


Depeše, zápisy i podklady k zahraniční politice. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) měl podle několika zdrojů z diplomacie omezit sdílení části důležitých materiálů s prezidentskou kanceláří. Hrad namítá, že bez vzájemné koordinace může Česko ztrácet sílu při jednáních v zahraničí.

S informací přišel před týdnem server HlídacíPes.org s odvoláním na několik současných i bývalých diplomatických zdrojů. Podle nich se po nástupu Petra Macinky do čela české diplomacie změnil způsob sdílení informací mezi Ministerstvem zahraničních věcí (MZV) a Kanceláří prezidenta republiky.
Podle zdrojů serveru přestaly na Hrad pravidelně putovat některé zápisy z porad vedení, diplomatické depeše nebo komunikační podklady. Stejně tak informace z některých zahraničních cest. Pokyn k omezení komunikace podle nich neexistuje v písemné podobě, má však být mezi diplomaty známo, že si ministr podobné sdílení nepřeje.
Macinka ale odmítá, že by vydal jakýkoliv pokyn zaměřený vůči prezidentské kanceláři. „Vzhledem k množství úniků, které poškozují naše diplomatické úsilí, je nyní ministerstvo při práci s interními dokumenty obezřetnější. Žádný pokyn, který by se týkal explicitně prezidentské kanceláře, vydán nebyl. Okruh adresátů posuzujeme individuálně podle potřeby vědět,“ řekl Aktuálně.cz.
Podle bývalého ministra zahraničí a někdejšího velvyslance v Izraeli Martina Stropnického (dříve ANO) bylo sdílení podobných materiálů dosud běžnou součástí fungování české diplomacie.
„Politické nebo ekonomické zpravodajství se posílalo z ambasád v takzvaném oběhu na mnoho adres – na ministra, náměstka, vrchního ředitele, tiskový odbor či odbor analýz. Skoro automaticky to chodilo také na Kancelář prezidenta republiky,“ řekl Aktuálně.cz bývalý šéf české diplomacie.
Šlo by tak zřejmě o další projev „extrémního případu kohabitace“, kterým Macinka v lednu hrozil prezidentu Petru Pavlovi. Tehdy v komunikaci s prezidentovým poradcem Petrem Kolářem psal o tom, že je připraven mezi Hradem a vládou „spálit mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie“, pokud Pavel nejmenuje Filipa Turka (Motoristé) ministrem.
Podle Stropnického byla komunikace mezi Hradem, ministerstvem a ambasádami vždycky standardní součástí fungování zahraniční politiky. A to bez ohledu na to, kdo zrovna seděl na Hradě nebo ve Strakově akademii.
„Při přípravě cesty ministra nebo prezidenta se komunikace ještě prohlubovala a šla do velkého detailu. Nezažil jsem v takových případech úplně špatnou věcnou či technickou spolupráci, ať už v ten daný moment na Hradě seděl kdokoliv,“ řekl Stropnický.
Jeden z diplomatů, který si ovšem přál zůstat v anonymitě, popsal situaci jako narušení dosavadního systému výměny informací. Podle něj se přitom změny netýkají pouze Hradu, ale i komunikace směrem k ambasádám.
Podle informací Aktuálně.cz přestal například resort po nástupu Macinky připravovat komunikační teze, které měly diplomatům i Hradu sloužit jako podklad a vodítko ke směřování české zahraniční politiky. Teze pomáhaly sjednocovat vystupování české diplomacie v citlivých otázkách a zajišťovaly, aby zastupitelské úřady pracovaly se stejnými argumenty a informacemi.
Změnit se měla údajně také spolupráce při zahraničních cestách prezidenta. Zatímco v minulosti bývalo běžné, že se jednání hlavy státu účastnil některý z náměstků ministra zahraničí, nyní podle diplomatů tato praxe prakticky ustala.
Server Hlídací pes s odkazem na diplomatické zdroje uvádí, že se některé informace dostávají na Hrad už jen „podle odvahy velvyslanců“. Záležet má na rozhodnutí konkrétních ambasadorů, zda prezidentskou kancelář ponechají mezi příjemci diplomatických depeší a dalších materiálů.
Stropnický se domnívá, že případné neformální pokyny k omezení komunikace – tedy že si ministr „nepřeje“, aby se informace sdílely s Hradem – mohou diplomaty stavět do poměrně složité situace.
„Lidé v úřadě se dělí na tři skupiny: ty, co chtějí přežít a příkaz respektují; druhá skupina, co to dělá se skřípěním zubů; a třetí skupina s občanskou odvahou, která se řídí profesním svědomím,“ uvedl Stropnický. S tím, že zaměstnance ministerstva za to nelze soudit.
„Lidé si tam budují kariéru 20 nebo 30 let. A je smutné, když se mají takto sabotovat kvůli jednomu – řekněme excentrickému – ministrovi,“ zmínil exministr. Současné fungování resortu pak popsal jako prostředí poznamenané nejistotou a obavami o budoucnost, kde se podle něj postupně vytrácí důvěra mezi kolegy.
Prezidentská kancelář se k věci konkrétně vyjadřovat nechtěla. Zdůraznila ale, že informace sdílí. „Kancelář prezidenta republiky považuje vzájemnou informovanost mezi aktéry zahraniční politiky za zásadní a vždy sdílí s Úřadem vlády, MZV, případně dalšími resorty, záznamy jednání prezidenta republiky,“ řekl Aktuálně.cz mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga.
To si myslí i Stropnický. „Naší důvěryhodnosti to nepřidá. Ambasády v Praze o té situaci píší domů a jejich ministři pak vědí, co se u nás děje. Nejsme mocnost, ale nejsme zanedbatelní. Když budeme nečitelní a budeme drobit názory, náš mezinárodní rating klesá. Je špatně, když hlava státu neví, co třeba řekne ministr zahraničí v OSN, a naopak,“ dodal exministr.
Podle Hradu je zahraniční politika založena právě na provázanosti jednotlivých institucí a sdílení informací. „Tedy na principu, že každý účastník ví, co kdy bylo kde a komu řečeno. Pokud by taková provázanost chyběla, byla by oslabena vyjednávací pozice ČR,“ zdůraznil mluvčí Šeliga.
„Kdyby MZV, případně jiné resorty nesdílely své pozice a výsledky z jednání, nemohl by prezident ani účinně uskutečňovat vládní zahraniční politiku,“ uvedl.
Ministerstvo zahraničí odmítá, že by existovalo jakékoliv rozhodnutí namířené proti Hradu. Podle ministra Macinky je důvodem větší opatrnosti rostoucí počet úniků interních informací.
Ministerstvo zahraničí pak na dotaz Aktuálně.cz oficiálně uvedlo, že koordinace funguje na individuální úrovni. „Sdílení informací o zahraničně-politických otázkách či koordinace se všemi relevantními aktéry probíhá vždy individuálně a na základě konkrétní potřeby,“ řekl deníku mluvčí Černínského paláce Adam Čörgő.



Wimbledonská finalistka Karolína Muchová dohrála na tenisovém US Open ve 3. kole. Nasazená sedmička dnes podlehla na newyorském betonu domácí Emmě Navarrové 3:6, 5:7. Utkání s předloňskou semifinalistkou turnaje prohrála za hodinu a 47 minut. Wimbledonská vítězka Linda Nosková je naopak poprvé v kariéře v osmifinále US Open. Ann Liovou porazila 6:2, 6:7, 6:2 a utká se s Martou Kosťukovou.



Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner v neděli navštíví Kyjev po předchozí návštěvě Moskvy, oznámil v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Přislíbil, že Ukrajina zajistí bezpečnost ruského vzdušného prostoru v době pobytu Američanů v Moskvě a vyzval Moskvu k přerušení ruských náletů během návštěvy Trumpových emisarů v ukrajinské metropoli.



Orlická přehrada v pátek kvůli hydrologickému suchu začala snižovat odtok. Hladina v ní klesla o 15 metrů proti běžné úrovni. Nádrž teď začne vypouštět jen stejné množství vody, které do ní přitéká, což je nyní zhruba 15 metrů krychlových za sekundu. Povodí Vltavy poprvé v historii využije zásobní prostor slapské přehrady, která vodu v řekách doplní. Řekla to mluvčí Povodí Vltavy Pavlína Mertl.



Český záložník Pavel Šulc nastoupil po zranění kolena poprvé v sezoně v základní sestavě Lyonu a ve 3. kole francouzské fotbalové ligy přispěl asistencí k výhře 3:1 nad Auxerre.



Podezřelým ze sabotáže na objektech energetické infrastruktury v Německu je klimatický aktivista, řekl v pátek spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Policie v Severním Porýní-Vestfálsku vzala útokem vozidlo podezřelého 48letého muže z Gevelsbergu v této spolkové zemi, uvedl podle agentury DPA regionální ministr vnitra Herbert Reul. Podezřelý napsal dopis, v němž se k útokům přihlásil.