


Filip Turek to má opět nahnuté. Tentokrát kvůli tomu, že se při nehodě v centru Prahy srazil s nemocničním vozem. Ovšem předseda Motoristů Petr Macinka ho tak jako vždycky hájí. A ví moc dobře, proč to dělá. Nejenže by bez Turka Motoristé nebyli ve sněmovně, bez něj by navíc mohli přijít o jednu velkou skupinu voličů.

„Určitě ho nikdy nepotopím nebo se ho nevzdám.“ Tak reaguje na další šlamastyku Filipa Turka předseda Motoristů Petr Macinka. Příčina je prostá. Přestože se mu ho podařilo díky provokacím a kritice prezidenta Petra Pavla mediálně zčásti zastínit, Turek patří ve vztahu jeho strany k voličům mezi klíčové postavy.
Obzvlášť v situaci, kdy se podpora Motoristů dlouhodobě pohybuje okolo kritické hranice pěti procent, jde o naprosto zásadní faktor – pokud Motoristé chtějí i v příštích sněmovních volbách uspět. A jen pro připomenutí: v loňských volbách Motoristé brali celkem 6,77 procenta hlasů, přičemž jedním ze dvou nejúspěšnějších krajů pro ně byl právě ten, kde kandidoval jako jednička Filip Turek.
A ještě něco: zatímco Turek ve Středočeském kraji obdržel 34,54 % přednostních hlasů své strany, Petr Macinka, který se o hlasy voličů ucházel na jižní Moravě, jich bral jenom 15,83 %. I na tom lze ilustrovat, jak klíčovou figurou byl Turek pro Motoristy v loňských volbách. „Bez něj by se skutečně do sněmovny nedostali,“ říká pro Aktuálně.cz politolog Jakub Lysek, který má k dispozici obsáhlá data o volebním chování lidí.
„Z dat volebních výsledků a sociologických průzkumů o voličích Motoristů víme, že jde spíše o mladší muže s nižším vzděláním. Ale druhá a relativně početná skupina jsou voliči ve věku 45 až 55 let a starší,“ vysvětluje expert a dodává, že velkou podporu měli loni ve volbách Motoristé v oblastech strojního či automobilového průmyslu. „Hlavně ve Středočeském kraji, zejména v oblasti Mladé Boleslavi.“

Socioekonomicky jsou na tom podle Lyska voliči Motoristů oproti třeba voličům SPD lépe. „Mají ale pořád spíše učňovské vzdělání či maturitu. Starší voliči jsou dobře ekonomicky zajištění, mají i třeba vysokou školu. Tato skupina starších se zase tak moc neliší od voličů Spolu. „Obě skupiny voličů Motoristů spojuje odpor ke Green Dealu a liberalismu. Mají pocit, že svět už není, jaký býval, a že není v pořádku.“
Bez zajímavosti není ani další charakteristika voličů nejmenší vládní strany. Lysek s odkazem na data totiž říká, že nezanedbatelná část voličů Motoristů čerpá informace z alternativních médií a na sociálních sítích. „Nedůvěřují vědeckému poznání a méně si ověřují informace. Tyto faktory nám právě dokážou dobře predikovat volbu Motoristů u ekonomicky zajištěných a vzdělaných voličů oproti volbě některé z opozičních stran,“ dodává.

A právě v tomto ohledu byla podle Lyska role Filipa Turka v kampani nezastupitelná. „Proto byl a je hlavní tváří strany. Myslím si, že toto Petr Macinka ví a i právě proto říká, že bude Turka bránit, jak to jen půjde. Vidíme to i z obranných reakcí na sociálních sítí u fanoušků Motoristů na nedávnou nehodu Filipa Turka. A to i přes zveřejněná videa, což právě vysvětluje sklon části voličů Motoristů k alternativním médiím a konspiračnímu myšlení.“
Otázkou ale podle Lyska je, o jak početnou skupinu voličů se jedná. „Může tvořit zhruba polovinu voličů. Přitom pro stranu pohybující se okolo pěti procent jsou každé drobné posuny fatální. Pokud by se pod tíhou kauz museli Motoristé nakonec Filipa Turka vzdát, o tuto skupinu by mohli pomalu přicházet a museli by tak svoje zbývající voličské skupiny rozšířit,“ nepochybuje politolog.

Další otázkou podle něj logicky je, zda by na něco takového v tomto scénáři Motoristům stačil Petr Macinka, případně další jejich členové vlády. Typicky třeba Boris Šťastný. „Oba spíše oslovují druhou a starší skupinu voličů Motoristů, pro které jsou důležitější spíše ideové hodnoty než aktivity Filipa Turka v mediálním prostoru a na sítích,“ vysvětluje Lysek pro Aktuálně.cz.
„Ať už nová kauza Filipa Turka dopadne jakkoli, stále jej budou moct nechat působit na sociálních sítích a zároveň ho upozadit v tradičních médiích. Případně ho můžou v jistý moment nahradit někým mladším, například influencerem Adamem Šejnou, který by hypoteticky mohl oslovit nejen mladší, ale i tu starší část voličů Motoristů. Zejména s ohledem na to, že je ve věku potomků této generace voličů Motoristů,“ uzavírá Lysek.



Ve věku 77 let v úterý zemřel bubeník americké rockové skupiny ZZ Top Frank Beard. Hudebník, který byl členem slavného texaského tria téměř 60 let, zemřel v hospicové péči na svém ranči v texaském Richmondu. V posledních chvílích života byl obklopen rodinou, uvedl jeho publicista Bob Merlis. Informovala o tom agentura AP.



Spojené státy uvalily sankce na předsedkyni Mezinárodního trestního soudu (ICC), japonskou soudkyni Tomoko Akaneovou, a soudního právníka Abdoulayeo Seyeho ze Senegalu. Oznámil to v úterý americký ministr zahraničí Marco Rubio. Sankce navazují na loňské nařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa namířené proti ICC.



Nákladní loď zasáhl při plavbě v Hormuzském průlivu neznámý projektil, oznámila v úterý ráno britská námořní služba (UKMTO). Zásah způsobil škody ve strojovně lodi a zranil či zabil nejméně jednoho člena posádky. Spojené arabské emiráty v podvečer podle agentury Reuters zase uvedly, že na ně Írán vypálil dvě balistické rakety. Jedna raketa zasáhla teritoriální vody země, druhá dopadla mimo ně.



Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.



Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k uspořádání voleb na Ukrajině ještě během nynější války s Ruskem. Země čelí krizi vládnutí, uvedl Fedorov, který podle agentury Reuters také kritizoval korupci během nynější války.