Týden před prvním kolem navíc ukázal, jak rychle se smýšlení voličů může proměňovat. Ve druhém kole potřebuje vítěz nadpoloviční většinu hlasů a lidé vybírající ze dvou možností mohou volit "menší zlo". Pro Babiše tak mohou hlasovat i lidé, kteří o jeho podpoře původně vůbec neuvažovali.
Jenže prostor, odkud může šéf hnutí ANO přidat další voliče ke svým skalním, je hodně omezený. Podporu může hledat u sympatizantů SPD a lidí, kteří k volbám obvykle nechodí. Analýza organizace PAQ Research však ukazuje, že je přesvědčil už v prvním kole. Hlasovala pro něj více než polovina lidí, kteří v roce 2021 volili do sněmovny SPD. Její kandidát Jaroslav Bašta teď získal jen 4,5 procenta hlasů.
"Voliči SPD, kteří v prvním kole upřednostnili Baštu nebo k urnám nešli, budou mít vůči Babišovi větší averzi," předpovídá Burianec. V sobotu sice Babiš jednal s poslancem SPD Jaroslavem Foldynou, i kdyby jej však strana vedená Tomiem Okamurou nakonec opravdu podpořila, nemusí to mít velký efekt. "Tato politická doporučení fungují jen zhruba na pětinu voličské populace," říká Burianec.
Větší šanci má Babiš mezi lidmi, kteří obvykle volit nechodí. Přestože letošní první kolo zaznamenalo rekordní účast 68,2 procenta, zůstává stále mnoho nevoličů. Podle ředitele výzkumu STEM Jaromíra Mazáka jde především o ty, kteří jsou naštvaní na politiku a tíhnou spíše k opozici. I ty ale Babiš dokázal do velké míry mobilizovat už před prvním kolem.
Analýza PAQ Research ukazuje, že z lidí, kteří ve sněmovních volbách před rokem a půl nevolili, hlasovalo pro Babiše 10 procent. Pavlovi dala hlas jen tři procenta z této skupiny. "Jak víme z předchozích voleb, dostat ve větším měřítku k urnám nevoliče je velmi obtížné," říká Burianec.
Na druhou stranu, prostá volební aritmetika, která hovoří pro Pavla, také fungovat nemusí. Ihned po sečtení hlasů podpořili penzionovaného generála poražení soupeři - ekonomka Danuše Nerudová a senátoři Pavel Fischer s Markem Hilšerem. Součet jejich zisků s Pavlovým dává více než 58 procent. Takhle jednoduché to ale není. Průzkum STEM ze začátku ledna například ukazoval, že pětina lidí, kteří zvažují volbu Nerudové, přemýšlí i o Babišovi.
Podobná byla situace před pěti lety. Bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše po prvním kole podpořila čtveřice kandidátů za ním. Včetně Fischera s Hilšerem, kteří kandidovali už tehdy. Součet jejich hlasů přesahoval 60 procent. Ve druhém kole přesto zvítězil Zeman, který však už v prvním kole získal o 12 procentních bodů více než soupeř. Pavel nyní naopak Babiše předstihl.
"Soustředit se na místa s dlouhodobě nízkou podporou ANO nemá smysl. Snazší je získat nevoliče v jeho silných regionech," říká Burianec. Babiš by se podle něj měl zaměřit na Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj, tedy na oblasti s vyšší mírou chudoby, exekucí a lidí bez maturitního vzdělání.
Na regiony s většími sociálními problémy Babišův komunikační styl více zabírá, říká Čech z Medianu. "V tom je rozdíl se zbytkem republiky značný," připomíná. Bývalý premiér se prezentuje jako lidový politik, který se stará o chudé. I když je miliardář, ovládá holding Agrofert a v žebříčku nejbohatších Čechů časopisu Forbes je pátý s odhadovaným majetkem 107,8 miliardy korun.
V uvedených regionech volební účast v prvním kole za celorepublikovým průměrem tradičně zaostala. Podle PAQ Research ale k urnám přesto dorazilo "nečekaně hodně" obyvatel sociálně znevýhodněných regionů, celkem 62 procent.
Právě v Moravskoslezském kraji ale jeden z nejvýraznějších regionálních politiků ANO, místní hejtman Ivo Vondrák, už před prvním kolem řekl, že Babiše volit nebude. O víkendu veřejně zopakoval, že i ve druhém dá hlas Pavlovi. Podle něj má mít prezident noblesu.
