reklama
 
 

Manažer firmy zkoumající kmenové buňky: Díky izolaci by vědci na Kubě mohli být dál než my

11. 10. 2015 14:43
Mezi pětadvaceti českými podnikateli, kteří v neděli odletí spolu s náměstkem ministra zahraničí Martinem Tlapou do Havany, budou i zástupci firmy Full Medical Services. Prakticky neznámá společnost, která vznikla teprve v roce 2012, by chtěla navázat spolupráci s kubánskými odborníky na výzkum kmenových buněk. Podle jednatele Daniela Januje by totiž jejich poznatky mohly být kvůli dlouholeté izolaci poměrně zajímavé. Pokud to tak bude, firma by na "ostrově svobody" ráda zřídila pobočku buněčné banky.

S čím přesně jedete na Kubu?

Vzhledem k tomu, že Kuba žila řadu let v izolaci nebo jakémsi vakuu, tak se musela starat sama o sebe. Ať se to týká technických věcí nebo medicíny. Takže pod Havanou vzniklo něco jako nemocnice, výzkumný ústav. Zajímavé je to, že lidi, kteří tam pracují, většinou studovali ve východní Evropě – v Česku, Polsku, Rusku… Nasbírali nějaké zkušenosti, které potom mohli rozvíjet, neměli tam instituce typu SÚKL, které by jim házely klacky pod nohy, a v tomto smyslu měli volné ruce. A když vidíte, že ten Fidel stále žije...

Přišli jsme například s buněčnou bankou, která je prvním krokem, abychom mohli zkoumat. Lidi si u nás část banky můžou pronajmout a vymyseli jsme něco jako světový peering. Příklad: člověk bude třeba narozený v Praze, bude pracovat v Petrohradě a bude létat do New Yorku a dostane třeba infarkt. A když bude mít vlastní buňky, tak díky nim se jizva zacelí takovým způsobem, jako by tam vůbec nebyla. Ale k tomu potřebuje svoje buňky a potřebuje je do nějakých dvaceti hodin.

Proto jsme se s Hospodářskou komorou domluvili, že se tam pojedeme podívat. Možná se vrátíme a řekneme si, že jsme viděli úplné zázraky, možná ne. Ale když to bude zajímavé, tak někdy v březnu by měla být další cesta.

Chtěli byste tam tedy mít další pobočku buněčné banky?

My zatím vůbec nevíme, co tam je a není. Samozřejmě, chtěli bychom tam udělat pobočku banky, případně výměnu tkáňového materiálu a zkušeností. Vůbec se nebráníme pozvání kubánských odborníků sem, můžou vidět jiné postupy, materiály. Viděl bych to jako první přípravu na něco. Takovou "oťukávačku" před další spoluprací. Skeptický k tomu trochu jsem, byť jeden profesor, s nímž spolupracujeme, tam byl a byl překvapen technologií. Ale technologii my máme, vypiplali jsme si ji od plenek a získali s ní nějaké uznání, hlavně ve východním sektoru.

Jak velký je tým, který se na výzkumu podílí?

Zhruba dvanáct lidí, mezi nimi je například přednosta kliniky radiologie v motolské nemocnici profesor Roček. V Kazachstánu je to asi třicet lidí a v Arménii vlastně celý ústav krevní transfúze. Ten je pro nás nejrozumnější klinika s vybavením, které potřebujeme. Spolupracujeme i se Slovenskem, s bratislavskou lékařskou fakultou.

Proč vlastně cílíte hlavně na postsovětské země?

Když vidíme, jaké jsou legislativní překážky, tak zatím o západní sektor příliš nestojíme. Máme i trochu problém v tom, že nemůžeme žádat o evropské granty. Přes všechny úřady a instituce se nám to podaří třeba za pět let, kdežto na východě to máme za rok. Ale zatím vývoj běží, máme nějaké fondy, jsou řekněme dobří lidé, kteří tomu věří a finance do toho dávají. Díky bance si tedy děláme nějaký aplikovaný výzkum v rámci možností tady v Evropské unii. A co není možné dělat tady, tak to děláme v zemích jako Arménie, Gruzie, Kazachstán. Ale nepředstavujte si nějaké šílené pokusy, i tam se musíme pohybovat v mantinelech zákonů a etiky.

Má už výzkum nějaké konkrétní výsledky?

Máme požádáno o patentování krému, který obsahuje kmenové buňky lidské tkáně. Měl by být proti popáleninám a měl by regenerovat kůži o x procent lépe než současné krémy. Dalším naším příběhem jsou náplasti s kmenovými buňkami. Ale na tom všem je ještě hodně práce.

autor: Mikuláš Klang | 11. 10. 2015 14:43

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama