Mašínové bojovali proti komunismu se zbraní v ruce

ČTK ČTK
13. 8. 2011 16:58
Starší z bratrů Ctirad zemřel v sobotu dopoledne v USA

Cleveland (USA)/Praha - Případ skupiny lidí kolem bratří Josefa a Ctirada Mašínových (Ctirad v sobotu v USA zemřel ve věku 81 let), kteří se počátkem 50. let postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce, dodnes vyvolává kontroverze.

Josef Mašín Radiožurnálu řekl, že Ctirad bude pohřben v USA.

"Jeho vůle byla, aby byl pohřben v Americe na vojenském hřbitově," uvedl Josef Mašín. Případná účast českých politiků na obřadu je podle něj na jejich zvážení, na které rodina nemá vliv. Připomněl i loňský poděbradský pohřeb spolubojovníka Mašínových Milana Paumera, kterého se zúčastnili mimo jiné premiér Petr Nečas nebo ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Odbojáři, k nimž patřil i Milan Paumer a další, se pokusili navázat na činnost generála in memoriam Josefa Mašína, popraveného v roce 1942 nacistickými úřady. Při jejich akcích zemřelo šest lidí - dva příslušníci SNB a pokladník v Československu a později i tři východoněmečtí policisté.

Mašínovým a Paumerovi se na podzim 1953 podařilo probít do západního Německa, další členové skupiny byli později v Československu odsouzeni k hrdelním trestům nebo mnohaletému žaláři.

Do země se nevrátili

V lednu 1955 vynesl Nejvyšší soud tři rozsudky smrti, jedno doživotí a 13 lidí bylo odsouzeno celkem k 241 letům - nejčastější byly tresty v rozmezí 15 až 18 let. K pětadvacetiletému žaláři byla odsouzena i matka Mašínových; v červnu 1956 zemřela ve vězení.

V Československu nebyli Mašínové ani Paumer nikdy odsouzeni, jejich stíhání bylo přerušeno a komunistické úřady několikrát marně žádaly USA o jejich vydání. V polovině 90. let pak státní zastupitelství stíhání bratrů i Paumera kvůli promlčení odložilo. Případ Mašínů ale dodnes vzbuzuje silné emoce - někteří lidé opakovaně požadují, aby jim bylo uděleno státní vyznamenání, jiní je naopak označují za vrahy.

Bratři se po revoluci nechtěli vrátit, podle nich se český stát ani lidé nedokázali s dědictvím komunismu vyrovnat.

Vyznamenání nedostali

Z rodiny získala státní vyznamenání jen matka Zdena Mašínová, která v roce 1998 obdržela in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Její stejnojmenná dcera jej ale odmítla převzít - protestovala tak proti tomu, že její bratři vyznamenání nedostali. Řád Zdena Mašínová převzala až více než po roce.

Senát nicméně už několikrát Mašíny, Paumera i další bez úspěchu na vyznamenání navrhl. Na jaře 2008 tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS) bratry Mašíny i Paumera ocenil plaketou předsedy vlády. Otec bratří Mašínů, Josef Mašín, byl v roce 2005 prezidentem Václavem Klausem povýšen in memoriam do hodnosti generála.

Vizitky hlavních členů skupiny:

Ctirad Mašín (11. srpna 1930 - 13. srpna 2011) - Syn válečného hrdiny se nemohl smířit s komunistickým převzetím moci v únoru 1948. Nejprve se pokoušel o sabotáže, poté plánoval útěk z Československa. Ten však byl prozrazen a Ctirad strávil 22 měsíců v uranových dolech. Na počátku 50. let se s bratrem Josefem a dalšími snažili pokračovat v sabotážích. Na podzim 1953 při pokusu probít se do západního Německa zastřelil dva východoněmecké policisty. "Viděli jsme to svinstvo kolem sebe a chtěli jsme proti tomu něco dělat. Všechny naše akce byly oprávněné, nikdy jsem o tom nepochyboval," řekl. Po pětileté službě v americké armádě podnikal společně s bratrem a Paumerem v Texasu, pak se osamostatnil. Měl postupně firmy v několika státech USA. Žil v Ohiu, měl dva syny a dceru.

Josef Mašín (8. března 1932) - Mladší z bratrů, který dostal jméno po otci, sdílel osud se sourozencem. V srpnu 1952 přepadl auto s výplatami a při rvačce zastřelil pokladníka. Poté, co se dostal na Západ, sloužil stejně jako Ctirad v americké armádě. Po skončení vojenské služby nějaký čas žil a obchodoval v Německu, oženil se a má dvě dcery. V roce 1980 se rodina přestěhovala do Santa Barbary v Kalifornii.

Milan Paumer (7. dubna 1931 - 22. července 2010) - Narodil se v Kolíně, od dětství žil v Poděbradech, kde se za války seznámil s Mašíny. Začátkem 50. let se s bratry účastnil sabotážních akcí, v roce 1953 se jim podařilo prostřílet do západního Německa. Paumer pak sloužil v americké armádě (byl třeba v Koreji). Na Floridě pracoval v továrně na letecké motory, měl i vlastní kavárnu a vlastnil taxislužbu. Od roku 2001 žil znovu v Poděbradech. Často se vyjadřoval k českému veřejnému dění. Sám působil v Konzervativní straně, neúspěšně se ucházel o mandát europoslance nebo krajského zastupitele.

Václav Švéda (26. dubna 1921 - 2. května 1955) - Pocházel z rolnické rodiny, o emigraci se dvakrát pokusil už po vzniku protektorátu. Podruhé se dostal až do Švýcarska, odkud jej ale vydali německým úřadům a Švéda se dostal do koncentračního tábora. Později se přidal k Mašínům, podílel se na sabotážích; krátce před útěkem přišla jeho rodina o statek. Při přestřelce s východoněmeckými policisty byl postřelen a zatčen. Popraven byl 2. května 1955 ve věku 34 let.

Zbyněk Janata (1. února 1932 - 2. května 1955) - Někdejší spolužák režiséra Miloše Formana z poděbradské internátní školy se přidal k Mašínům a zúčastnil se několika přepadů. Spolu s nimi se pokusil přejít do západního Německa, jako první z pětičlenné skupiny ale padl do rukou východoněmecké policie a byl vydán do Československa. Byl popraven ve stejný den jako Švéda jako třiadvacetiletý.

Ctibor Novák (25. října 1902 - 2. května 1955) - Strýc Josefa a Ctirada Mašínových z matčiny strany se podílel už na protifašistickém odboji a konec války jej zastihl v německém vězení. Po únoru 1948 se přidal k synovcům a jejich boji proti komunistickému režimu. Pomáhal bratrům Mašínovým v přípravách na emigraci a vzhledem k tomu, že byl také voják, dodával jim i zbraně. V roce 1953 byl zatčen a po soudním procesu byl popraven také 2. května 1955.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Obránce Zámorský prodloužil o rok smlouvu s Hradcem Králové

Hokejový obránce Petr Zámorský bude v extralize i nadále hájit barvy Hradce Králové. Mountfield podepsal se sedmadvacetiletým odchovancem Zlína novou roční smlouvu a pojistil si jeho služby do konce nadcházející sezony. Zámorský působí v Hradci Králové od poloviny listopadu 2017, kdy přišel z pražské Sparty.

"Jednání s Petrem a jeho agentem byla velice korektní a jsem moc rád, že jsme se dohodli i přesto, že měl nabídky z jiných klubů v Česku i v zahraničí," řekl klubovému webu generální manažer Mountfieldu HK Aleš Kmoníček.

V uplynulé sezoně, kterou předčasně ukončila pandemie koronaviru, stihl Zámorský vinou zranění odehrát jen 33 z 52 utkání a připsal si devět bodů za jednu branku a osm asistencí. V předešlém ročníku byl s 38 body za deset gólů a 28 přihrávek z 50 utkání nejproduktivnějším obráncem základní části extraligy.

"Slibujeme si od něho produktivitu a pevně věřím, že po doléčení svých zdravotních problémů, které ho limitovaly na konci této sezóny, naváže na úspěšný minulý ročník a bude opět jedním z pilířů naší obrany," doplnil Kmoníček.

V extralize má Zámorský na kontě celkem 301 zápasů a 111 bodů za 34 branek a 77 asistencí. V roce 2014 získal se Zlínem mistrovský titul a vyhlášen nejlepším obráncem extraligy.

Následně podepsal dvouletý kontrakt s New York Rangers, ale v kempu Jezdců se neprosadil do základního kádru pro NHL a vrátil se do Evropy. Působil ve finském týmu Blues Espoo, ještě během sezony se pak přesunul do švédského Örebra.

V ročníku 2015/16 si připsal deset startů na farmě v Hartfordu, ale šance v NHL nepřišla a Zámorský se vrátil do Örebra. Odtud před sezonou 2017/18 zamířil do Sparty. Účastník světových šampionátů v letech 2014 v Minsku, 2016 v Moskvě i loni v Bratislavě sehrál v české reprezentaci 64 zápasů a vstřelil dvě branky.

Další zprávy