Matka chce získat syny z Norska přes sestru, má větší šanci

ČTK ČTK
Aktualizováno 9. 2. 2015 17:06
Sestra Evy Michalákové se chystá požádat o svěření hochů do své péče v Norsku. Zatím čeká na rozhodnutí norské krajské sociální komise.
Eva Michaláková.
Eva Michaláková. | Foto: ČTK

Praha - Podle české matky Evy Michalákové, jíž norské úřady odebraly děti, má u norských institucí větší šanci získat její syny do péče její sestra z Česka. O svěření svých potomků by usilovala u českých úřadů, až když by byli hoši u rodiny v ČR.

Vzdát se prý ale nechce. Norská sociální komise by o případu měla jednat nejspíš v dubnu. Norská "sociálka" odebrala chlapce české matce a otci v květnu 2011 pro podezření ze zneužívání a zanedbávání, která se ale nepotvrdila. Hoši vyrůstají odděleně v pěstounských rodinách.

"Vidím větší šanci v tom, že má sestra požádá o svěření dětí do své péče (v Norsku). Potom, až se děti dostanou do ČR, se budu snažit já prostřednictvím českých úřadů dostat děti do péče. To si myslím, že je snazší cesta," řekla Michaláková. Neztrácí prý ale naději a nechce se vzdát. O přezkoumání svého případu požádala norské úřady loni v prosinci.

Její sestra Zuzana Sovková se chystá o svěření hochů do své péče v Norsku požádat, pokud by děti nedostala zpět jejich matka. Vyčkává tedy zatím na rozhodnutí norské krajské sociální komise. "Máme dům jak hrad. Jedenáct místností. Tam by se vešlo hodně dětí," řekla Sovková. Dodala, že minulou středu už v její rodině byli čeští sociální pracovníci.

Sovková má osmiletou dceru a čtyřletého syna. Přestože své synovce viděla naposledy v roce 2012, věří, že by se s českou rodinou dnes devítiletý Denis a šestiletý David rychle sžili. Za zásah do jejich životů považuje spíš to, že je úřady odebraly matce a že vyrůstají odděleně, než to, že by se ze známého norského prostředí museli přestěhovat na Moravu.

Dědeček Jiří Pavelka se s vnuky viděl naposledy v únoru 2013. Loni v březnu musel podle svých slov schůzku opustit, protože chlapce mohl vidět jen jeden člen rodiny - buď on, nebo jejich matka. Ta se s oběma chlapci setkala v roce 2012 na dvě hodiny a také loni. Předloni viděla jen mladšího hocha, popsal Pavelka.

Podle rodiny se ČR do případu "konečně zapojila a jedná, jak má", i když prý mohla podnikat kroky mnohem dřív. Česká diplomacie podala Norsku už dvě verbální nóty. V tomto silném diplomatickém nástroji nabídla spolupráci českých institucí i záruky, že stát na rodinu v ČR dohlédne. Norská strana odpověděla nótou, vyjádřila svůj zájem spolupracovat. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který napsal kvůli kauze dopis předsedkyni norské vlády, se v úterý dopoledne s Michalákovou a její rodinou setká.

Matka chlapců by se na schůzce chtěla dozvědět, co může Česko ještě podniknout, aby děti dostala do péče buď ona, nebo její sestra. Michaláková míní, že ji některá vyjádření ministryně práce či šéfa brněnského úřadu mezinárodně-právní ochrany dětí poškodila. Silný byl podle ní i výrok prezidenta Miloše Zemana, který o víkendu přirovnal norskou sociální službu k nacistickému programu Lebensborn a řekl, že u pěstounů jsou děti "odnárodňovány".

Spis a rozsudky matka hochů zveřejnit nechce. Tvrdí, že takový postup je v Norsku trestný. Uvedla ale, že norským úřadům dala souhlas se k případu vyjadřovat. Norské instituce kauzu dosud nekomentovaly. Také podle norské velvyslankyně jsou informace důvěrné.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Závěry obsahují zmínku o jaderné energii, kterou prosazovala Česká republika.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy