Manželé Kottovi z kauzy Rath nastoupili do vězení, mají si odsedět šest let

ČTK ČTK
Aktualizováno 21. 10. 2019 13:00
Manželé Petr a Kateřina Kottovi nastoupili do vězení, kde si bude každý z nich odpykávat šestiletý trest za ovlivňování tendrů Středočeského kraje. ČTK to řekl důvěryhodný zdroj. Někdejší poslanec za ODS a bývalá ředitelka kladenské nemocnice přijali na úplatcích téměř 17 milionů korun a sedm milionů předali tehdejšímu hejtmanovi Davidu Rathovi (dříve ČSSD).
Manželé Petr a Kateřina Kottovi u soudu.
Manželé Petr a Kateřina Kottovi u soudu. | Foto: ČTK

Podle informací ČTK se manželé dostavili zhruba půl hodiny před polednem do ruzyňské věznice.

Kottovi, kteří mají oba lékařské vzdělání, byli podle rozsudku hlavními organizátory manipulování tendrů. Kott působil jako náměstek některých středočeských nemocnic, Kottová, tehdy ještě pod jménem Pancová, byla jeho partnerkou. Za Rathova vědomí i aktivní podpory přizpůsobovali krajské veřejné zakázky "velkým hráčům", kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali "křoví".

Podle verdiktu žádali Kottovi úplatky v celkové výši 26 milionů korun. Součástí trestu je to, že každý z nich musí zaplatit státu 15 milionů korun. Sedm milionů, které předali Rathovi, si hejtman v květnu 2012 odnášel z jejich domu v krabici od vína. Právě tehdy jej zadržela policie. Všichni tři aktéři kauzy následně putovali do vazby. Kott v ní strávil 18 měsíců, jeho žena o dva měsíce méně.

Rath nastoupil do vězení před dvěma týdny, zvolil si k tomu věznici v Teplicích. Odsouzení se totiž mohou dostavit do kterékoliv z 12 nástupních věznic v Česku, musí však dodržet nařízenou dobu nástupu.

Kottovi a Rath figurují i ve druhé části korupční kauzy, kterou začal soud projednávat letos v lednu. Podle obžaloby si domlouvali úplatky za zmanipulování tendrů za stovky milionů korun na nákup sanitek pro středočeskou záchrannou službu, rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice, stavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici a přestavbu části kladenské nemocnice. Obžalováni jsou i další podnikatelé, manažeři a několik firem.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

První fáze obchodní dohody USA a Číny možná letos nebude. Rozhovory se podle Reuters komplikují

Spojené státy a Čína možná nedokončí první fázi obchodní dohody letos, ale až v příštím roce. Agentuře Reuters to řekli experti na obchod a lidé blízcí Bílému domu. Zpráva způsobila, že se okamžitě prohloubil pokles na amerických akciových trzích, o zisky přišel dolar, zatímco zájem se zvedl o dluhopisy americké vlády.

Americký prezident Donald Trump a ministr financí Steven Mnuchin na tiskové konferenci 11. listopadu uvedli, že první fáze obchodní dohody by mohla být podepsána během pěti týdnů. Tato doba již uplynula, na podpis dohody se ale stalé čeká a rozhovory se podle zdrojů Reuters možná komplikují. Peking totiž požaduje výraznější snížení cel, na což Washington reaguje zvyšováním vlastních požadavků.

Dokončení dohody by mohly komplikovat rovněž diplomatické spory související s protesty v Hongkongu proti omezování svobod ze strany pevninské Číny. Americký Senát schválil zákon, jehož cílem je chránit v Hongkongu lidská práva. Čínské ministerstvo zahraničí si následně předvolalo představitele amerického velvyslanectví v Pekingu a vyzvalo Spojené státy, aby se do situace v Hongkongu přestaly vměšovat.

Další zprávy