Hledejte mývaly i bolševník. Vědci do mapování invazních druhů zapojují dobrovolníky

Mýval severní.
Severoamerická želva nádherná byla zřejmě záměrně vypouštěna do české přírody. Vědcům se zatím nepodařilo potvrdit její přirozené rozmnožování, přesto její počty v divočině rostou. V současnosti rozšíření odhadují na stovky až tisíce želv.
Komule Davidova z Asie byla také okrasná rostlina, volně roste v přírodě od roku 2000.
Rak mramorovaný byl do Česka zavlečen z východu Spojených států. Původně také býval pouze v akvarijních chovech, dnes je však k nalezení i v Praze a rybnících v Bílině na Teplicku.
Slunéčko východní je z východní Asie. Do přírody se nejčastěji dostává útěkem ze západoevropských chovů a vyskytuje se na většině území Česka.
Foto: Alexa
Petr Spáčil Petr Spáčil
20. 5. 2022 15:29
O tomto víkendu budou vědci společně s dobrovolníky zaznamenávat rozšíření invazních druhů v Česku. Nepůvodní druhy rostlin a zvířat působí škody v hospodářství, ohrožují přirozený ekosystém i zdraví lidí. A čím dříve se o nich odborníci dozvědí, tím dříve mohou zasáhnout. Mezi invazní zvířata rozšířená v Česku patří například mýval nebo želva nádherná, z rostlin bolševník nebo vlčí bob.

"Čím dříve je nějaký nový invazní druh odhalen, tím snáze se dá situace řešit," vysvětluje spoluorganizátor akce BioBlitz Pavel Pipek z Botanického ústavu Akademie věd, proč se rozhodli do pátrání po 24 invazních druzích zapojit i veřejnost.

Musí si do mobilu nainstalovat aplikaci iNaturalist, která mimo jiné pomáhá i s určením druhů, u kterých si lidé nejsou jistí. Pozorování jsou naplánována na 20. až 22. května. Výsledek se pak zapíše do společné evropské mapy. Informace o šíření poslouží vědcům a ochráncům přírody. Podle organizátorů lze "při troše štěstí" objevit i dosud nezaznamenaný invazní druh. 

Mezi běžné zavlečené druhy patří bolševník velkolepý, který pochází ze střední Asie a dosahuje i několikametrové výšky. Ničí ekosystém a lidem po dotyku způsobuje těžké poleptání kůže a vznik bolestivých puchýřů. Mezi zvířaty jsou invazními druhy například mýval severní nebo želva nádherná, kterou do přírody vypustili chovatelé.

V Evropě je 14 tisíc nepůvodních druhů

Do Evropy bylo podle vědců zavlečeno více než 14 tisíc nepůvodních druhů zvířat a rostlin. Některé rostliny záměrně, například vysazováním v parcích a zahradách, jiné náhodou. Zvířata pak mohou utíkat z hospodářských nebo domácích chovů. 

Invazní druhy způsobují celosvětově škody ve výši 1,7 bilionu korun ročně. "Vedle klimatické změny a změn v krajině jsou invazní druhy dalším zásadním problémem pro životní prostředí," popisuje entomolog Výzkumného ústavu rostlinné výroby Jiří Skuhrovec.

Pro mapování rozšíření invazních druhů je důležitý jejich seznam, který před sedmi lety vydala Evropská unie. Na něm je 66 nežádoucích druhů, ze kterých se 19 vyskytuje i v Česku. Mezi nimi je husice nilská, nutrie nebo rak mramorovaný. Mezi rostlinnými invazními druhy je bolševník, netýkavka nebo vodní mor.

Od letošního roku platí pro invazní druhy na evropském seznamu nová pravidla. Zákon omezuje nakládání s těmito druhy a zároveň stanovuje i požadavky na jejich regulaci. Nežádoucí zvířata a rostliny je tak zakázáno chovat nebo pěstovat, prodávat nebo dovážet ze zemí mimo unii. Také je zakázáno tyto druhy vypouštět do přírody.

Chovatelé, kteří zvířata chovali před uvedením novely zákona, si je mohou ponechat, pokud zajistí, aby se zvířata nemnožila nebo neutekla. Je také povinné je registrovat přes formulář Agentury ochrany přírody a krajiny.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy