


Depeše, zápisy i podklady k zahraniční politice. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) měl podle několika zdrojů z diplomacie omezit sdílení části důležitých materiálů s prezidentskou kanceláří. Hrad namítá, že bez vzájemné koordinace může Česko ztrácet sílu při jednáních v zahraničí.

S informací přišel před týdnem server HlídacíPes.org s odvoláním na několik současných i bývalých diplomatických zdrojů. Podle nich se po nástupu Petra Macinky do čela české diplomacie změnil způsob sdílení informací mezi Ministerstvem zahraničních věcí (MZV) a Kanceláří prezidenta republiky.
Podle zdrojů serveru přestaly na Hrad pravidelně putovat některé zápisy z porad vedení, diplomatické depeše nebo komunikační podklady. Stejně tak informace z některých zahraničních cest. Pokyn k omezení komunikace podle nich neexistuje v písemné podobě, má však být mezi diplomaty známo, že si ministr podobné sdílení nepřeje.
Macinka ale odmítá, že by vydal jakýkoliv pokyn zaměřený vůči prezidentské kanceláři. „Vzhledem k množství úniků, které poškozují naše diplomatické úsilí, je nyní ministerstvo při práci s interními dokumenty obezřetnější. Žádný pokyn, který by se týkal explicitně prezidentské kanceláře, vydán nebyl. Okruh adresátů posuzujeme individuálně podle potřeby vědět,“ řekl Aktuálně.cz.
Podle bývalého ministra zahraničí a někdejšího velvyslance v Izraeli Martina Stropnického (dříve ANO) bylo sdílení podobných materiálů dosud běžnou součástí fungování české diplomacie.
„Politické nebo ekonomické zpravodajství se posílalo z ambasád v takzvaném oběhu na mnoho adres – na ministra, náměstka, vrchního ředitele, tiskový odbor či odbor analýz. Skoro automaticky to chodilo také na Kancelář prezidenta republiky,“ řekl Aktuálně.cz bývalý šéf české diplomacie.
Šlo by tak zřejmě o další projev „extrémního případu kohabitace“, kterým Macinka v lednu hrozil prezidentu Petru Pavlovi. Tehdy v komunikaci s prezidentovým poradcem Petrem Kolářem psal o tom, že je připraven mezi Hradem a vládou „spálit mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie“, pokud Pavel nejmenuje Filipa Turka (Motoristé) ministrem.
Podle Stropnického byla komunikace mezi Hradem, ministerstvem a ambasádami vždycky standardní součástí fungování zahraniční politiky. A to bez ohledu na to, kdo zrovna seděl na Hradě nebo ve Strakově akademii.
„Při přípravě cesty ministra nebo prezidenta se komunikace ještě prohlubovala a šla do velkého detailu. Nezažil jsem v takových případech úplně špatnou věcnou či technickou spolupráci, ať už v ten daný moment na Hradě seděl kdokoliv,“ řekl Stropnický.
Jeden z diplomatů, který si ovšem přál zůstat v anonymitě, popsal situaci jako narušení dosavadního systému výměny informací. Podle něj se přitom změny netýkají pouze Hradu, ale i komunikace směrem k ambasádám.
Podle informací Aktuálně.cz přestal například resort po nástupu Macinky připravovat komunikační teze, které měly diplomatům i Hradu sloužit jako podklad a vodítko ke směřování české zahraniční politiky. Teze pomáhaly sjednocovat vystupování české diplomacie v citlivých otázkách a zajišťovaly, aby zastupitelské úřady pracovaly se stejnými argumenty a informacemi.
Změnit se měla údajně také spolupráce při zahraničních cestách prezidenta. Zatímco v minulosti bývalo běžné, že se jednání hlavy státu účastnil některý z náměstků ministra zahraničí, nyní podle diplomatů tato praxe prakticky ustala.
Server Hlídací pes s odkazem na diplomatické zdroje uvádí, že se některé informace dostávají na Hrad už jen „podle odvahy velvyslanců“. Záležet má na rozhodnutí konkrétních ambasadorů, zda prezidentskou kancelář ponechají mezi příjemci diplomatických depeší a dalších materiálů.
Stropnický se domnívá, že případné neformální pokyny k omezení komunikace – tedy že si ministr „nepřeje“, aby se informace sdílely s Hradem – mohou diplomaty stavět do poměrně složité situace.
„Lidé v úřadě se dělí na tři skupiny: ty, co chtějí přežít a příkaz respektují; druhá skupina, co to dělá se skřípěním zubů; a třetí skupina s občanskou odvahou, která se řídí profesním svědomím,“ uvedl Stropnický. S tím, že zaměstnance ministerstva za to nelze soudit.
„Lidé si tam budují kariéru 20 nebo 30 let. A je smutné, když se mají takto sabotovat kvůli jednomu – řekněme excentrickému – ministrovi,“ zmínil exministr. Současné fungování resortu pak popsal jako prostředí poznamenané nejistotou a obavami o budoucnost, kde se podle něj postupně vytrácí důvěra mezi kolegy.
Prezidentská kancelář se k věci konkrétně vyjadřovat nechtěla. Zdůraznila ale, že informace sdílí. „Kancelář prezidenta republiky považuje vzájemnou informovanost mezi aktéry zahraniční politiky za zásadní a vždy sdílí s Úřadem vlády, MZV, případně dalšími resorty, záznamy jednání prezidenta republiky,“ řekl Aktuálně.cz mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga.
To si myslí i Stropnický. „Naší důvěryhodnosti to nepřidá. Ambasády v Praze o té situaci píší domů a jejich ministři pak vědí, co se u nás děje. Nejsme mocnost, ale nejsme zanedbatelní. Když budeme nečitelní a budeme drobit názory, náš mezinárodní rating klesá. Je špatně, když hlava státu neví, co třeba řekne ministr zahraničí v OSN, a naopak,“ dodal exministr.
Podle Hradu je zahraniční politika založena právě na provázanosti jednotlivých institucí a sdílení informací. „Tedy na principu, že každý účastník ví, co kdy bylo kde a komu řečeno. Pokud by taková provázanost chyběla, byla by oslabena vyjednávací pozice ČR,“ zdůraznil mluvčí Šeliga.
„Kdyby MZV, případně jiné resorty nesdílely své pozice a výsledky z jednání, nemohl by prezident ani účinně uskutečňovat vládní zahraniční politiku,“ uvedl.
Ministerstvo zahraničí odmítá, že by existovalo jakékoliv rozhodnutí namířené proti Hradu. Podle ministra Macinky je důvodem větší opatrnosti rostoucí počet úniků interních informací.
Ministerstvo zahraničí pak na dotaz Aktuálně.cz oficiálně uvedlo, že koordinace funguje na individuální úrovni. „Sdílení informací o zahraničně-politických otázkách či koordinace se všemi relevantními aktéry probíhá vždy individuálně a na základě konkrétní potřeby,“ řekl deníku mluvčí Černínského paláce Adam Čörgő.



Lídr pražského STAN Petr Hlaváček chce příští týden představit podobu dojednávané pražské koalice a přistoupit k podrobnějším jednáním s vybranými partnery. Řekl to po úterním jednání týmů STAN a Pirátů. S Piráty v úterý podle něj probrali základní rámec případné spolupráce včetně představ o rozdělení gescí, zatím bez personálií.



Norský fotbalista Sparty Jonatan Brunes vzpomíná v dobrém na angažmá v Lilleströmu, s nímž se Pražané utkají ve čtvrtek v Evropské lize. Šestadvacetiletý útočník čeká už jedenáct soutěžních zápasů na vstřelený gól a na tiskové konferenci s humorem prohlásil, že si branky šetří právě proti bývalému zaměstnavateli.



Dohoda USA a Ruska o dodávkách nafty poskytuje Moskvě legitimitu, zatímco na ukrajinská města dále padají bomby. V italském parlamentu to ve středu řekla premiérka Giorgia Meloniová. Dohodu označila za velmi riskantní volbu, jejíž přínos je nejistý a rizika jsou naopak zřejmá, píše agentura Reuters.



Evropská unie zatížila elektromobily z Číny dodatečnými cly, teď se domluvila na omezení dovozu hybridů ze stejné země, v boji proti levné konkurenci ale pořád tahá za kratší konec provazu. A tak i samotné evropské automobilky volají po rychlejším zavádění dalších opatření. Klíčový je hlavně plán nazvaný „Vyrobeno v Evropě“, který udává, kolik procent každého vozu by mělo být vyrobeno v EU.



Zemědělec z Pardubicka si odpyká 20 let vězení za to, že si u známého objednal ubití manželky ocelovou trubkou. Vykonavatel vraždy Josef Hájek stráví ve vězení o dva roky méně. Tresty ve středu mužům pravomocně potvrdil pražský vrchní soud, který zamítl jejich odvolání. Za odstranění ženy, s níž se při rozvodu nechtěl dělit o majetek, zaplatil manžel podle verdiktu 150 tisíc korun. Vinu odmítal.