Mezi rizikové skupiny patří i bezdomovci. Praha chce všem najít střechu nad hlavou

Radek Dragoun Radek Dragoun, Jan Žabka
25. 3. 2020 19:30
Absolutní neznalost koronaviru, ale i stres a strach. To všechno v době pandemie zažívají bezdomovci, kteří kvůli leckdy špatné životosprávě a imunitě patří mezi rizikové skupiny nemoci Covid-19. Dočasné azyly byly lidmi bez domova takřka ihned zaplněné, a vznikají tak nové, provizorní. Praha si dává za cíl co nejdříve všechny bezdomovce dostat z ulice.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

"Proč všichni nosí roušky? Co je to vůbec ten koronavirus?" Přestože téměř všichni Češi by na tyto otázky zvládli odpovědět, dobrovolníci pracující s lidmi bez domova slýchávají takové dotazy pravidelně i dva týdny od zavedení nouzového stavu. 

Přitom právě bezdomovci patří do jedné z rizikových skupin, podobně jako třeba senioři. Je to způsobené zejména jejich dlouhodobě nevhodnou životosprávou, špatným zdravotním stavem a minimálním přístupem k hygieně. Navíc v případě propuknutí nemoci nemají možnost zůstat doma v karanténě a v klidu se léčit. Riziko toho, že budou - i nevědomky - koronavirus šířit do okolí, je vysoké. 

Jejich životní situaci navíc v některých případech výrazně zhoršila i nařízená opatření. Ti, kteří si přivydělávali v ulicích, mají nyní jen minimální šanci získat nějakou korunu navíc, ať už příležitostnou prací, či žebráním. Části z nich tak zbývá poslední jistota ve formě složenky s dávkou v hmotné nouzi. I na tu si však musí mnohdy počkat kvůli vytížení České pošty a omezení jejích služeb.

Řada bezdomovců tak nyní zažívá těžké chvíle. "Nemají to jednoduché. Obava o budoucnost je u nich možná o trošku vyšší než u nás, u lidí, kteří mají domov a práci, do které se mohou vrátit. U nich je to trošku jiné. Snažíme se s nimi pracovat a co nejvíce klidnit špatnou atmosféru," říká národní ředitel pro administrativu a komunikaci Armády spásy Přemysl Kramerius. 

"Musí být ve strašném stresu. Nemají informace a oni jsou i normálně v ohromném stresu, protože jsou unavení a nemají si kde odpočinout. A teď to platí o to víc. Vezměte si, jak to prožíváme my, kteří máme zázemí, a jaké to asi musí být pro ně," doplňuje Hana Šimková z neziskové organizace Naděje. 

Bezdomovci "doma" zůstat nemohou

Současná vládní nařízení neberou bezdomovce vůbec v potaz. Lidé nesmí zbytečně vycházet ven, kromě cest do práce či do obchodu se mají zdržovat výhradně doma. Jenže kde mají být lidé, kteří žádný domov nemají? Situaci se snaží řešit neziskové organizace a některá města. Například ubytovny a noclehárny Armády spásy jsou nově otevřené po celý den, lidé však z nich nesmějí vycházet, aby tam nákazu nepřenesli. Zároveň v nich platí přísná hygienická opatření. Zaplněné však byly takřka okamžitě. 

Další žadatele o azyl tak musí odmítat. O tom, že bezdomovci v těchto časech stojí o pomoc více než kdy jindy, svědčí nejen naplněné noclehárny, ale i to, že na charitativních akcích, kde se například rozdává jídlo zdarma, jich chodí až třikrát více než obvykle. 

Do hledání prostorů, kde by bezdomovci mohli přečkat pandemii, se zapojilo i vedení Prahy, které to považuje za jednu z prioritních oblastí. Od minulého víkendu je na Císařské louce otevřené humanitární stanové městečko.

Praha se pokouší domluvit i se státem, že by pro tyto účely dočasně poskytl karlínská kasárna. Zatím však není jisté, jestli je to vhodný objekt pro tyto účely. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových upozorňuje, že areál je desítky let prázdný, takže má ve velmi špatném stavu vodu a odpady. 

Magistrát dále jedná i s ubytovnami, hostely a některými hotely, jestli by nemohly některé z lidí bez domova dočasně ubytovat. "Mým cílem je dostat pod střechu všechny lidi bez domova a umožnit jim dodržovat karanténu," říká radní pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová (Praha sobě).

