Lži a výmysly, popisuje renomovaný historik dění v ÚSTR

Jan Gazdík Jan Gazdík
15. 4. 2013 6:17
Eduard Stehlík: Personální rošády na ÚSTR ohrožují odškodňování bojovníků proti komunismu
Historik Eduard Stehlík na snímku z prosince 2012.
Historik Eduard Stehlík na snímku z prosince 2012. | Foto: ČTK

Praha - Odškodňování hrdinů protikomunistického odboje se může zanedlouho ocitnout ve slepé uličce. A stejně tak stále velmi citlivé zkoumání let normalizace. Tvrdí to alespoň v Česku i v zahraničí respektovaný a právě odvolaný první náměstek ředitelky Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Eduard Stehlík.

Aktuálně.cz: Vaše již bývalá šéfka Pavla Foglová interpretuje váš odchod jako vaší volbu. Byl tedy vaší volbou?

Nebyl - dostal jsem okamžitou výpověď. Pravda ale je, že jsem se s paní Foglovou sešel a ona mi sdělila, že se mnou dál počítá jako s prvním náměstkem a že si ráda vyslechne mé podněty k práci ústavu.

Vzal jsem si hodinu na rozmyšlenou a nabídku paní Foglové přijal s jednou podmínkou: pokud se jako dočasná ředitelka ústavu zdrží personálních výměn. Zejména pokud jde o šéfku Archivu bezpečnostních složek Zlatuši Kukanovou. Tohle pracoviště sehrává naprosto klíčovou roli při odškodňování lidí z třetího protikomunistického odboje. A nyní hrozí, že lidé, kteří v boji proti komunistické totalitě nasazovali životy, přišli v žalářích o zdraví a byl jim zcela rozvrácen život... se odškodnění kvůli hrozícím průtahům a svému stáří už nedočkají.

A to nemluvím o stále nedostatečně probádaných letech normalizace. Načež mě paní Foglová okamžitě odvolala a předala výpověď.

Fotografie: Pozorování, špiclování, šmírování aneb Praha objektivem tajné policie

A.cz.: Informace o tom, co se v ústavu děje, jsou velmi protichůdné. Co se v něm tedy z vašeho pohledu děje?

Nově zvolenou správní radou v čele s Petruškou Šustrovou a ředitelkou Foglovou jsou činěny velmi nekompetentní kroky.

Při odvolání šéfa ústavu Daniela Hermana zaznívaly - jako argumenty k jeho odstranění - jen lži, výmysly a polopravdy. Něco podobného jsem jako historik ještě nezažil. Celé to na mě působí dojmem, že někdo se potřeboval doslova za každou cenu zbavit Daniela Hermana ještě před ukončením jeho pětiletého mandátu. A víte, co mě na tom celém šokuje?

A.cz: Co?

Správní i vědecká rada, ale i Senát ještě v prosinci schválily výroční zprávu ústavu bez připomínek. Daniel Herman byl dokonce finančně odměněn z vynikající práci. A už třetího ledna se od nové správní rady dozvídáme, že je vše špatně.

Nová ředitelka Foglová ústav nikdy nenavštívila, ale už první den po svém nástupu dává výpovědi. Nikdo mi nevymluví, že to celé bylo dávno předem dohodnuto. Dávno před tím, než přišla do ústavu paní Foglová.

A.cz: Neberete si to až příliš osobně?

Ve svém oboru (protinacistický odboj - pozn. red.) jsem snad něčeho dosáhl. Nemám zapotřebí se držet za každou cenu křesla prvního náměstka ústavu.

Roli ředitelky Archivu bezpečnostních složek Zlatuše Kukanové považuji při odškodňování hrdinů protikomunistického odboje za natolik zásadní, že jsem při nabídce, abych v ústavu setrval, nemohl jednat jinak. Tady nejde o osobní pocity, nýbrž spravedlnost vůči lidem, jimž jsme zavázáni, že dnes žijeme v demokracii, a ne stále v komunistické totalitě. Emoce a osobní zaujetí zaznívají naopak od Petrušky Šustrové, když říká, že "v ústavu je špína, kterou je nutné vymést". Uráží tím všechny poctivé a svědomité historiky, kteří v ústavu pracují.

A.cz: Myslíte, že zůstanou?

Podle všeho se zbaví i jich... další nejspíše odejdou sami. Paní Foglová mi ostatně omylem mailem některé výpovědi už poslala.

A.cz: Daniel Herman říká, že práce ústavu vadí zpravidla vlivným lidem - možná některým politikům -, kteří buď sami, anebo jejich příbuzní mají ve svém životě dost osobní problémy s některou z etap naší minulosti, a že se je snaží zakrývat vědeckými či pseudovědeckými snahami či kategoriemi. Ke konkrétním lidem  se však odmítl vyjádřit.

A nechtějte to ani ode mne. S Danielem Hermanem ale souhlasím.

A.cz: Co podle vás znamená rozpad vědecké rady ústavu?

Tvořili ji mezinárodně uznávání experti, mnohdy i ze zahraničních vědeckých pracovišť. To, co se dnes děje na Ústavu pro studium totalitních režimů, se tak stalo i mezinárodním problémem a možná i skandálem. Obavy koneckonců už vyjádřila i bývalá ministryně USA Madeleine Albrightová.

A.cz: Stále nosíte uniformu a jste vojenský historik. Kam máte namířeno?

Dostal jsem okamžitě několik nabídek, jichž si velmi vážím. A jedna z nich je z armády.

 

Právě se děje

před 59 minutami

V Kongu po nehodě autobusu s cisternou převážející benzín uhořelo 33 lidí

V provincii Kwango na západě Konga při střetu autobusu s cisternou převážející pohonné hmoty uhořelo 33 lidí. Cisterna směřovala po jednom z hlavních tahů do metropole Kinshasy, zjistila agentura AFP z policejních zdrojů. Pozůstatky obětí dopravní nehody v pondělí ráno pohřbili.

"V noci ze soboty na neděli uhořelo 33 lidí při velkém požáru způsobeném kolizí rozměrného vozidla přepravujícího pohonné hmoty a přeplněného autobusu," uvedlo vedení místní policie. "Mohli jsme vyzvednout jen lebky, zbytek těl se nepodařilo najít. S úctou jsme je pohřbili dnes ráno," uvedl další policejní zdroj.

Dopravní nehody s četnými oběti na životech jsou v Kongu poměrně časté, na vině je špatný technický stav mnoha vozidel i silnic nebo opilí řidiči, někdy též bez potřebných znalostí. V říjnu 2018 na trase mezi Kinshasou a Matadi taktéž havarovala cisterna, při nehodě tehdy zemřelo 53 lidí. Tragickou bilanci 230 obětí měla nehoda cisterny v roce 2010.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Do Litvy dorazil rekordní počet migrantů, EU přislíbila Vilniusu miliony eur

Představitelé Evropské unie přislíbili Litvě miliony eur na pomoc s řešením migrační krize, z jejíhož rozpoutání pobaltská země obviňuje režim sousedního Běloruska a jeho autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Informovala o tom agentura AP s tím, že do Vilniusu v neděli přicestovala eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová. Ve stejný den překročilo hranici mezi Běloruskem a Litvou rekordních 287 migrantů, což je přibližně třikrát více než za celý loňský rok.

"Je to provokace Lukašenkova režimu. Musíme ukázat, že na území EU není volný vstup," prohlásila Johanssonová. "Litva, EU a státy Schengenu musí zabránit ilegálnímu vstupování do této oblasti. Proto my, celá Evropská unie, podporujeme Litvu, aby bránila naší společnou vnější hranici s Běloruskem," prohlásila zástupkyně unijní exekutivy před novináři.

Litevská pohraniční stráž letos zadržela 3832 migrantů, přičemž za celý loňský rok jich bylo 81. Více než dvě třetiny příchozích tvoří podle litevských úřadů Iráčané. Irácké aerolinie zvýšily od tohoto měsíce počet letů z Bagdádu do Minsku ze dvou na čtyři týdně a do běloruské metropole zavádějí spoje z dalších iráckých měst - Basry, Irbílu a Sulajmáníje, napsala AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy