"Zásadní ohrožení Evropy ruskou agresí." Lipavský míří na summit východních zemí NATO

Jan Horák Jan Horák
30. 3. 2022 12:16
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek usedne ke stolu se všemi svými protějšky z kompletního východního křídla Severoatlantické aliance. Ministři zahraničí devíti států se sejdou v Bratislavě, aby diskutovali bezpečnostní témata v reakci na už přes měsíc probíhající ruskou okupaci Ukrajiny. Coby host je přizvaný také šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
Ministr zahraničních věcí České republiky Jan Lipavský.
Ministr zahraničních věcí České republiky Jan Lipavský. | Foto: Economia

Východní křídlo NATO v době válečné agrese Ruska na Ukrajině představuje nejcitlivější část aliance. Čtyři jeho státy sdílí hranice s napadenou Ukrajinou, dva s Ruskem a dva s režimem ruského prezidenta Vladimira Putina úzce spolupracujícím Běloruskem. V severní části východního křídla už proto působí mnohonárodní bojové skupiny NATO, v jižní části se v těchto týdnech tvoří.

Aby mohly lépe prosazovat své bezpečnostní zájmy uvnitř aliance, vytvořily tyto státy takzvanou Bukurešťskou devítku. Po impulzu od Rumunska vznikla na podzim 2014 v reakci na ruskou anexi Krymu a vyvolání válečného konfliktu v Donbasu na východě Ukrajiny. Vedle Rumunska ji představuje trojice pobaltských států, Polsko, Česko, Slovensko, Bulharsko a Maďarsko.

Ve čtvrtek se v Bratislavě zástupci Bukurešťské devítky sejdou poprvé od začátku ruské invaze, summitu se zúčastní její ministři zahraničí. Setkání proběhne uprostřed hektických diplomatických aktivit. Navazuje na summit NATO z minulého týdne, naopak předchází jednání ministrů zahraničí aliance naplánovanému na příští týden. V těchto dnech se navíc začínají formovat zmíněné bojové skupiny.

Vztahy s Ruskem a koncepce NATO

"S ostatními ministry Bukurešťské devítky budu mít možnost v užším kruhu diskutovat o tom, jak nejlépe reagovat na zásadní ohrožení bezpečnosti v euroatlantickém prostoru, hlavně v reakci na ruskou agresi," sdělil Aktuálně.cz ke čtvrtečnímu summitu v Bratislavě šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti).

Program setkání bude vycházet ze stálé agendy posilování transatlantické vazby, jednat se bude o třech oblastech. V první z nich se bude diskutovat o budoucnosti vztahů s Ruskem. Režim Vladimira Putina kvůli invazi na Ukrajinu čelí už čtyřem balíčkům sankcí od Evropské unie, které představují největší zásah pro tamější ekonomiku od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

Jednání budou dále směřovat k přípravě summitu Severoatlantické aliance, jenž se uskuteční na sklonku června ve španělském Madridu. Půjde o nejdůležitější akci NATO za poslední roky. Přijímat se na ní bude strategická koncepce, jež určí politické priority aliance do roku 2030. Koncepce se tvoří od loňského června, kdy proběhlo vrcholné setkání reprezentantů NATO v Bruselu.

Česká delegace v Bratislavě

V čele české delegace na čtvrtečním summitu Bukurešťské devítky v Bratislavě bude ministr zahraničí Jan Lipavský, dále ji tvoří ředitel oboru bezpečnostní politiky Ivan Počuch, který byl v minulosti velvyslancem v Kyjevě, ředitel odboru společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU David Konecký a nejvýše čtyři zaměstnanci tiskového odboru ministerstva.

"Třetí část se bude zabývat další pomocí Ukrajině a zúčastní se jí i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba," napsal Aktuálně.cz Černínský palác. Ukrajina v této souvislosti za poslední dny opakovaně vyjádřila vděčnost Česku. Nejprve ústy prezidenta Volodymyra Zelenského, přidal se také velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis. "Jediné, co mohu, a to mě neunaví, je děkovat Česku," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Maďarsko jako brzda

"Myšlenka projektu je naprosto zásadní: být hlasem a účinným nástrojem východní Evropy pro utváření bezpečnostní politiky," popsal Aktuálně.cz smysl Bukurešťské devítky Petr Boháček z think-tanku Asociace pro mezinárodní otázky. Po začátku ruské okupace Ukrajiny v tomto duchu vystupují hlavně pobaltské státy, Polsko a Česko.

Podle Boháčka však akceschopnost formátu trpí dlouhodobou proruskou orientací Maďarska, kde posledních 12 let vládne premiér Viktor Orbán. Za jeho éry se Rusku svěřilo budování několika strategických projektů v Maďarsku včetně jaderné elektrárny. Maďarsko také odmítá sloužit coby tranzitní země pro dodávky vojenské pomoci napadené Ukrajině.

"Projekt Bukurešťské devítky dosud příliš nefungoval, k čemu byl vytvořen. Důvodem jsou osobní vazby premiéra Viktora Orbána a lidí kolem něj na obchod s Ruskem," upozorňuje Boháček. Aby se mohla Bukurešťská devítka proměnit v efektivní celek, je k tomu podle analytika nutné splnit zásadní podmínku. "Změnit postoj Maďarska," zdůrazňuje.

Exministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) očekává, že ruská okupace Ukrajiny může dát významu Bukurešťské devítky nový impulz. Sám si ale vybavuje, jak kontraproduktivně umí Maďarsko vystupovat. "Třeba blokovalo jednání mezi NATO a Ukrajinou kvůli sporům o postavení maďarské menšiny na Ukrajině," řekl Aktuálně.cz. Na druhou stranu lze prý díky této platformě s Maďary o jejich rozdílných postojích diskutovat.

 

Právě se děje

Další zprávy