Praha - Česká města žijí na ekologický dluh a několikanásobně překračují hranici trvale udržitelného rozvoje.
Ukazuje to výpočet takzvané ekologické stopy, která názorně ukazuje, jak člověk či město svou spotřebou energií, jízdou automobilem či produkcí odpadu zatěžuje planetu.
Ekologická stopa se vyčísluje ve speciální jednotce globální hektar. Například ekologická stopa Hradce Králové je 4,69 globálních hektarů, přičemž jeho únosná biokapacita je jen 0,3 hektarů, tedy více než 15krát nižší.
"Stát, rodina nebo občané by neměli dlouhodobě utrácet víc, než kolik mohou vydělat. Podobné je to s nároky na přírodní zdroje a biologicky produktivní území. Proto je důležité vědět, co máme k dispozici a co skutečně čerpáme. To nám ukazuje ekologická stopa," vysvětlil Viktor Třebický ze sdružení TIMUR (Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj), které se výpočtem ekologické stopy zabývá.
Ekologická stopa
(Číslo udává, kolikanásobně dané město svou globální stopou překračuje únosnou biokapacitu)
- Praha: 33,9
- Kladno: 25,9
- Hradec Králové: 15,6
- Český Těšín: 15,4
- Jihlava: 12,4
- Vsetín: 6,8
- Hodonín: 6,7
- Velké Meziříčí: 4,6
- Prachatice: 3,9
- Dobříš: 2,4
- Kopřivnice: 2,4
Žebříček vede Praha
Sdružení TIMUR se podílí na projektu, jehož jedním z cílů je sestavení ekologického žebříčku českých měst. V žebříčku je zatím 11 měst s podrobným výpočtem své ekologické stopy a další obce s orientačním výpočtem.
Na prvním, nejhorším místě je Praha, jejíž ekologická stopa je 5,08 globálních hektarů, když udržitelná kapacita je 0,15 hektarů. Praha doplácí především na hustou zástavbu, dopravu a spotřebu energie z fosilních zdrojů.
Nejlépe z porovnání zatím vycházejí Kopřivnice a středočeská Dobříš.
Praha mohla být horší
Viktor Třebický ze sdružení TIMUR uvedl, že ho ekologická stopa Prahy, kterou vypočítali teprve nedávno, překvapila.
"Očekával jsem, že bude vyšší," řekl Aktuálně.cz Třebický, podle něhož hlavní město se svou hustotou obyvatelstva nikdy nemůže být ekologicky soběstačné a nemůže dosáhnout toho, aby jeho stopa nepřekračovala povolenou biokapacitu.
Když se ekologická stopa Prahy srovná s celostátními výsledky, je na tom hlavní město ještě lépe. Celková česká ekologická stopa je totiž vyšší než ta pražská - blíží se 5,8 globálních hektarů.
"Dá se to vykládat i tak, že žít ve velkých městech je do jisté míry ekologičtější než na vesnici," soudí Třebický.
Jak svou stopu snižovat
Jedním ze smyslů výpočtu ekologické stopy je nabídnout městům pomoc, jak zelené účetnictví zlepšit.
"Studie povede město k tomu, aby se zamýšlelo nad tím, jak danou spotřebu snížit, a motivovat k tomu i obyvatele - aby využívali více služeb městské hromadné dopravy, preferovali zdravější životní styl spojený s tříděním odpadů a podobně," řekla Aktuálně.cz mluvčí vsetínské radnice Marie Šidlová.
"Spotřebu sníží také energetická náročnost budov, město se proto snaží nabízet dotace na zateplení objektů, a to i podnikatelům," dodala Šidlová.
Viktor Třebický ze sdružení TIMUR uvedl, že o tom, jak by se dala ekologická stopa snížit, budou autoři studie o globálních hektarech hovořit i s představiteli hlavního města.
Londýn má ekologickou stopu 3x větší
Svou ekologickou stopu si v minulosti nechala vypočítat i velká světová města jako Vídeň, Tokio, Helsinky, Toronto nebo Santiago de Chile.
Například ekologická stopa Londýna je 6,63 globálního hektaru na jednoho obyvatele, což je třikrát víc, než je trvale udržitelné.
