Měkotovo dědictví i desítky milionů u příbuzných. Soud pitvá Mosteckou uhelnou

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Vláda Miloše Zemana nevěděla, že nejde o zahraničního investora, který používá finanční prostředky původem z Mostecké uhelné společnosti. I takto státní zástupce Radek Bartoš vyjádřil nesouhlas s odvoláním těch, kdo byli před třemi lety odsouzeni v kauze privatizace těžební společnosti. Podle Antonia Koláčka prý zmiňovaný žalobce tehdejší činy nepochopil, řekl ve čtvrtek u Vrchního soudu v Praze.

Ve čtvrtek ráno si na lavici sedli pouze dva ze tří odsouzených. Uhlobaron Antonio Koláček a bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora. Šestaosmdesátiletý Oldřich Klimecký, bývalý ředitel Mostecké uhelné společnosti (MUS), dorazil jen na úterní zahájení odvolacího řízení.

A zatímco Sýkora si ve čtvrtek průběžně zapisoval, buddhista Koláček poslouchal, měl občas zavřené oči a s otevřenými dlaněmi meditoval. Když si takto rovnal mysl a přijímal energii, tříčlenný senát Vrchního soudu v Praze pod vedením Roberta Fremra poslouchal advokáty citující jednotlivá odvolání proti rozsudku z roku 2023.

Tehdy česká justice rozhodla, že uhlobaron při privatizaci Mostecké uhelné společnosti (MUS) zneužil svého postavení a dopustil se podvodu. Za to mu byl obstaven stamilionový majetek, a navíc musí na 7,5 roku do vězení. Klimecký byl odsouzen k šestiletému žaláři, Sýkora ke třem rokům.

„Jediná univerzální dědička“

U Vrchního soudu v Praze tak třeba zaznělo, že s obstavením svých účtů nesouhlasí Koláčkovi rodinní příslušníci. Jak vyplynulo z vět právních zástupců, z konta jeho dvou blízkých takto justice před třemi roky zabrala něco přes 71 milionů korun. Dalších šest milionů je hodnota jejich obstavených cenných papírů.

Odvolává se i Blanka Čížková, sestra Luboše Měkoty. Ten v Mostecké uhelné společnosti působil nejdříve jako odborový předák, postupně se vypracoval až na jednoho ze šéfů společnosti. V březnu 2013 pak pětapadesátiletý Měkota náhle zemřel na golfovém hřišti.

Čížková, která je podle své obhájkyně Pavly Boučkové „jedinou univerzální dědičkou Měkotova majetku“, se odvolává proti tomu, že bohatství po bratrovi jí bylo zajištěno s tím odůvodněním, že jde prý o výnosy z údajné Měkotovy trestné činnosti.

„Garantuje to cizí stát“

Když se pak kolem čtvrtečního poledne dostal ke slovu státní zástupce Radek Bartoš, bylo zřejmé, že zdůvodnění jednotlivých odvolání jej nechávají v klidu. Tedy až na okolnost, zda v některých případech – třeba u Blanky Čížkové – nedošlo k porušení promlčecí lhůty a justice se případy nezabývá pozdě. Naopak u Koláčka, Klimeckého a Sýkory podle něj není trestní odpovědnost promlčena.

Dřívější slova Antonia Koláčka o tom, že švýcarské i české soudy pracovaly s dokumenty, které prý byly dodatečně upravovány, Bartoš odbyl. „Cizí stát garantuje, že odpovídá za to, co poskytuje, co posílá,“ reagoval na to, že Městský soud v Praze v roce 2023 rozhodoval i na základě dat poskytnutých Bernem.

Státní zástupce zopakoval, že vláda Miloše Zemana v roce 1999 při svém rozhodování o podílu v Mostecké uhelné společnosti (MUS) údajně nevěděla, že minoritu neprodává zahraničnímu investorovi s vlastními penězi, ale že jde o finanční prostředky vyvedené předtím z MUS.

Radek Bartoš nesouhlasil ani s odvoláním Roberta Sýkory, tehdejšího náměstka ministra průmyslu. V jeho případě justice už dříve prohlásila, že kvůli angažmá v souvislosti s privatizací menšinového podílu MUS mu byl poskytnut „skrytý“ úplatek.

„Peníze přijal na účet svého otce Antonína Sýkory, k němuž měl dispoziční právo,“ popsal Bartoš. „Peníze neskončily jen na účtu Antonína Sýkory, u ostatních adresátů (ale) nebyla zjištěna souvislost s privatizačním projektem,“ doplnil státní zástupce.

„Rádoby“ poškození Pudil s Bobelou

„Nikdy jsme nevyváděli nějaké prostředky a ani jsme se prostředky neobohacovali,“ reagoval na slova žalobce Antonio Koláček, když si ve velkém sále stoupl za řečnický pult. „Státní zástupce stále nepochopil, že ty činy nebyly žádným výsledkem hluboké konspirace,“ brání se uhlobaron.

Ve svém monologu zavzpomínal, jak v roce 1995 přišel do Mostu a o rok později mu prý představenstvo MUS „nabídlo“, aby se stal i zaměstnancem firmy. „Já a pan Klimecký jsme v roce 1997 začali uvažovat o tom, že bychom zaměřili pozornost na privatizaci distribučních společností,“ vrátil se Koláček o dvacet let zpátky, kdy vznikla firma Investenergy, jíž pak Zemanova vláda prodala 46procentní podíl v MUS.

Podle Koláčka o všech transakcích té doby věděli i další podílníci Petr Pudil a Vasil Bobela, kteří však před soudy nestojí. Jejich společnost Czech Coal Services pak Koláček označil za „rádoby poškozenou“.

Vrchní soud v Praze bude odvolání v privatizační kauze řešit ještě v pátek. Znovu se k ní vrátí zase na konci září.

Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?

Přidat jako preferovaný zdroj