Ze začátku by mělo dočasné ubytování platit město, v následujících dnech by však úřady práce měly bezdomovcům vyplácet mimořádnou okamžitou dávku, která by mohla sloužit právě na zaplacení ubytování. "Pracovníci sociálních služeb budou lidem pomáhat tuto dávku získat," říká Johnová, podle které v ulicích Prahy stále zůstávají vyšší stovky bezdomovců, jimž se nepodařilo zatím najít dočasnou střechu nad hlavou. 

Sociálním pracovníkům chybí ochranné pomůcky

K nim se navíc nyní obtížněji dostává i pomoc od terénních pracovníků, které trápí akutní nedostatek jakýchkoli ochranných pomůcek. "Naši terénní pracovníci, zaměstnanci azylových domů nebo nocleháren nejsou vůbec vybavení. Jsme v podobném problému jako lékaři nebo prodavači. My tuto službu poskytovat musíme, ale zároveň nejsme schopni zajistit bezpečnost práce našich lidí, natož aby měli roušky lidé bez domova," popisuje Šimková z organizace Naděje. 

Terénní služby v Praze tak Naděje z obav o zdraví svých zaměstnanců musela úplně zrušit. Nyní nechodí do míst, kde bezdomovci pobývají, ale autem přijíždějí na předem domluvené místo, kde za dodržení přísných hygienických pravidel a bezpečného odstupu poskytují poradenství, vydávají jídlo nebo roušky. 

To, že je potřeba věnovat pozornost lidem bez domova, připustil v pondělí i šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula, který chce začít jednat s hejtmany o zřízení náhradních ubytování pro bezdomovce. Zároveň chce mít připravené řešení pro případ, že by se nákaza v komunitě bezdomovců objevila a bylo by nutné oddělit zdravé od nemocných.

V uzavřené zóně vznikne osada s vojenskými stany

Problém s bezdomovci v době koronavirové pandemie řeší i krizový štáb Olomouckého kraje, kde je okolo měst Litovle, Uničova a obce Červenka uzavřená zóna. "Právě zjišťujeme jejich počet v uzavřené oblasti a řešíme možnosti, jak jim zajistit nějakou přijatelnou možnost izolace, aby byla pro ně i okolí zajištěna bezpečnost," říká olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO). 

Jednou z variant, o kterých štáb uvažuje, je vytvoření malé stanové osady s vojenskými stany, lehátky a mobilními toaletami. "Musíme dbát na to, ať jich nedáváme dohromady moc, protože tam může dojít k přenosu nemoci," vysvětluje Okleštěk. Stravu si podle něj musí každý zajistit samostatně, jako alternativu však vidí spolupráci s dobrovolníky a místními firmami. 

Ve zbytku Olomouckého kraje obdobné kroky směrem k izolaci lidí bez domova zatím nechystají. Bezdomovci mohou i nadále využít například azylové služby Charity Olomouc. "Fungujeme normálně, zavedli jsme akorát opatření jako měření teploty na noclehárnách nebo povinné základní vyšetření praktickým lékařem naší ordinace," popisuje vedoucí střediska Samaritán pro lidi bez domova Alexandr Dvořák s tím, že kapacita v těchto dnech bývá naplněna nadoraz a jsou nuceni některé zájemce odmítat.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Brno už prodalo na imaginární zápas lístky za milion korun

Fotbalová Zbrojovka Brno už prodala na imaginární zápas se Slavií na pomoc v boji s novým koronavirem vstupenky v hodnotě milion korun. Momentálně druholigový klub si dal za cíl virtuálně vyprodat někdejší slavný stadion za Lužánkami, kam v říjnu 1996 přišlo na zápas s Pražany 44.120 diváků, což je dosud nejvyšší návštěva v české lize.

Výtěžek z prodeje virtuálních lístků získá brněnská Fakultní nemocnice v Bohunicích na boj s nemocí COVID-19. Do akce se zapojila i Slavia. Podle brněnského klubu fanoušci koupili zatím pět tisíc lístků, které se prodávají za 200 korun.

V Česku si fanoušci mohou kupovat virtuální lístky i na další dva zápasy. Olomouc si připomíná slavné utkání s Realem Madrid a Jablonec pak v neděli imaginárně "odehraje" podještědské derby s Libercem. Výtěžek poputuje rovněž do tamních nemocnic.

Další zprávy