Matematika srazila maturanty, u zkoušky propadla čtvrtina

ČTK Adéla Skoupá, ČTK
Aktualizováno 15. 5. 2015 13:54
Celkově v maturitních testech neuspělo 15,7 procenta středoškoláků. Sporné otázky na výpočet kužele i o Jidášovi, byly podle kontrol v pořádku.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ondřej Besperát

Praha - V maturitních testech letos neuspělo 15,7 procenta středoškoláků. Nejhorší výsledky byly v matematice, kterou nezvládlo téměř 24 procent maturantů. Každý pátý žák zase propadl z němčiny. Nejlépe dopadla gymnázia, nejhůře maturanti v nástavbovém studiu. Průběžné výsledky jarního termínu státních maturit na dnešní tiskové konferenci oznámil ministr školství Marcel Chládek (ČSSD).

Všechny údaje se týkají těch, kteří maturitu skládají poprvé. Maturitní test z češtiny, který povinně psali všichni středoškoláci, neudělalo 6,5 procenta. Z angličtiny, která byla nejčastěji vybíraným cizím jazykem, propadlo 6,3 procenta maturantů.

Výrazně se lišily výsledky na jednotlivých typech škol. Zatímco na gymnáziích neuspělo 1,7 procenta maturantů, na nástavbách na druhém konci spektra 43,6 procenta studentů. Mezi těmito extrémy se umístily střední odborné školy se 17,3 procenta propadlých a maturitní obory na středních odborných učilištích, kde neuspěla třetina učňů. Ministr školství upozornil, že mnohdy průměr celého typu škol srážejí dolů jednotlivé problematické obory.

Na vině velké neúspěšnosti u některých oborů je podle ministra školství Marcela Chládka špatná výuka na druhých stupních základních škol. “Po pilotáži přijímacích zkoušek se ukazuje, že se na některé typy škol hlásí studenti, kteří mají již po nástupu na školu výsledky, které s velkou pravděpodobností ukazují, že nedojdou k maturitě,” míní ministr.

Už teď je proto podle něj jasné, že se ministerstvo zaměří na zlepšení výuky na druhých stupních základních škol. Hlavně na matematiku a jazyky. Právě u těchto předmětů si vedli žáci jako tradičně nejhůře, úspěšnost u matematiky se ale oproti loňsku mírně zvýšila. "Děti nemají v matematice představivost a nepoužívají selský rozum. Matematika by se měla učit zábavnou formou, aby z ní neměli žáci trauma," říká Chládek.

Dnešní žáci neumí jazyky

Kromě toho, že mají podle výsledků studenti problémy s otevřenými otázkami, potíže jim působí i jazyky. "Nechci se nikoho dotknout, ale již z prvních výsledků je zřejmé, že se k matematice přihlašují mnohdy horší studenti. Protože z jazyka umí říct pouze ano a ne," vysvětluje Chládek. Podle Jiřího Zíky, ředitele ministerské organizace Cermat, která státní maturity organizuje, navíc výrazně klesá zájem středoškoláků o maturitu z němčiny. "Angličtina se stává dominantním jazykem. Od zavedení státních maturit v roce 2011 poklesl vzorek maturantů z němčiny o polovinu," vysvětluje Zíka. Chládek ale upozorňuje, že němčina je dnes stále důležitá a její výuku chce na školách podpořit.

Pět odborníků z Cermatu bude nyní výsledky maturit podrobně analyzovat. Výsledky budou k dispozici za měsíc. Chládek si od nich slibuje podklady pro změny ve školství. Zaměří se například na obory nebo školy, u kterých žáci nejvíce propadávají. "Na to bude navazovat diskuse o tom, jestli je u některých oborů nutné dělat maturitu," doplňuje ministr. Označí také například gymnázia, u kterých jsou studenti výrazně neúspěšnější než jinde. Podle ministra jim ale nehrozí bezprostřední zrušení, bude se jim prý snažit nabídnout metodickou podporu.

Výsledky také ukázaly, že se na některých školách v minulosti výrazně opisovalo. "Na konkrétní škole, kterou teď nechci jmenovat, byl výrazný rozdíl mezi tím, když tam byla na kontrole průběhu testů Česká školní inspekce a když ne," doplnil Chládek.

Kužel i Jidáš jsou v pořádku

Průběh maturit byl podle šéfa Cermatu Jiřího Zíky hladký a bez problému. A otázky, na které si studenti hojně stěžovali na internetu, byly v pořádku. Shledala to i speciální komise. "Diskuse v médiích je s prominutím mimo mísu, nikde nebudeme uznávat více výsledků, úlohy byly naprosto jednoznačné," říká Zíka.

Jednoznačné zadání s jedinou možnou odpovědí tak měla podle odborných komisí otázka zaměřená na výpočet povrchu papírové čepice, kterou jako spornou označil matematik Oldřich Botlík i otázka o Jidáši, která byla zařazena v testu z českého jazyka.

Úloha o výpočtu plochy papíru potřebné k výrobě čepice ve tvaru kornoutu měla podle Botlíka problematicky formulované zadání, nebylo jasné, zda mají maturanti počítat povrch pláště kužele s podstavou, nebo bez ní. Vzhledem k tomu, že šlo o čepici, se nabízelo vypočítat povrch bez dna. Při aplikaci striktně matematických kritérií ale podle něj jednoznačně vyplývalo, že maturanti měli počítat plochu celého rotačního kužele včetně podstavy.

Cermat jako správnou hodnotil jen odpověď vycházející z výpočtu bez podstavy. Zíka to považuje za jednoznačné a připomněl, že i v testech vytvářených matematikem Botlíkem se objevují obdobně formulované úlohy. Správnou odpověď vyplnila zhruba polovina maturantů. Nezaváhalo přitom bezmála osmdesát procent z těch, kteří patřily do čtvrtiny nejlepších.

Zhruba stejnou úspěšnost měla i otázka v maturitním testu z češtiny, která vyvolala bouřlivé reakce na sociálních sítích. Mělo se v ní doplnit jméno Jidáš před přízvisko Iškariotský a v souvislosti se zradou a třiceti stříbrnými. Doplnění jména biblické postavy považovala řada z maturantů za nepřiměřeně obtížné a upozorňovala, že znalost bible není povinná. Komise ale dospěly k závěru, že otázka je v souladu s rámcovými vzdělávacími programy, takže do testu patří.

 

Právě se děje

Další zprávy