Lidská práva v Česku politiky nezajímají, kritizuje AI

ČTK ČTK, Jakub Novák
26. 5. 2012 18:40
Jedním z mála kroků vpřed je podle organizace jmenování zmocněnkyně pro lidská práva
V ZŠ Masarykova se romské i neromské děti učí společně, slabším žákům pomáhají asistenti.
V ZŠ Masarykova se romské i neromské děti učí společně, slabším žákům pomáhají asistenti. | Foto: ZŠ Masarykova

Londýn/Praha - Pro Česko a jeho politické představitele zůstávají lidská práva stále spíše okrajovým tématem.

Taková je jedna z hlavních výtek vyplývajících z výroční zprávy o stavu lidských práv ve světě, vypracované organizací Amnesty International (AI).

Jako jeden z mála kroků vpřed označuje organizace jmenování zmocněnkyně pro lidská práva, očekává však výraznější aktivitu jejího úřadu.

A stejně jako v loňské zprávě i letos AI konstatuje, že Česko selhává v začleňování romských dětí do běžného vzdělávacího proudu.

Zároveň se tak opakuje výtka, kterou v únoru pronesl na adresu Česka i komisař pro lidská práva Rady Evropy Thomas Hammarberg nebo Aurelio Cecilio, šéf Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění Evropské komise, který se nedávno objevil v Praze v rámci konference věnované inkluzivnímu vzdělávání.

Ve svém projevu se tu neubránil vyjádření svého zděšení nad procentem romských dětí, které jsou u nás i v ostatních zemích bývalého východního bloku označeny za "postižené lehkou mozkovou dysfunkcí" a umístěny do zvláštních škol.

Ačkoliv Nečasův kabinet schválil na podzim loňského roku zlomovou strategii pro boj se sociálním vyloučením, zůstalo zatím pouze u slov na papíře a reálně - i "zásluhou" exministra Josefa Dobeše (VV) - k žádnému výraznému posunu nedošlo.

Poznáte nepřizpůsobivé? Tady je kapesní průvodce Made in Czech

Na protest proti vládní neschopnosti se tak rozhodlo rezignovat na členství v pracovní skupině ministerstva školství kolem padesáti expertů z nevládní, akademické i vládní sféry.

"Nechtěli jsme se podílet na maskování nedostatečných kroků vlády směrem k rovnému vzdělávání. Naše účast v expertní skupině by znamenala tichý souhlas," vysvětlil odchod expertů z řad AI pro ČTK ředitel její české pobočky Mark Martin.

Už čtyři roky navíc nad Českem visí rozsudek Evropského soudu pro lidská práva konstatující diskriminaci romských žáků v přístupu ke vzdělání.

Rozsudek po Praze vyžaduje, aby byla přijata opatření, která by zabránila diskriminaci a napravila její důsledky.
Vláda přijala s platností od loňského září dodatek k vyhlášce o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních a o vzdělávání dětí s potížemi či naopak mimořádně nadaných žáků.

Zazněla už ale kritika, že to nemusí stačit nebo že to situaci může i zhoršit.

Podívejte se: Pochod radikálů v Chánově

Další výtky se týkají růstu extremismu v Česku.

Na tento trend již poukazovala mimo jiné také zpráva, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo vnitra a která popisuje současný stav české neonacistické scény.

Autoři studie, v čele s politologem Miroslavem Marešem, v ní mimo jiné očekávají během následujících pěti let nárůst počtu individuálních útoků na Romy.

Kromě toho "profesionalizace" a změna stylu vystupování mnoha neonacistických skupin hrozí jejich dalším pronikáním do obecného povědomí, a to i spolu s myšlenkami, které prosazují.

"Rok 2011 byl z hlediska lidských práv v České republice poměrně vyhrocený. Došlo k eskalaci napjaté situace mezi romskými a neromskými obyvateli na severu Čech, byla téměř zastavena činnost vlády v oblasti inkluzivního vzdělávání a s velkým ohlasem se konala první Prague Pride v Praze," konstatuje Mark Martin.

Podívejte se: Když jde Varnsdorf proti Romům, mají děti v ghettu strach

"Všechny tyto události nedonutily vládu přijmout koncepční řešení dlouhodobých problémů. Lidská práva zůstala na okraji zájmu politických elit," dodává.

AI také okomentovala situaci přistěhovalců, kteří se v zemi dostávají do komplikovanějšího postavení.

Obavy panují zejména ohledně prodloužení maximální doby zadržení migrantů v detenčních centrech z šesti na 18 měsíců.

Znepokojení vyvolává také případ takzvaných stromkařů odkazující k možnému obchodu se zahraničními dělníky.

"Policejní vyšetřování této záležitosti pokračuje už druhým rokem, jeho tempo a efektivita ale dávají důvod k obavám," uvedl Mark Martin.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Na vládní čtvrť v Bagdádu dopadly tři rakety

Tři rakety dopadly v pondělí večer do ostře střežené zelené zóny v Bagdádu, ve které se nacházejí vládní budovy i diplomatické mise včetně velvyslanectví Spojených států. Nikdo nebyl zraněn. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na bezpečnostní zdroje. 

Podobné raketové útoky zažila vládní čtvrť za poslední měsíce již několikrát. Kdo za útokem stojí, nebylo jasné. Nicméně podle Washingtonu měly podobné akce v minulosti na svědomí proíránské milice.

Zdroj: ČTK
Další zprávy