Zkoumají DNA z ostatků zakladatele genetiky. Neetické? Vše je s pietou, říká vědkyně

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
3. 12. 2021 19:30
Gregor Johann Mendel byl vědcem světového významu, jemuž se podařilo položit základy celému vědnímu oboru – genetice. Od jeho narození příští rok uplyne 200 let. U této příležitosti tým vědců zkoumal Mendelovy ostatky, aby mohl "přečíst" jeho genom. "Dnes už umíme provést analýzu DNA třeba z vlasu nebo i z jediné buňky," říká Šárka Pospíšilová, genetička a prorektorka Masarykovy univerzity.
Gregor Johann Mendel.
Gregor Johann Mendel. | Foto: Mendelovo muzeum, Masarykova univerzita

Prvním cílem vašeho výzkumu bylo vůbec nalezení a identifikace Mendelových ostatků. Jak složité to bylo?

Vzhledem k tomu, že Mendel zemřel 6. ledna 1884 a byl pohřben na tehdy nový Ústřední hřbitov města Brna založený v listopadu 1883, nebyla tehdy ještě vybudována augustiniánská hrobka v dnešní podobě. Jsme velmi rádi, že se podařilo ostatky nalézt, i když byly mírně posunuty oproti základům hrobky.

Co patřilo k dalším cílům?

Dalším cílem byla snaha získat nové informace o tomto světovém vědci a současně představeném Řádu sv. Augustina. Nových poznatků s historickou hodnotou jsme získali spoustu a budeme s nimi postupně veřejnost seznamovat. Byli bychom také rádi, aby tento výzkum upoutal pozornost nejen k samotné osobnosti Gregora Johanna Mendela, která stále není v Česku doceňována, ale i ke genetice a vědě obecně. Všechny tyto aktivity směřují k jeho dvoustému výročí narození. Oslavy jsou plánovány na rok 2022 a vyvrcholí v červenci mezinárodní genetickou konferencí.

Co vás při výzkumu hrobky překvapilo?

V hrobce augustiniánů jsme nalezli ostatky pěti mnichů, které byly ve velmi zachovalém stavu. Ostatky G. J. Mendela byly nalezeny v nedotčené cínové rakvi, bylo zachováno i jeho ošacení a obuv. Nejzajímavějším a nejpřekvapivějším zjištěním bylo, že DNA získaná z ostatků se plně shodovala s DNA izolovanou z vlasu, který jsme nalezli v Mendelově oblíbené knize uložené v augustiniánském opatství.

Když jsem četla, jak vědci našli po exhumaci jeho ostatků zbytky mozkové tkáně či tukové tkáně břicha a že horní část těla byla v lepším stavu, dolní v horším, říkala jsem si, jestli by se lidé chtěli něco takového dočíst o nějakém svém blízkém… Jak tenká je hranice vědy a etiky?

Antropologie není jedinou vědou zabývající se tématem, které není všem lidem příjemné. Vědecké bádání je především o pravdě a výsledky výzkumu musíme akceptovat, ať jsou jakékoli. Je přirozené, že mumifikované části těla jsou častým doprovodem kosterních pozůstatků, zvláště u pohřbů v hrobkách, v tomto případě v kovových rakvích. Nálezy zmíněných tkání nejsou nijak neobvyklé, stejně jako nálezy dalších mumifikovaných tkání - vlasů a nehtů, zbytků kůže.

Pokud tedy antropologové podávají odbornou zprávu o stavu těla, považují za správné uvést všechny zjištěné informace a nic nezamlčovat. Zachovalost měkkých tkání je totiž z vědeckého hlediska velmi zajímavá. Pokud jde o informace předávané po exhumaci příbuzným, což ale při tomto výzkumu není relevantní, je vždy dodržována vůle a přání pozůstalých. Dodržování etických pravidel výzkumu je vždy považováno za jednu z hlavních priorit.  

Zaznamenala jsem i hlasy, které říkaly, že je exhumace neetická a že vědci ruší jeho věčný spánek i kvůli PR k blížícímu se dvoustému výročí narození. Co říkáte na tento názor?

Výzkumy kosterních pozůstatků z archeologických výzkumů se konají neustále, zabývají se jimi vědní obory archeologie a antropologie, která se rozvíjí už od 18. století. I v Česku už byly realizovány výzkumy ostatků mnoha historických osobností, vzpomeňme například na výzkumy mnoha českých panovníků a dalších významných osobností prováděných profesorem Emanuelem Vlčkem.

Dalšími příklady jsou výzkumy ostatků vědce a astronoma Tychona Brahe, jehož ostatky byly exhumovány v Týnském chrámu v Praze, obdobný výzkum také pomohl identifikovat ostatky dalšího skvělého vědce - Mikuláše Koperníka. Všechny tyto výzkumy motivovala snaha získat nové informace o významných historických osobnostech, o lidech, kteří nám v mnoha oblastech mohou být vzorem.

Pokud tedy náš zajímavý výzkum podnítí další zájem o osobnost G. J. Mendela a jeho působení v Brně a na dalších místech Moravy a Slezska či pomůže vzbudit zájem o genetiku či vědu a výzkum obecně, pak je toto "PR" třeba hodnotit jen pozitivně.

Takže vám exhumace z důvodu vědeckého bádání nepřijde neetická?

Před samotným výzkumem byla získána všechna potřebná povolení, v průběhu výzkumu se všichni zúčastnění řídili zákonem o pohřebnictví a byly dodržovány všechny standardy pietního chování k vyzvednutým kosterním pozůstatkům. Terénní výzkum nebyl přístupný veřejnosti ani médiím, stejně tak jako následný výzkum laboratorní.

K uchovávání kosterních pozůstatků byly využity speciální depozitáře, ve kterých byly pozůstatky ponechány po co nejkratší dobu nezbytnou pro jejich výzkum. Pátého listopadu byly všechny ostatky se vší úctou pietně pohřbeny zpět do hrobky augustiniánů, za účasti nejvyšších představitelů řádu. Následoval církevní obřad a mše v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Mendelově náměstí v Brně.

Mendelovy ostatky se tedy 5. listopadu opět slavnostně uložily zpět do hrobky. Pokračuje nicméně výzkum odebraných vzorků?

Ano, vědecký výzkum odebraných vzorků bude dále pokračovat. Je také plánována chemická analýza a restaurování vybraných věcí nalezených v hrobce, například cínové rakve nebo ošacení.

A jak pokračuje čtení genomu?

Bylo dokončeno sekvenování mitochondriální DNA (laicky tzv. "čtení DNA" - pozn. red.) získané jednak z ostatků a jednak z vlasu z Mendelovy knihy, které potvrdilo plnou genetickou shodu. Jaderná genomová DNA má nižší kvalitu, což je u genetického materiálu z archeologických nálezů běžné, proto v současné době probíhá optimalizace používaných metod. Zatím ještě nemáme hotové analýzy, takže nemůžeme říct nějaké bližší zjištění.

Co by podle vás Mendel coby zakladatel genetiky říkal, co všechno lze dnes vyčíst třeba z jednoho jeho vlasu?

Domnívám se, že by měl velikou radost z toho, jaký pokrok udělala genetika - věda, jejíž základy přibližně před sto padesáti lety položil. Současná genetika se využívá v řadě vědních oborů, včetně medicíny, přírodních věd nebo zemědělství. Genetické analýzy, jako například PCR nebo sekvenování, jsou dnes nepostradatelné v diagnostice mnoha onemocnění, včetně dnes tolik diskutované diagnostiky virů. Nové genetické metody, například tzv. sekvenování nové generace (NGS), se vyznačují velkou citlivostí, a proto už umíme provést analýzu DNA třeba z vlasu nebo i z jediné buňky.

Vývoj genetické analýzy jde skutečně za poslední roky ohromnou rychlostí dopředu. Čemu to přičítáte? A co všechno z toho je díky Mendelovi?

Říká se, že 20. století bylo stoletím fyziky a 21. století je a bude stoletím biologie. A právě genetická informace je univerzálním pojítkem všech živých organismů - ve formě DNA si ji nesou buňky lidské, živočišné, rostlinné i bakteriální. A víme, že DNA nebo RNA mají i viry. Velký počet lidských nemocí je přímo či nepřímo způsoben změnami genetické informace, takzvanými mutacemi. Tyto mutace nebo patologické varianty genů mohou být příčinou tisíců různých dědičných onemocnění. A mnohá tato onemocnění se dědí přesně podle pravidel, která popsal Mendel. Rychlý rozvoj genetiky je tedy klíčem nejenom k diagnostice dědičných i nádorových onemocnění, ale stále více se rozvíjí i jejich léčba s využitím přístupů genové terapie.

O souhlas s exhumací jste museli žádat Vatikán, protože Mendel byl katolický kněz a pohřben byl v augustiniánské hrobce. Jak to probíhalo?

Celý výzkum probíhal v úzké spolupráci se zástupci Řádu sv. Augustina, který projekt předem prodiskutoval s představeným řádu v Česku i v Římě. Ráda bych ocenila, že představitelé augustiniánů byli a jsou k výzkumu velmi vstřícní, a dokonce se přímo podíleli na získání některých nových významných poznatků. Jejich přímé zapojení do výzkumu bylo také garancí, že celý proces probíhá za dodržování všech etických zásad. Souhlas s výzkumem také vyjádřila Rada města Brna a další orgány, jejichž stanovisko bylo k realizaci projektu nezbytné.

Žádali jste o souhlas i jeho příbuzné? Má nějaké známé, dohledatelné příbuzné? Předpokládám, že potomky nemá, když to byl katolický kněz…

Vzhledem k tomu, že Mendel byl katolickým knězem a opatem, jsou za jeho rodinu a následovníky považováni příslušníci Řádu sv. Augustina, kteří svůj souhlas s výzkumem udělili.

Video: Zuří genetická revoluce, je poptávka po vylepšených lidech, zahráváme si, říká Petr

Venku zuří genetická revoluce, její výsledky se těžko předpokládají. Jsme svědky převratných událostí, najednou máme genetické změny pod kontrolou. | Video: Martin Veselovský, DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Londýnská policie vyšetřuje sérii večírků v rezidenci Borise Johnsona

Londýnská policie oznámila, že vyšetřuje řadu večírků, které se konaly v rezidenci a kanceláři premiéra Borise Johnsona v době protiepidemických uzávěr.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

České firmy obchody na Ukrajině neutlumují, na místě je ale obezřetnost

České firmy podle státní agentury CzechTrade zatím své obchody na Ukrajině z důvodu tamní krize neutlumují. Situace na trhu je stále standardní, agentura nemá žádné informace, že by byly zrušené nebo zpožděné dodávky do země. Na místě je ovšem zvýšená obezřetnost. Firmy by měly objednávky dodávat až po obdržení platby a při uzavírání nových smluv by měly s právníky detailně probrat body týkající se mimořádných okolností. Uvedla to ředitelka zahraniční kanceláře CzechTrade na Ukrajině Oksana Antonenko. 

Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a také v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy