Exministr Havlíček šéfem Úřadu práce nebude, řekla Maláčová. Výběrové řízení zopakuje

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
13. 2. 2020 17:41
Bývalý ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Jiří Havlíček nebude šéfem Generálního ředitelství Úřadu práce ČR. Podle informací Aktuálně.cz ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) nakonec nevybrala ani jednoho z kandidátů a výběrové řízení se bude opakovat. Havlíček totiž sám z výběru odstoupil.
Jiří Havlíček v dubnu 2017, kdy byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu. V prosinci stejného roku ve funkci skončil.
Jiří Havlíček v dubnu 2017, kdy byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu. V prosinci stejného roku ve funkci skončil. | Foto: Jakub Plíhal

Informace o tom, že by se bývalý ministr za ČSSD Jiří Havlíček mohl stát šéfem Generálního ředitelství Úřadu práce, zazněla v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, ve kterém byla hostem ministryně práce a sociálních věcí z ČSSD Jana Maláčová.

"Máte špatné informace, protože generálního ředitele nebo ředitelku vybírám já a já jsem tak ještě neučinila. Ve čtvrtek teprve proběhlo výběrové řízení, ale celý proces tak, aby byl v souladu se zákonem o státní službě, ještě nedoběhl do konce," uvedla Maláčová, která ale nevyloučila možnost, že bude Havlíček skutečně jmenován.

"Pan Havlíček, pokud bude vybrán, splnil obě dvě kritéria - je osvědčený skvělý manažer a pak také člověk, který českému hospodářství a tím pádem tomu, co čeká trh práce v příštích letech, velmi dobře rozumí," vysvětlovala ministryně v neděli.

O čtyři dny později, v rozhovoru pro Aktuálně.cz, na otázku, zda bude Havlíčka skutečně ředitelem jmenovat, však zareagovala odmítavě. "K tomuto kroku jsem se rozhodla proto, že jeden z kandidátů nesplňoval zákonem stanovené požadavky a druhý z kandidátů z výběrového řízení sám odstoupil. Zůstal tak jediný kandidát, ale protože chci mít při jmenování nového generálního ředitele možnost výběru z více než jednoho kandidáta, aby celý proces byl maximálně transparentní, bude v nejbližší době vypsáno nové výběrové řízení," uvedla Maláčová.

S odkazem na ochranu osobních údajů nechtěla uvést, který z kandidátů sám odstoupil. Z informací Aktuálně.cz ale vyplývá, že to byl Havlíček. "Oznámil, že odstupuje," řekl zdroj obeznámený s celou situací. 

Havlíček Aktuálně.cz napsal, že se tak rozhodl s ohledem na svoji rodinu a své blízké. "Nemá to žádný smysl za situace, kdy není respektovaný služební zákon, a kdy má o výsledku výběrového řízení rozhodovat to, zda se daný kandidát líbí, nebo nelíbí premiérovi, a ne odborné předpoklady a znalosti. I kdybych byl třeba nakonec vybrán a jmenován, tak by mé působení bylo nutně negativně ovlivněno neustálým mediálním zájmem a reakcemi na dehonestující výroky. To nemám ani já, a ani Úřad práce zapotřebí," uvedl Havlíček.

Možnost, že by byl ředitelem Havlíček, kritizoval premiér a předseda ANO Andrej Babiš. "Považoval bych to za špatný vtip. Chápu, že sociální demokracie hlavně hledá trafiky pro své lidi, ale neměli by to přehánět, protože si myslím, že je to pozice pro odborníka," stěžoval si Babiš v Otázkách Václava Moravce v České televizi, kde poprvé informace o možném novém zaměstnání Havlíčka zazněla.

Babiš útočil na Havlíčka kvůli lithiu

Jiří Havlíček si tak bude muset hledat jinou práci. V minulosti se stal "obětí" kauzy lithium, ve které se snažil Babiš obvinit sociální demokracii z toho, že se prý snaží prodat lithium do zahraničí za velmi nevýhodných podmínek. Učinil tak jen několik dní před volbami do Poslanecké sněmovny. A to pár dní poté, co Jiří Havlíček jako ministr průmyslu a obchodu podepsal memorandum o těžbě a zpracování lithia s firmou European Metals Holdings Ltd.

Havlíček, stejně jako tehdejší předseda vlády a ČSSD Bohuslav Sobotka, jakákoliv obvinění odmítl. Havlíček prohlásil v říjnu 2017 v Poslanecké sněmovně, která kauza projednávala, že Česko se ve smlouvě k ničemu nezavazuje.

"Memorandum není právně závazné. Není to dohoda, není to smlouva a pro Českou republiku z něj nevyplývají žádné závazky," uvedl mimo jiné s tím, že memorandum pouze otevírá cestu českému státu se do projektu případné těžby lithia na Cínovci znovu zapojit. "Jakou formou a jestli vůbec, o tom musí rozhodnout samozřejmě vláda. O tom nerozhoduje ministr průmyslu a obchodu a rozhodně o tom nerozhoduje memorandum, které jsme podepsali," bránil se kritice.

Havlíček vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze a později dokončil i studium MBA na pražské soukromé LIGS University v oboru marketing a komunikace. V roce 2000 byl vedoucím oddělení na Ústředním finančním a daňovém ředitelství Ministerstva financí ČR, v letech 2003 až 2006 vedl na ministerstvu průmyslu a obchodu kabinet ministra Jana Urbana z ČSSD, následující čtyři roky zastával post ústředního tajemníka ČSSD, odtud odešel na tři roky dělat místostarostu Čáslavi a v roce 2004 přešel na ministerstvo průmyslu a obchodu. 

Maláčová chce, aby úřady práce fungovaly lépe

Ministryně Jana Maláčová také Aktuálně.cz sdělila, že obsazení uvolněného postu ředitele je pro ni naprosto klíčová záležitost, protože na činnost úřadů práce hodně spoléhá ve snaze řešit problémy v sociálně vyloučených lokalitách.

"Chci kvalitního, zkušeného a schopného manažera, který se velmi dobře orientuje v českém hospodářství a obecně na trhu," uvedla. Patrně i proto předem neodmítala Havlíčka, kterého dlouho zná, je ze stejné strany a je považovaný za odborníka. Před nástupem do funkce ministra byl od
roku 2014 náměstkem ministra průmyslu a obchodu.

Maláčová upozornila, že nechce úřady práce v dnešní podobě, kdy podle mnoho odborníků nedělají dost pro to, aby se snažily nabízet nezaměstnaným práci. 

"Úřady práce pod novým generálním ředitelem musí projít a projdou reorganizací. Chci, aby se staly moderními úřady třetího tisíciletí a aktivně se věnovaly lidem, kteří by chtěli pracovat. Přála bych si, aby s těmito lidmi pracovníci hlavně komunikovali vstřícně, věcně a dokázali jim skutečně pomoci," avizuje Maláčová.

Podle ní připravuje její ministerstvo projekt financovaný z evropských fondů, který by měl pomoci zaměstnancům úřadů práce zvládat stres a lépe komunikovat. "Do budoucna tak budou mít zaměstnanci možnost využít pomoci psychologa, který jim poradí ve zvládání obtížných situací. Je potřeba, aby pracovníci byli nejen v psychické pohodě, ale zároveň aby byli i vstřícní," dodala Maláčová, která přichází i s dalšími návrhy, které podle ní pomůžou lidem v sociálně vyloučených lokalitách. Jak tyto návrhy nakonec dopadnou, se teprve uvidí, protože mají kromě jiného řadu kritiků.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 46 minutami

V polovině června proběhne na Slovensku líčení v případu Babišovy evidence u StB

Bratislavský krajský soud vypsal na 14. června líčení v případu žaloby předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše, který se domáhá verdiktu, že v dokumentech někdejší československé tajné policie StB je jako její agent veden neoprávněně. Termín soudního jednání potvrdil mluvčí soudu Pavol Adamčiak.

Mluvčí neuvedl, zda soud v červnu vynese rozhodnutí. V seznamu vypsaných líčení je ale ke zmíněnému případu uvedena poznámka "líčení a rozhodnutí". Přelíčení, které bylo plánováno už na loňský prosinec, krajský soud tehdy zrušil po žádosti Babišova právního zástupce. Odročení se domáhal kvůli podezření na onemocnění covidem-19 a souvisejícím karanténním opatřením.

Slovenské soudy se Babišovou žalobou zabývají od roku 2012. Dva verdikty obecných soudů, jeden ve prospěch a druhý v neprospěch Babiše, slovenský ústavní soud postupně zrušil. Naposledy tak tříčlenný senát ústavního soudu učinil v roce 2019 a případ vrátil bratislavskému krajskému soudu k novému projednání. Svůj krok tehdy ústavní soudci zdůvodnili tím, že slovenské soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou.

Jiný senát slovenského ústavního soudu již v roce 2017 v Babišově případu rozhodl, že žalovaným ve zmíněných sporech nemůže být slovenský Ústav paměti národa, který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů a který dokumenty po StB spravuje. Byl to průlom v praxi slovenských soudů, které dříve ve věci evidence osob u StB často umožňovaly žalovat právě tamního Ústavu paměti národa. Ústavní soud tehdy ale neuvedl, kdo by místo toho měl být žalovanou stranou. Také Babiš ve své kauze zažaloval ÚPN a spolupráci s StB opakovaně popřel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy