zabránit tomu, aby majitel nechal v domě provést protipožární inspekci. Jeho i policii podezřívají, že ho chtějí prohlásit za neobyvatelný a následně nechat vyklidit.

Deník Die Welt na svých internetových stránkách uvádí, že dům v Rigaer Strasse 94 je považován za jeden z posledních symbolů krajně levicové scény v Berlíně. Do budovy se stahují výtržníci, kteří při různých demonstracích útočí na policisty. Lidé, kteří dům okupují, do něho už dlouho znemožňují přístup majiteli, policii i příslušným úřadům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy