Praha - Stížnost na platnost zákona o EET zamíří během nejbližších dnů na Ústavní soud. Je to už druhá stížnost, kterou kvůli zákonu předkládají poslanci opozičních ODS a TOP 09.
Zatímco první hovořila pouze o procedurálních nedostatcích při schvalování zákona, nyní jde na Ústavní soud frontální útok celého spektra argumentů, které napadají i samotnou podstatu nových pravidel o elektronické evidenci tržeb.
Sedmnáctistránkový dokument opět poukazuje na to, že při schvalování zákona většina Sněmovny znemožnila opozičním poslancům hlásit se do debaty, a naopak si koaliční strany odhlasovaly její násilné ukončení. Na toto téma už opoziční stany zaslaly ústavní stížnost na začátku dubna.
Teď autoři stížnosti neváhali připodobnit takovou praxi k předválečnému Německu. "Jednání vládní většiny by nepřekvapilo, pokud by šlo o postup vládní moci v německém Říšském sněmu při projednávání zmocňovacího zákona navrženého kancléřem Adolfem Hitlerem v roce 1933. Proč však takové metody používat pro návrh Andreje Babiše? Je to opravdu nutné a důvodné?" píše se ve stížnosti.
Stejně tak autoři návrhu na zrušení nové daňové povinnosti říkají, že až doposud zákon vždy rozlišoval podnikatele podle toho, jak jsou velcí nebo jaké mají obraty. EET ale podle nich dopadne na všechny stejnou vahou, což bude pro ty nejmenší likvidační. "Dopad na malé podnikatele ve srovnání s velkými je mnohem nepříznivější, a to až s intenzitou neústavnosti," konstatují.
Místopředsedkyni Sněmovny Ústava nezná
Kromě obav ze schraňování citlivých dat a možnosti jejich zneužití poukazuje dopis také na jednu daleko pragmatičtější chybu - a bylo by poměrně kuriózní, pokud by se právě ta stala pro platnost zákona fatální. Na zákoně, který už podepsal i prezident, není podpis předsedy Sněmovny. Nepřítomného Jana Hamáčka při podpisu zastoupila místopředsedkyně Sněmovny Jaroslava Jermanová.
"Ústava vůbec nezná pozici místopředsedy Poslanecké sněmovny. Pokud je zákon podepsaný místopředsedkyní, došlo k tomu v rozporu s Ústavou," píší soudu stěžovatelé.
První stvrzenky podle pravidel EET by měli podnikatelé vytisknout v prosinci. Je otázkou, zdali se Ústavní soud dokáže s oběma stížnostmi do té doby vypořádat. Zatím nepadlo žádné rozhodnutí ani u prvního podnětu. "Věcí se nyní zabývá plénum Ústavního soudu. Protože se jedná o procesně komplikovanou záležitost, nedokážeme odhadnout konec řízení, nicméně první rozhodnutí by zřejmě mohlo být přijato v řádech několika týdnů," uvedla mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.
Expert: Soud už jednou podobně zasáhl
Podle Marka Antoše z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy jsou však šance opozice u Ústavního soudu spíše malé. "Pokud jde o podpis místopředsedkyně, sdílím sice názor, že Ústava předepisuje, aby zákony podpisoval přímo předseda Poslanecké sněmovny. Zároveň se ale domnívám, že jde o drobné pochybení, které rozhodně nemá takovou závažnost, aby mohlo vést ke zrušení zákona Ústavním soudem," uvedl Antoš.
U dopadu EET na drobné živnostníky Antoš připouští, že Ústavní soud již jednou podobnou argumentaci přijal a zákon následně zrušil. "Týkalo se to kaucí pro malé čerpací stanice. Dopady tehdejšího zákona však byly natolik tíživé, že podle soudu znemožňovaly menším distributorům pohonných hmot podnikání . Nejsem si ale jistý, zda lze totéž říci o EET," doplnil Antoš.
Stížnost sepsal opozičním stranám advokát Zdeněk Koudelka, kdysi spojovaný s amnestií Václava Klause z Nového roku 2013. To ale poslancům nevadí. "Jeho autorství amnestie nebylo nikdy prokázáno. Je to znalec ústavního práva, navíc jsme s ODS chtěli, aby nás u Ústavního soudu zastupoval jeden advokát, proto jsme přistoupili na jejich návrh," řekl Aktuálně.cz poslanec Martin Plíšek z TOP 09.
Ústavní stížnost musí podepsat alespoň 41 poslanců. Obě opoziční strany jich mají dohromady 42, vystačí si proto jen s podpisy svých členů. "Zatím sbírám podpisy našich poslanců, to samé činí i TOP 09. Poslance z jiných stran jsem zatím o podpis nežádal," uvedl poslanec za ODS Marek Benda.
