Stát na školky doteď kašlal, protože se neozývaly, říká šéf Pedagogické komory

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
12. 10. 2019 16:59
Více než pětistovka ředitelek a ředitelů mateřských škol protestuje proti dlouhodobému přehlížení a podfinancovávání školek. Upozorňují na nízké platy učitelek i ředitelek či na přeplněné třídy. Vadí jim také, že zatímco na dětské skupiny jdou miliardy, školky více peněz nedostanou. Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, co stojí za nynější krizí.
Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.
Prezident Pedagogické komory Radek Sárközi. | Foto: Eugen Kukla

Jak vznikl současný protest ředitelek mateřských škol napříč celou republikou?

Situace v mateřských školách je neutěšená již delší dobu, ale hlavním spouštěcím momentem myslím bylo, když náměstek ministra školství Václav Pícl poslal na začátku září hejtmanům dopis, ve kterém zpochybnil zvyšování platových tříd ředitelkám samostatných mateřských škol, a ty ho přeposlaly zřizovatelům škol. Přitom na konci června tentýž náměstek Pícl poslal stanovisko školským odborům, že zvýšení platové třídy je možné. Také ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo stanovisko, že ředitelky mateřských škol mohou mít jedenáctou nebo dvanáctou platovou třídu.

Ředitelky byly velmi rozčarované, jak se ministerstvo zachovalo. Asi si tam přes prázdniny spočítali, kolik by stálo, kdyby všechny ředitelky mateřských škol přeřadili do vyšších platových tříd. Přitom by se plat ředitelkám zvýšil jen o pár stokorun měsíčně. Takže na ministerstvu raději narychlo přes prázdniny pozměnili metodický výklad k odměňování a náměstek Pícl na to upozornil hejtmany ve svém dopise, přestože krajské úřady mateřské školy nezřizují.

Ministerstvo školství podle petice ředitelek rovněž chtělo omezit funkci zástupkyně ředitelky. Jak to dopadlo?

Šlo o návrh novely nařízení vlády, že mateřské školy do tří tříd nebudou moci mít zástupce ředitele. Pedagogická komora se proti tomu ohradila, takže nakonec to naštěstí v nařízení vlády není.

Pak také chtělo garantovat místo ve školce pro dvouleté děti…

To se schválilo za ministryně Kateřiny Valachové, ale naštěstí se to loni zrušilo díky poslanecké novele. Ve školkách nadále dvouleté děti mohou být a je jich tam 45 tisíc, jen není povinnost je přijmout. V jednotřídkách jsou dohromady předškoláci s dvouletými, takže učitelka musí vzdělávat předškoláky a vedle toho zároveň přebalovat dvouleťáky. To se nedá zvládat. A jděte s 28 dětmi na procházku, když mezi nimi máte i dvouleťáky, kteří to nezvládnou fyzicky.

Bude mít ministerstvo školství na případné navýšení peněz a personálu finance?

Ministerstvo šetří, kde se dá. Myslím, že nemá peníze na příští rok. Před rokem se odkládala reforma financování, která měla platit již tento rok. Když se odkládala, tak ministr Plaga říkal, že jednak není úplně připravená, ale také že chybí 11 miliard na pokrytí této reformy. A tyto peníze v rozpočtu na příští rok opět nejsou. Takže ministr rozjíždí reformu bez peněz a šetří se právě na školkách.

Důsledky tohoto šetření ale jsou třeba takové, že aby si mohla dojít učitelka na toaletu nebo s dítětem pro náhradní věci do šatny, musí nechat dvě až tři desítky maličkých dětí o samotě nebo je dát hlídat uklízečce, což asi obojí je proti předpisům.

Tohle úředníky z ministerstva netrápí, protože to bude když tak problém a průšvih paní ředitelky. Ve školství už je tolik předpisů, že se snad ani nedají všechny dodržet.

Protestující ředitelky mateřských škol také poukazují na to, že dětské skupiny navštěvuje něco přes 14 tisíc dětí do tří let a jdou tam z ministerstva práce a sociálních věcí miliardy, zatímco v mateřských školách je těchto dětí do tří let 45 tisíc a ministerstvo školství je opomíjí. Jak je to podle vás možné?

Dětské skupiny jsou v gesci ministerstva práce a sociálních věcí, mateřské školy pod ministerstvem školství. Dětské skupiny jsou financované z evropských fondů, ale to přestane a nově bude vše hrazeno ze státního rozpočtu. Kvůli tomu se nyní novelizuje zákon o dětských skupinách.

Problém je, že tam jsou stejně staré děti. Přitom dětské skupiny mají mnohem lepší podmínky než mateřské školy. Na výjimku může být ve školce až 28 dětí na jednu učitelku, zatímco v dětské skupině musí být od třinácti dětí výše už tři dospělé osoby. Za dětské skupiny se hodně lobbuje, ale zapomíná se, že mnohem více dvouletých dětí je ve školkách. Stát tak nedokáže zajistit těmto malým dětem stejné podmínky, je to nesystémové.

Co by se tedy mělo stát?

Zástupci obou resortů by si měli sednout k jednomu stolu a dohodnout se, že o děti do tří let budou pečovat jednotně, ať už jsou v dětské skupině, nebo mateřské školce. To jsem navrhoval premiérovi Andreji Babišovi už před rokem, když jsem s ním jednal. A stejně tak i ministryni Janě Maláčové a ministru Robertu Plagovi. Bohužel marně. Stát by měl na dvouleté dítě posílat stejně peněz, bez rozdílu, jakou instituci navštěvuje. Dětská skupina navíc může vybírat školné v řádu tisíců korun měsíčně, mateřská škola jen několik stokorun.

Stát přispívá na provoz dětské skupiny, i když je to třeba soukromý subjekt?

Je jedno, kdo je zřizovatel - může to být soukromý podnikatel, obec, firma, neziskovka…

Proč, když se našly miliardy na dětské skupiny, nerozdělily se na dvouleté rovnoměrně i do školek?

Určitě mohl vzniknout koncepčně pojatý program v rámci evropských fondů, z něhož se mohly zafinancovat jak děti ve školkách, tak děti v dětských skupinách. Ale to je ten resortismus - patří to dvěma různým ministerstvům, navíc ještě v držení jiných politických stran, i to může hrát roli.

Jak ředitelky upozorňují, jejich mateřské školy jsou přitom mnohem náročnější na provoz než dětské skupiny - musí mít svou budovu, jídelnu, splňovat přísnější hygienické podmínky, učitelky musí mít větší vzdělání než chůvy, kterým stačí základka a kurz. Vše tedy stojí mnohem více peněz.

Dětské skupiny byly placené z evropských fondů, a co se platí z evropských fondů, to se má především vyčerpat. Když jsem byl loni na schůzce s premiérem, bavili jsme se o dvouleťácích a řekl jsem mu, že dětské skupiny jsou placené z evropských fondů, řekl: "Jo, z Bruselu?" a mávl rukou, že to mu je jedno. Co není ze státního rozpočtu, tam se může utrácet "doalelujá".

Ostatně ministerstvo práce a sociálních věcí má na dětské skupiny krásný podpůrný web. Také je hrazen z evropských fondů a přišel skoro na sto milionů. Pro srovnání, ministerstvo školství dává na budování nových míst ve školkách asi 300 milionů korun ročně. A podívejte se na web ministerstva školství ke Strategii vzdělávání 2030+, což má být klíčový dokument, jak bude vypadat školství v budoucnosti, tak to je tragédie. Není to ani samostatný web, jen jedna nepřehledná internetová stránka na jejich webu.

Proč jsou tedy zrovna mateřské školy tak opomíjené?

Myslím si, že na ně ministerstvo školství kašle. Mateřské školy byly vždy na periferii zájmu - když se nebouří, tak se tím nebudeme zabývat. Ony se nikdy pořádně neozvaly, až nyní. Oproti tomu spolek dětských skupin má velmi dobré vztahy s MPSV, jeho zástupci byli i u připomínkového řízení k novele a nadiktovali si tam, co by se jim líbilo. Oproti tomu Pedagogická komora s ministerstvem školství nemá zrovna dobré vztahy.

Jak se to projevuje?

I třeba v tom, že když se coby prezident Pedagogické komory na něco dotazuji MPSV, tak mi přijde oficiální odpověď na krásném hlavičkovém papíře. Když se ptám ministerstva školství, přijde mi obyčejný e-mail, kde ta odpověď v podstatě není. Takže poslední dobou už posílám dotazy hlavně v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím, ale stejně občas nepřijdou. Rozdíl úřednického aparátu a jejich profesionality v obou resortech je opravdu markantní. Někdy neodpoví vůbec, jindy zase dají vyhýbavou odpověď nebo se odvolají na GDPR a nezodpoví nic.

Jak reálně vidíte, že se situace v mateřských školách narovná - že přibude učitelek či podpůrného personálu, zvýší se platy…?

