Marvanová: Právo na informace stojí výš než zájem státu

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
6. 5. 2015 10:09
Rozhovor s právničkou Hanou Marvanovou o rozhodnutí Nejvyššího soudu, které ve výjimečných případech umožňuje nasazení odposlechů s cílem odtajnit novinářský zdroj.
Foto: Vojtěch Marek

Rozhovor Nejvyšší soud v březnu naznačil, že stát může zasáhnout do práva novináře na ochranu zdroje. Policie by tak mohla nasadit odposlechy například v okamžiku, kdy někdo novináři poskytne tajnou informaci za účelem zmařit vyšetřování korupce.

Podle právničky a někdejší náměstkyně ministryně spravedlnosti Hany Marvanové je však takové rozhodnutí přinejmenším sporné. Kromě toho, že jde o zásah do práva jedince, by totiž takové rozhodnutí mohlo směřovat i proti tomu, aby se veřejnost dozvídala o možných nekalostech.

Je podle vás přípustné, aby soudy takto omezovaly ochranu zdrojů, tedy jednu z možností novináře, jak získat mnohdy zásadní informace?

Z toho, co jsem četla v médiích, tak mi odůvodnění připadne jako naprosto nedostatečné. Ale nečetla jsem ho celé. Nicméně z toho, co vím, tak soud říká, že ve chvíli, kdy to novinář dělá s chvályhodným úmyslem, když chce třeba bojovat s korupcí, tak si ochranu zaslouží. A když tomu tak není, tak si ji nezaslouží. Ale to se přece v okamžiku, kdy se nasazuje odposlech, vůbec neví. A speciálně případ, o němž se rozhodovalo, to přece nebyl případ novinářů, kteří by tajili svůj zdroj v rozporu s tímto bojem proti korupci. Oni přece celou kauzu odkryli.

Celá situace okolo toho vůbec nevypadá, že by dopadala na věc, kterou popisuje Nejvyšší soud. Rozhodnutí nerozumím a v principu jsem jednoznačně pro to, že je třeba chránit zdroj. Protože to je pojistka proti tomu, aby se před veřejností neutajovaly důležité informace. Možnost veřejnosti dostat se k informacím je podle mého názoru důležitější zájem než právo státu dozvědět se, kdo z úředníků třeba něco vyzradil.

Ale jeden ze zveřejněných argumentů, tedy že ochrana zdroje nesmí být bezbřehá, může znít relativně racionálně…

Ona jistě není bezbřehá. Kdyby byly splněny podmínky, novinář byl třeba podezřelý, podle trestního řádu, tak tak lze postupovat. Ale tady podmínky splněny nebyly. Novinář podezřelý nebyl, tudíž proti němu takto postupováno být nemohlo. Navíc nikdy nelze u konkrétního rozhodnutí odhlédnout od konkrétního případu, což je v nálezech Ústavního soudu. Takže řešme konkrétní případ. Tady si stěžoval pan Kroupa na odposlechy. A mně odůvodnění vůbec neuspokojilo, vůbec nechápu, proč byl tento zásah nutný a potřebný. Je to věc velmi sporná a je důležité, aby se vyjasnila. A možná to svědčí i o nedostatečné úpravě.

Může mít takové prolomení i ústavní úroveň?

Samozřejmě, dotýká se to dokonce více ústavních práv. Jedním je právo občana na soukromí – to se týká odposlechů obecně, kdy to je průlom do jeho práva. Pak je zde právo veřejnosti na informace – proto je chráněn zdroj novináře. A to je také Listinou základních práv a svobod zaručené právo.

To znamená, podle vás by měl Ústavní soud, pokud k němu tento případ dojde, zvrátit rozhodnutí Nejvyššího soudu?

To je otázka, k níž bychom potřebovali znát celé odůvodnění Nejvyššího soudu. A pokud je to tak problematické, jak se o tom bavíme, tak by bylo velmi zajímavé, kdyby se věc před Ústavní soud dostala. Aby to on posoudil z hlediska souladu s Ústavou a Listinou.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 8 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy