Vláda by mohla svévolně vyhlásit krizový stav i na 60 dní, varují její právní experti

Jan Horák Jan Horák
19. 2. 2021 16:59
Na pondělní schůzi vlády Andreje Babiše prošly dva návrhy ministerstva vnitra na změnu krizových zákonů. Podle šéfa resortu Jana Hamáčka mají přispět k tomu, že stát bude čelit ohrožení efektivněji. Právní experti kabinetu s nimi však nesouhlasí. Aktuálně.cz získalo jejich odborná stanoviska, z nichž plynou podrobnosti. Mimo jiné varují před možností kabinetu vyhlásit krizový stav až na 60 dní.
První místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček
První místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček | Foto: Vláda ČR

Po zkušenosti s prvním nouzovým stavem vyhlášeným kvůli epidemii koronaviru loni v březnu pověřila vláda Andreje Babiše ministerstvo vnitra, aby vypracovalo návrhy změn dvou klíčových zákonů. Smyslem bylo upravit je pro lepší využití v době epidemie. Jde o ústavní zákon o bezpečnosti, jenž definuje krizové stavy. Druhým je zákon o krizovém řízení. Ten stanovuje možnosti uplatnění potřebných opatření.

Stěžejní navrhovanou změnu je, aby vláda mohla vedle nouzového vyhlásit i stav nebezpečí. Pravomoc k druhému zmíněnému režimu dosud náleží jen hejtmanům. Zavést ho smí ve svém regionu. Kabinetu má však sloužit k tomu, aby mohl uplatnit plošné restrikce při menší hrozbě, než je typická pro stav nouze. Představuje měkčí způsob krizového řízení.

"Vláda tak bude moci reagovat i na situaci, kdy míra ohrožení života a zdraví, majetkových hodnot, životního prostředí nebo vnitřního pořádku a bezpečnosti nedosahuje značné intenzity (…), ale ohrožení nadále v menším rozsahu trvá, tedy jedná se o nižší úroveň nebezpečí - z nouzového stavu se tak bude moci přejít na stav nebezpečí," vysvětlil rozdíly Hamáčkův resort v důvodové zprávě.

Sněmovna se nesmí obcházet

Jak deník Aktuálně.cz upozornil už v pondělí, Legislativní rada vlády se na svém posledním jednání postavila proti oběma předlohám. Úkolem právních expertů kabinetu je pomáhat mu připravit co nejkvalitnější zákony. Babišova vláda však dala na pondělní schůzi návrhům zelenou bez ohledu na nesouhlas svých expertů. Proti doporučením svých právních rádců přitom zpravidla nejde.

Aktuálně.cz nyní získalo interní materiály rady, kde experti svůj odmítavý postoj vysvětlují. Jedna z nejvýraznějších výtek směřuje k hrozbě porušení rovnováhy mezi vládou a Poslaneckou sněmovnou v době krize. "Nahrazení stavu nebezpečí nouzovým stavem (a obráceně) umožňuje, aby krizový stav v některé z těchto forem trval déle než 30 dnů bez souhlasu Poslanecké sněmovny," varují odborníci.

Experty předestřený scénář je následující. Vláda na epidemii zareaguje nejprve stavem nebezpečí. Už ten by jí na 30 dní dovolil restrikce krátící občanská práva. Po jeho uplynutí by kabinetu podle Hamáčkova plánu nic nebránilo, aby na dalších 30 dní plynule přešel do nouzového stavu. A to bez nutného schvalování sněmovnou. Kontrola ze strany poslanců by tak z celé rovnice vypadla.

"Nová úprava tak rozvolňuje požadavek souhlasu Poslanecké sněmovny s prodloužením krizového stavu, respektive umožňuje jeho obcházení," upozorňují experti. Doporučují proto změnu. "Měla by být doplněna tak, aby pravidlo o nutnosti souhlasu Poslanecké sněmovny s prodloužením stavu nebezpečí, jakož i stávající obdobné pravidlo týkající se nouzového stavu, nemohlo být obcházeno." 

Vláda bez krizového nástroje

Legislativní radě vlády vadí vágní rozlišení stavu nebezpečí a nouzového stavu. Definice prvního zní, že je prostředkem při ohrožení většího rozsahu s možností ho odvrátit větším nasazením státního aparátu. Nouzový stav odpovídá krizi značného rozsahu, s níž si úřady nedokážou poradit ani veškerými silami. Experti poukazují na možný nežádoucí důsledek takto obecných pojmů.

"Není zřejmé, jakým způsobem bude řešena situace, kdy ohrožení není možné odvrátit běžnou činností příslušných orgánů, avšak intenzita ohrožení dosahuje ’jen’ většího rozsahu. Protože není splněna podmínka, že nebezpečí je možné odvrátit zvýšeným úsilím při běžné činnosti, nelze vyhlásit stav nebezpečí. Současně ale intenzita ohrožení v uvedené situaci nedosahuje značného rozsahu, a tudíž nelze vyhlásit ani nouzový stav," popisuje rada. Stát by tak zůstal bez možnosti krizi řešit.

Definice krizí podle Hamáčka

Přinášíme přehled klíčových definic tak, jak by podle ministerstva vnitra měly vypadat v novele ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Vládou také prošlo zakotvení Ústředního krizového štábu do tohoto zákona: 

Stav nebezpečí vyhlášený vládou:
Vláda může vyhlásit stav nebezpečí, jsou-li na celém území státu nebo jeho části ohroženy vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí, intenzita ohrožení nedosahuje značného rozsahu, ohrožení je možné odvrátit zvýšeným úsilím při běžné činnosti orgánů a složek podle čl. 3 odst. 1 nebo orgánů územních samosprávných celků a k odvrácení ohrožení je nutné ve větším rozsahu omezit práva a svobody.  

Nouzový stav vyhlášený vládou: 
Vláda může vyhlásit nouzový stav, jsou-li na celém území státu nebo jeho části ohroženy vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí, intenzita ohrožení dosahuje značného rozsahu, ohrožení není možné odvrátit běžnou činností orgánů a složek podle čl. 3 odst. 1 nebo orgánů územních samosprávných celků a k odvrácení ohrožení je nutné podstatným způsobem omezit práva a svobody.

Ústřední krizový štáb:
Ústřední krizový štáb zabezpečuje operativní koordinaci, sledování a vyhodnocování stavu realizace opatření přijímaných vládou, ministerstvy a jinými správními úřady a orgány územních samosprávných celků při hrozbě vzniku nebo k řešení vzniklé krizové situace a spolupracuje s orgány krizového řízení územních správních úřadů a orgány krizového řízení územních samosprávných celků.

Vládní experti v návrzích postrádají povinnost, aby kabinet spuštění krizových stavů řádně doložil. Česká republika se nachází v nouzovém stavu od loňského 5. října. Vláda se spokojila s vysvětlením, že ho k němu opravňuje epidemie koronaviru. Nic víc. Podle rady je však takový postup nedostačující. Odůvodnění výjimečných pravomocí vlády spojených s krizovým stavem musí být naopak precizní.

"Jedině z odůvodněného aktu mohou adresáti, veřejnost a nakonec i soudy poznat důvody, které k jeho vydání vedly, a posoudit zákonnost, rozumnost a přiměřenost takového aktu. Odůvodnění a poskytované informace umožňují veřejnou kontrolu vlády," vysvětluje rada. Z toho plyne její další námitka. Hamáčkův plán kabinet ani hejtmany nezavazuje k tomu, jakou mají pro uplatňování opatření používat právní formu.

Krizový štáb do ústavy nepatří

Do kolize se navíc podle rady může dostat stav nebezpečí vyhlášený vládou a zavedený hejtmany. Hejtman v tomto režimu nemá stejnou pravomoc k nasazení restrikcí jako kabinet. Rada je proto navrhuje jednoznačně odlišit názvem. Nově také požaduje, aby i hejtman v případě prodloužení stavu nebezpečí ve svém regionu musel požádat o svolení Poslaneckou sněmovnu.

Hamáček dále navrhuje pro jeho lepší akceschopnost zakotvit Ústřední krizový štáb do ústavního zákona o bezpečnosti. Tento poradní orgán vlády v době krize koordinuje součinnost jednotlivých státních složek od hasičů až po policii. Podle legislativců však není důvod, aby měly expertní týmy vlády ústavní status. Zpravidla s nimi nepočítají ani běžné zákony.

Ostatně nemá ho ani Bezpečnostní rada státu, jež je na rozdíl od krizového štábu stálou poradní skupinou kabinetu pro bezpečnost. A jako taková by neměla mít v právní hierarchii nižší pozici než štáb. "Jako orgán vlády pro přípravu návrhů opatření k zajišťování bezpečnosti má sloužit právě Bezpečnostní rada státu, u níž se předpokládá určitá součinnost s prezidentem republiky," míní experti.

Kdy vyhlásit nové volby

Vláda by podle návrhů měla právo kvůli krizi nejdéle o půl roku posunout prezidentské, sněmovní, krajské či komunální volby. Rada ovšem v tomto ohledu postrádá plán postupu, když už jsou volby vyhlášené. Že se odložením zruší, plyne z podstaty. Jenže pak by z pohledu vládních expertů vzniklo volební vakuum. Proto musí novela stanovit lhůtu, v níž se určí nový termín voleb.

S takovou řadou připomínek by běžný scénář byl, aby se Legislativní rada vlády nad Hamáčkovými novelami mohla poradit ještě jednou. Rozporné body by zahladila a k vládě by zamířil na schválení kvalitnější materiál. Jenže rada v průběhu jednání ve čtvrtek 11. února dostala zprávu, že kabinet chce předlohy odmávat hned v pondělí. Experti neměli jinou volbu než je doprovodit negativním stanoviskem.

"Důvod je jednoduchý. Rada tam chtěla udělat změny, nicméně říkala, že na ně potřebuje asi 14 dní. Takže jsme se z hlediska úspory času dohodli, že to pustíme s negativním stanoviskem. A pokud to vláda pustí do sněmovny, změny se udělají formou pozměňovacích návrhů. Šetříme čas," vysvětlil už dříve Aktuálně.cz ministr vnitra Jan Hamáček. Bude tak úkolem poslanců, aby jeho návrhy "vybrousili."

Vzhledem k množství kritických postřehů rady je zřejmé, že poslance čekají náročné debaty. Zástupci opozice však mají o jejich hlavní náplni jasno. "Opět příliš koncentrují pravomoc vlády, to je třeba změnit. Už teď vidíme, že to může být problematické. Věřím, že záruky parlamentu jsou lepší. Pokusíme se dospět k co nejširšímu kompromisu, protože takové zákony mají fungovat dlouhodobě," řekl Aktuálně.cz člen ústavně-právního výboru František Navrkal (Piráti).

 

Právě se děje

před 24 minutami

Vraždu novináře Chášukdžího schválil podle amerických tajných služeb saúdskoarabský korunní princ

Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán schválil operaci s cílem zajmout nebo zabít novináře a kritika Rijádu Džamála Chášukdžího, který byl v roce 2018 brutálně zavražděn na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu. K takovému závěru podle čerstvě zveřejněné zprávy dospěly americké tajné služby, informovaly světové zpravodajské agentury.

Washington avizoval, že ještě dnes oznámí opatření související s kauzou zavražděného novináře.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

V Chrastavě hořela výrobní hala, škoda bude za 100 milionů

Zhruba pět hodin bojovali hasiči s požárem průmyslového objektu v Chrastavě u Liberce. Vpodvečer dostali oheň pod kontrolu. Hasiči vyhlásili nejvyšší stupeň požárního poplachu. Kvůli ohni se evakuovalo asi 100 lidí. Nikdo nebyl zraněn. Škoda byla předběžně odhadnuta na 100 milionů korun. Dohašování skrytých ohnisek potrvá do noci, řekl krajský mluvčí hasičů Jakub Sucharda.

"Bude to dlouhodobá záležitost, hala byla zasažena ve velkém rozsahu," dodal. Podle něj bylo ohněm poškozeno několik tisíc metrů čtverečních. Hořelo v areálu pobočného závodu firmy Grupo Antolin. Požár zasáhl výrobní halu na polyuretanové výrobky společně se sklady. Lidem v okolí město preventivně doporučovalo, aby neotevírali okna.

"Laboratoř z Kamenice nenaměřila zvýšené koncentrace žádných jedovatých látek v ovzduší," uvedl Sucharda. Příčina požáru se bude zjišťovat a vyšetřování podle Suchardy zřejmě potrvá delší dobu. Vyšetřovatel příčin požáru a policisté začnou s šetřením v sobotu po poledni. Kvůli požáru nejezdily odpoledne vlaky na trati mezi Libercem a Chrastavou. Provoz železnice ve zpomaleném režimu byl obnoven navečer.

Zdroj: ČTK
Další zprávy