V dětských skupinách jsou tři dospělí, v mateřských školách jeden. Takže i kdyby tam byly jen dvě dospělé osoby zároveň, stát by musel počet zaměstnanců ve školkách zdvojnásobit, což by stálo miliardy korun navíc. Jenže v zahraničí je to samozřejmost. A to nemyslím Finsko, ale třeba i Slovensko, kde mají lepší podmínky než u nás a může tam být ve třídě maximálně dvacet dětí. Slovensko by mohlo být naším vzorem - mají uzákoněné třídnické příplatky, menší počet dětí na základních školách, lépe nastavenou inkluzi. Nevzhlížejme k Finům a jejich nedostižnému školství, ale pojďme se přiblížit alespoň Slovákům, kteří jsou nám historicky blízcí, když vidíme, že to tam funguje lépe.

Nepomohlo by, kdyby se mateřská školka uzákonila až od tří let? Nevyřešil by se tím problém s dvouletými dětmi i s přeplněnými třídami?

To si nemyslím, je to příliš striktní, protože dítěti mohou být tři roky za 11 měsíců, ale také za měsíc. Částečně se to překrývat musí. Druhou dospělou osobu by potřebovaly mít mateřské školy i ve třídách starších dětí. Ideální řešení je proto nastavit stejné podmínky pro školky i dětské skupiny ve všem.

Co říkáte tvrzení některých neziskovek, působících v oblasti vzdělávání, že je mnohem jednodušší a schůdnější žádat o evropské dotace přes ministerstvo práce a sociálních věcí než přes ministerstvo školství?

Myslím, že z těch evropských fondů nemají na ministerstvu školství tolik peněz. Navíc je poslední dobou dávají na mnohahodinová školení, což se ve výsledku ztratí, třeba když učitel odejde jinam. Oproti tomu počítačová učebna nebo laboratoř by zůstaly. Z praxe vím, že ministerstvo školství monitorovací zprávy klidně čtyřikrát vrátí, takže ředitelé a učitelé na tom stráví čtyřikrát více času a reálně z toho mají pár desítek korun na hodinu, když si to rozpočítají. To pak mnohé odradí.

Přední odborníci na vzdělávání, sociologové i ekonomové se shodují, že právě dva až tři roky ve školce jsou zcela klíčové pro pozdější úspěch ve vzdělávání, ale i pro stírání sociálních rozdílů, a tedy i stabilitu společnosti. Souhlasíte s tím?

Když investujete korunu do středoškolského, vrátí se vám dvojnásobně, ale když ji dáte do mateřské, vrátí se vám mnohonásobně. Tohle si stát neuvědomuje. Obecný problém ministerstva školství je, že ho nezajímá názor učitelů a ministři s nimi nejednají. Všechny zásadní změny, ať již to byly přijímačky, maturity, či inkluze, nikdy nebyly konzultovány s učiteli z praxe. No a co se týče mateřských škol, tak ty už neřeší vůbec. Kdyby se ředitelky neozvaly, bude ministerstvo problémy mateřinek ignorovat dál.

Může se teď situace v mateřinkách zlepšit, když se vzbouřily ředitelky skutečně napříč celou republikou?

Když to nevyšumí, když si veřejnost o současné situaci něco přečte a když se novináři budou ptát, jak celá věc dopadla, tak by se to nakonec zlepšit mohlo. Jsem optimista.

Video: Odbory a ministr školství se nedohodli na zvýšení platů. Učitelé vyhlásili stávkovou pohotovost

Video: ČTK
 

Právě se děje

před 31 minutami

Trump přirovnal snahu o impeachment k lynčování. Kritici mluví o rasistickém podtextu

Americký prezident Donald Trump považuje snahu demokratických zákonodárců o jeho sesazení ústavní žalobou (impeachment) za lynč. Napsal to dnes na twitteru. Agentura AP upozornila, že zmínka o lynčování má rasistický podtext, neboť termín je v USA používán především v souvislosti s případy, kdy se obětí lynčujícího bělošského davu stal Američan černé pleti.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Výdaje na zdravotní péči se zvýší o osm až dvanáct procent, řekl ministr Vojtěch

Platby do jednotlivých oblastí zdravotní péče se příští rok podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) meziročně zvýší o osm až 12 procent. Výraznější nárůst platů čeká sestry poskytující domácí péči, a to zhruba 41 procent. Ministr to v úterý řekl poslancům při informování o situaci ve zdravotnictví, které má dostat v příštím roce rekordních 350 miliard korun. Úhradová vyhláška počítala podle ministra původně s navýšením plateb o 24 miliard korun. Po jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) s poskytovateli péče i s KSČM přibylo dalších 4,9 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy