Čtyřletí bakaláři, roční magistři. Masarykova univerzita plánuje velké změny, chce snížit "úmrtnost"

Markéta Hronová Markéta Hronová
8. 9. 2017 14:06
Čtyřicet procent studentů Masarykovy univerzity nedokončí studium. Brzy zjistí, že si vybrali špatný obor, nebo si jich původně zapsali víc a nechali si jen jeden. Rektor univerzity Mikuláš Bek se na to rozhodl zareagovat změnou struktury studia. Dvouoborové programy budou mít jeden hlavní a jeden vedlejší obor, který si ale studenti zvolí až po roce na vysoké škole. Chtěli by také zavést čtyřleté bakalářské obory s jednoletým navazujícím magisterským studiem. "Zejména v IT oborech by to bylo výhodné," míní Bek. Do nových oborů se studenti budou moct hlásit v roce 2019.
Masarykova univerzita chystá velké změny ve struktuře studia.
Masarykova univerzita chystá velké změny ve struktuře studia. | Foto: David Kohout

Praha - Doba se mění, na vysoké školy chodí mnohem více studentů, kteří často ani nevědí, čemu přesně by se chtěli věnovat. Výsledkem je 40 procent studentů, kteří předčasně ukončí studium. Nejčastěji odejdou studovat jiný obor.

"Je to mnohem vyšší míra než v okolních zemích. Ve Velké Británii nedávno řešili jako velký problém sedmiprocentní 'úmrtnost' studentů," uvádí rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek. 

Proto se rozhodli, že změní strukturu studia. Chtějí mít více dvouoborových programů. Ty na rozdíl od současných nabídnou jeden hlavní obor, který bude tvořit 66 procent studia, a jeden vedlejší s dotací 33 procent, který si ale studenti vyberou až po roce studia.

"Je to prostor pro humanitní studenty, aby si mohli vzít nějaký obor související s informačními technologiemi, které budou v budoucnu potřebovat všechny profese, nebo třeba statistiku. A obráceně - studenti přírodovědných či technických oborů si budou moci přibrat třeba právo," dává příklad Bek.

Tato změna by se měla týkat hlavně bakalářských programů, pro magisterské studium zase univerzita chystá větší výběr obecněji zaměřených programů s následnou možností výběru hlubší specializace.

Bek upozorňuje na to, že taková změna potrvá. Přistupují k ní i kvůli novému vysokoškolskému zákonu, který mění systém žádostí o akreditace. Na změnách by se mělo pracovat v roce 2018, od září 2019 by se už studenti mohli hlásit do inovovaných studijních programů.

Akreditační komisi nahradil Národní akreditační úřad, který určil nová pravidla pro žádosti o akreditace. Kromě možnosti nabízet studium hlavního a vedlejšího oboru přináší takzvanou institucionální akreditaci. Ta umožní vysokým školám, jež splní přísné podmínky, samostatně rozhodovat o studijních programech, zavádět je, upravovat nebo rušit.

Čtyřletý bakalář a jednoletý magistr

Masarykova univerzita uvažuje i tom, že některé obory, které byly dosud rozdělené na tři roky bakalářského a dva roky magisterského studia, by nahradilo čtyřleté magisterské studium a jednoletý navazující magisterský program.

"Dovedu si to představit u informatických oborů, kde nám spousta studentů odchází už v průběhu studia do zaměstnání. Nebo na lékařských fakultách v neregulovaných obrech, třeba obsluha některých složitých strojů," dává příklad Bek. 

Jednoletý magistr by zase vyhovoval těm, kteří si chtějí doplnit vzdělání v pozdějším věku, kdy už pracují, a nevyhovuje jim forma kombinovaného studia. "Někdy může být lepší dát si rok pauzu a studiu se věnovat naplno, než se ho snažit, mnohdy neúspěšně, ve dvou letech skloubit s prací," míní Bek.

O tom, jak přesně bude vypadat nabídka studijních programů na jednotlivých fakultách, se zatím na škole intenzivně jedná. Jasno bude během následujících měsíců.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 370,2 miliardy korun

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

Ministerstvo informovalo, že v prvním čtvrtletí umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, a plně tak pokrylo korunové splátky státního dluhu v letošním roce a zároveň částečně předfinancovalo letošní schodek státního rozpočtu.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Komise potvrdila, že bývalý šéf slovenské policie spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

"Komise nezjistila skutečnosti, které by zpochybnily informaci, že příčinou smrti bylo sebepoškození pana Lučanského, tedy pokus o sebevraždu," uvedl Čitbaj. Dodal, že tento závěr podpořilo při hlasování 14 členů komise, dva opoziční poslanci byli proti a jeden zákonodárce nehlasoval.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V nominaci osmnáctky jsou Jiříček a Svozil, do USA poletí i dva náhradníci

Celkem 27 hokejistů je v nominaci reprezentační osmnáctky na mistrovství světa, které uspořádají od 26. dubna do 6. května americká města Frisco a Plano. Ve výběru kouče Jakuba Petra jsou tři brankáři, osm obránců a 16 útočníků, nechybí zadáci David Jiříček se Stanislavem Svozilem či kvarteto krajánků z Finska a Švýcarska. Trenéři berou do zámoří i s ohledem na zdravotní rizika dva hráče navíc jako náhradníky.

Širší nominace českých hokejistů na MS hráčů do 18 let v USA:

Brankáři: Patrik Hamrla (Karlovy Vary), Tomáš Suchánek (Třinec), Oliver Šatný (Mladá Boleslav),

obránci: David Jiříček (Plzeň), David Moravec (Mladá Boleslav), Matěj Pinkas (Hradec Králové), Stanislav Svozil (Brno), Jakub Šedivý (Liberec), David Špaček (Litoměřice), Jiří Ticháček (Kladno), Tomáš Hamara (Tappara Tampere/Fin.),

útočníci: Petr Moravec, Lukáš Pajer, David Skuhrovec, Matyáš Šapovaliv (všichni Litoměřice), Jiří Kulich, Dominik Rymon (oba Karlovy Vary), Jakub Altrichter (Šumperk), Jakub Brabenec (Brno), Marcel Marcel (Plzeň), Matouš Menšík (Jihlava), Martin Ryšavý (Vítkovice), Šimon Slavíček (Slavia Praha), Gabriel Szturc (Mladá Boleslav), Jaroslav Chmelař (Jokerit Helsinky/Fin.), Jakub Kos (Ilves Tampere/Fin.), Šimon Marha (Ambri-Piotta/Švýc.).

před 1 hodinou

Koncert Stinga ve Slavkově byl potřetí odložen

Pořadatelé museli už potřetí odložit koncert britského hudebníka Stinga ve Slavkově u Brna, znovu o rok. Nový termín je 31. července 2022, dosud se počítalo s letošním 25. červencem. Důvodem pro odklad je stejně jako loni pandemie koronaviru. Vstupenky zůstávají v platnosti, oznámila agentura Live Nation.

Mnohonásobný držitel ceny Grammy měl v zámecké zahradě zahrát už předloni. Na poslední chvíli koncert zrušil ze zdravotních důvodů. Kvůli pandemii nového typu koronaviru pak nevyšlo ani loňské vystoupení a fanoušci Stinga budou zklamaní také letos.

Slavkovská zámecká zahrada měla být jednou ze zastávek prodlouženého turné s programem My Songs. Jako předkapela měli vystoupit Vojtěch Dyk s B-Side Bandem a Lenka Nová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy