Pavla by v listopadu v porovnání s předchozím měsícem volilo v prvním kole prezidentské volby o 2,6 procentních bodů lidí méně. Naopak Babiš by získal proti říjnu o 6,4 procentních bodů více hlasů a Nerudová o 8,1.
Za touto trojicí v listopadovém modelu skončili stejně jako v říjnu senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer. Fischer by měl 6,4 procenta hlasů a Hilšer 4,2 procenta. Za nimi by následovali prezidentští kandidáti Jaroslav Bašta s 3,6 procenta, Josef Středula s 3,1 procenta, Denisa Rohanová s 1,5 procenta a Tomáš Zima s 1,2 procenta hlasů.
S ohledem na volební potenciál by umístění na prvních třech místech bylo odlišné. Největší potenciál měl v listopadu podle Ipsos Pavel těsně následovaný Nerudovou a třetí by byl Babiš. Pokud by Pavlovi dali v prvním kole hlas všichni, kteří jeho volbu alespoň zvažují, získal by 38,3 procenta voličů. Nerudová by měla 37,1 procenta a Babiš 35,7 procenta. I v tomto směru si ale Babiš a Nerudová proti říjnu polepšili, a to o sedm, respektive deset bodů, zatímco potenciál Pavla klesl o procentní bod.
Podle Ipsos by Babiše nejčastěji volili lidé s nižším vzděláním, starší lidé a vedle voličů hnutí ANO by ho velmi často podpořili i voliči KSČM nebo SPD. Pavla by stejně jako Nerudovou volili spíše voliči současných vládních stran. Oba častěji podporují i voliči s vyšším vzděláním a Nerudová má velmi silnou podporu mezi lidmi ve věku 18 až 24 let, doplnili autoři průzkumu.
V potaz je nutné vzít statistickou odchylku, která je v rozmezí plus minus tři procentní body u kandidátů s velkou podporou a v rozmezí až plus minus 0,9 bodu u kandidátů s malou podporou.
Podle agentury Ipsos by předpokládaná volební účast u prvního kola prezidentských voleb byla 70 procent, ale polovina voličů stále nemá zcela jasno o tom, koho bude v prvním kole volit.
Výzkum agentura provedla mezi 25. až 28. listopadem mezi tisícovkou lidí starších 18 let.
