Manželka velvyslance USA podpořila české feministky

Tereza Šídlová
8. 3. 2011 22:20
Vystoupila na konferenci, kde kritiku sklidil i premiér za "pánský klub" na vládě
Dr. Lindsay Kaplan vystoupila na konferenci Ženy a leadership v globalizujícím se světě
Dr. Lindsay Kaplan vystoupila na konferenci Ženy a leadership v globalizujícím se světě | Foto: Tereza Šídlová

Praha - České aktivistky prosazující rovnost žen a mužů získaly nečekanou posilu.

V den, kdy se slaví MDŽ, se na veřejnosti poprvé představila manželka nového amerického velvyslance a osobního přítele prezidenta Baracka Obamy, Lindsay Kaplan.

"Dvaadvacet let po sametové revoluci vyspěla Česká republika do demokratické země, která prosazuje a chrání práva utlačovaných, včetně žen a dětí, v zemích jako je Barma, Kuba, Bělorusko a Afghánistán. Ale spoustu práce zbývá udělat i tady doma, speciálně co se týče rovnosti pohlaví," vzkázala Čechům Američanka.

Od manažerek, žen z akademické a neziskové sféry si na konferenci Ženy a leadership v globalizujícím se světě v Americkém centru v Praze vysloužil kritiku i český premiér Petr Nečas - za to, že ve vládě nemá jedinou ženu.

O komunistickém MDŽ vědí i v Americe

Než Lindsay Kaplanová kvůli manželově diplomatické misi opustila Washington, vedla tato znalkyně Shakespeara na Georgetownské univerzitě například i seminář "Gender a hebrejská Bible".

"Chápu, že MDŽ má tady v Česku negativní konotaci z dob komunismu," uvedla svou úterní řeč znalecky.

Poukázala například na rozdíl v platech mezi muži a ženami, problematiku domácího násilí a také nerovnoměrné zastoupení žen a mužů od vědy až po politiku.

Těmto problémům podle ní čelí ženy na obou stranách Atlantiku.

Zaznělo to jasně: Ldská práva jsou ženská práva a ženská práva jsou lidská práva.
Zaznělo to jasně: Ldská práva jsou ženská práva a ženská práva jsou lidská práva. | Foto: Tereza Šídlová

Clintonová nebo Masaryk?

"Už nelze tolerovat, aby se ženská práva diskutovala odděleně od lidských práv. Jinými slovy lidská práva jsou ženská práva a ženská práva jsou lidská práva," citovala slova americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové Kaplanová.

Těžko říct, zda šlo o záměr, ale podobnou myšlenku shodou okolností nahlas a celkem odvážně vyslovil už před sto lety na americké půdě jeden český myslitel - budoucí první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk v přednášce s podtitulem Není ženské otázky - je otázka lidská.

Na konferenci vystoupily také ženy, které pracují na vysokých manažerských pozicích a zároveň se zabývají rovnými příležitostmi mezi muži a ženami.

"Říkají mi gender komando, a to jsem ,blondýna'!" řekla na konferenci jedna z panelistek, manažerka filantropie a společenské odpovědnosti z firmy IBM Monika Ladmanová.

Za byznys a jeho snahu vyjít vstříc ženám na konferenci, kterou pořádala nadace Open Society Fund a ProEquality společně s Velvyslanectvím USA, také mluvil jeden ze dvou mužů v sále, ředitel vnějších vztahů Škoda Auto Radek Špicar.

České političky? Mopslíci

Hodně se u příležitosti 100. Výročí MDŽ mluvilo o současné české politice.

K současnému zastoupení žen v politice se vyjádřila i socioložka Jiřina Šiklová
K současnému zastoupení žen v politice se vyjádřila i socioložka Jiřina Šiklová | Foto: SZ

"Dnešní ženy v politice za svými šéfy často pobíhají jako mopslíci, pejsci," zhodnotila české ženy v politice socioložka Jiřina Šiklová v publiku.

A došlo i na současnou vládu, v níž nesedí jediná žena.

Bývalý šéf vládní sekce lidských práv na Úřadu vlády Czeslaw Walek, dnes člen Správní rady Nadace Open Society Fund, řekl, že ženy málo daly najevo nelibost s čistě mužským zasedacím pořádkem na vládě Petra Nečase.

"Vždyť jsme ženy vykroužkovaly nahoru! To, že nakonec během vyjednávání o vládě ženské kandidátky z různých pozic vypadly, na to už jsme neměly žádný vliv," uvedla novinářka Jana Šmídová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 32 minutami

Senát navzdory kritice umožnil zmrazení platů ústavních činitelů

Senát umožnil přijetí novely, která má pro letošní rok zmrazit platy všech ústavních činitelů na loňské úrovni. Rozhodl tak ve čtvrtek na návrh ODS navzdory doporučení svých výborů, podle nichž je novela protiústavní vzhledem ke snížení příjmů soudců. Novelu, kterou zástupci justice zřejmě napadnou u Ústavního soudu, tak nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Ten už v neděli oznámil, že návrh podepíše a nebude jej vetovat.

Senát využil ústavní možnosti novelou se nezabývat, tedy dovolit její přijetí bez možnosti ji například upravit. Pro návrh předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry hlasovalo 45 ze 62 přítomných senátorů, 14 se zdrželo a jen tři byli proti.

Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Od ledna se platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Novela je má opět snížit. V případě politiků to bude z částky 89 155 korun na 84 060 korun. U soudců má klesnout ze 106 986 korun na 100 872 korun a u žalobců z 96 287,40 korun na 90 748,80 korun.

Vláda chce novelou ušetřit státu zhruba 600 milionů korun. Právě touto úsporou zdůvodnila potřebu zrychleného schvalování novely. Podle kritiků ani to není v souladu s ústavním pořádkem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy