Za Čapím hnízdem stojí Babiš, uvedli manažeři banky HSBC u výslechu

ČTK ČTK
14. 6. 2021 9:34
Manažeři britské banky HSBC u policejních výslechů otočili a uvedli, že při sjednávání úvěru na výstavbu konferenčního centra Čapí hnízdo dostali od manažerů koncernu Agrofert informace, že za Čapím hnízdem stojí Andrej Babiš. S odvoláním na dva na sobě nezávislé zdroje to v pondělí napsal server Neovlivní.cz. Premiéra Babiše (ANO) v případu stíhá policie.
Foto: Ludvík Hradilek

Rozpor mezi dokumenty banky a výpověďmi jejích manažerů byl jednou z věcí, které chtěl vyjasnit nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, když kauzu vrátil k došetření. 

V kauze kolem padesátimilionové dotace na stavbu Čapího hnízda policie na konci května navrhla obžalovat Babiše a jeho někdejší poradkyni Janu Mayerovou z poškození finančních zájmů EU a dotačního podvodu. Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch se teď zabývá tím, zda podá obžalobu, zastaví trestní stíhání nebo věc vyřídí jinak. Premiér dlouhodobě odmítá, že by se kolem projektu dělo cokoli nezákonného.

Podle interních dokumentů, které banka vedla při sjednávání stamilionového úvěru, manažeři Agrofertu při vyjednávání označovali za vlastníka Čapího hnízda Babiše, potažmo Agrofert. Bankéři ale obsah dokumentů při původních výsleších bagatelizovali jako nedorozumění.

Kriminalisté si proto na Zemanovu žádost předvolali bankéře znovu a ti výslovně uvedli, že Babišovi spolupracovníci jim vybudování Čapího hnízda prezentovali jako Babišův vlastní projekt, píše server s odvoláním na dva na sobě nezávislé zdroje. Projekt dokonce podle Neovlivní.cz označovali za "srdeční záležitost pana Babiše".

"Do policejního protokolu nakonec uvedli, že obsah dokumentů je pravdivý. Farma Čapí hnízdo dostala úvěr u HSBC právě a jen proto, že šlo o jejího velkého klienta Andreje Babiše a o jeho projekt. Přesně tak to prezentovali zástupci Agrofertu, když o úvěru vyjednávali," cituje server svůj důvěryhodný zdroj. Banka se podílela i na financování výstavby centrály Agrofertu na pražském Chodově.

Společnost Farma Čapí hnízdo původně patřila Babišovu holdingu Agrofert, v prosinci 2007 se ale přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Akcie vlastnily Babišovy děti a partnerka. Na dotaci by jako součást Agrofertu farma neměla nárok. Po několika letech se společnost pod Agrofert vrátila. Babiš vlastnil holding do února 2017, pak jej vložil do svých svěřenských fondů.

Policie navrhla Babiše a další aktéry kauzy Čapí hnízdo obžalovat už v dubnu 2019, pražské městské státní zastupitelství však stíhání v polovině září pravomocně zastavilo. Jeho šéf Martin Erazím tehdy sdělil, že společnost Farma Čapí hnízdo splňovala podmínky definice malého a středního podniku. Nejvyšší státní zástupce Zeman pak v prosinci 2019 zrušil usnesení o zastavení trestního stíhání u Babiše a Mayerové s odůvodněním, že bylo nezákonné a předčasné.

Babiš o Čapím hnízdě: Je to nejlepší projekt, jaký jsem kdy vymyslel

Babiš o Čapím hnízdě: Je to nejlepší projekt, který jsem vymyslel | Video: ČT / Český žurnál, Matrix AB, Vít Klusák (2015)
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy