V rozhlasové radě se zastával SPD, nyní je v Praze jejím lídrem. Střet zájmů odmítá

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
16. 7. 2021 18:39
V nedávné minulosti patřil k radním, kteří se v Radě Českého rozhlasu opakovaně dotazovali, proč jsou strany jako SPD méně zastoupeny ve vysílání než ostatní. Nyní Josef Nerušil do hnutí vstoupil, a dokonce se stal lídrem pražské kandidátky. Radním ale zůstane i nadále, zákon mu to nezakazuje. Nerušil možný konflikt zájmů odmítá, nabízí ovšem, že až do voleb nebude na zasedáních rady hlasovat.
Josef Nerušil, lídr SPD v Praze.
Josef Nerušil, lídr SPD v Praze. | Foto: Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Rada Českého rozhlasu musí opět řešit situaci, kdy se jeden z jejích členů rozhodl vstoupit do politiky. Stejně jako v minulosti Michal Stehlík nebo Vítězslav Jandák, nyní v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny kandiduje její další člen - Josef Nerušil.

Nerušil, který jinak působí jako vedoucí referent odboru vnějších vztahů pražského arcibiskupství, a má tak na starosti mimo jiné Facebook kardinála Dominika Duky, vstoupil do SPD a teď povede její pražskou kandidátku. Hnutí je hlasitým kritikem českých veřejnoprávních médií a volá po jejich regulaci.

Svou funkci v radě, která má podle zákona zajistit kontrolu Českého rozhlasu veřejností a volí například generálního ředitele, si Nerušil ovšem ponechá. Zákon o Radě Českého rozhlasu mu to nezakazuje. Člen orgánu sice nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo hnutích, členství nebo kandidatura ve volbách ale zakázány nejsou.

"Tím, že kandiduji za nějakou politickou stranu, nejsem v žádném střetu zájmů. V tom budu, až mě zvolí do nějaké politické funkce. V tom případě je mou povinností rezignovat," říká.

Radním zůstanu, nebudu ale hlasovat, zvažuje Nerušil

Druhá věta zákona však hovoří o tom, že radní nesmí při výkonu své funkce jménem hnutí či stran vystupovat nebo působit v jejich prospěch. Ani tady ale Nerušil nevidí problém. Ani jako pražský lídr hnutí nebude podle svých slov na poli rady prosazovat zájmy hnutí.

Argumentuje navíc tím, že jistá politická angažovanost není mezi radními nezávislého orgánu nic neobvyklého. "Vychází to z toho, jak je rada volená (Poslaneckou sněmovnou, pozn. red.). V Radě ČTK nebo v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání máte dokonce přímo nominandy politických stran," vysvětluje.

Připomíná, že dva členové Rady Českého rozhlasu jsou také členy ODS a TOP 09, ačkoli mají členství ve svých stranách pozastavené. Uznává ale, že v případě aktivní kandidatury na veřejnou funkci jde o něco jiného než o pouhé členství.

Zvažuje tedy, že sice radním zůstane a bude dál docházet na jednání, nebude se ale účastnit hlasování. "Předpokládám, že to udělám, aby nebylo pochyb, jestli jsem hlasování vykonal nezávisle. Ještě to ale musím probrat s kolegy," říká.

Podobný přístup zvolil v roce 2016 také další radní Michal Stehlík, když neúspěšně kandidoval za lidovce v senátních volbách. Ten se ale jednání rady neúčastnil vůbec.

Podle předsedy rady Miroslava Dittricha by šlo o legitimní přístup. "Kandidovat je právo kohokoli z nás. Nikdo mu nemůže nic zakázat, je to hlavně na něm. Pokud bude dodržovat zásady neaktivního přístupu, tak by to takto mohlo být. Doufám ale, že se nestane zvykem, aby členové rady kandidovali kamkoli," říká Dittrich.

Je potřeba vyjasnit legislativu, říká Luhan z Rekonstrukce státu

Nerušilovu kandidaturu kritizuje koordinátor projektu Nezávislá média iniciativy Rekonstrukce státu Martin Luhan, podle kterého to svědčí o děravém zákonu.  Jeho cílem je, aby v radě nebyli aktivní členové politických stran, ale to se nedaří vymáhat.

"Je potřeba vyjasnit zákony. Vylepšit je. To, že někdo veřejně kandiduje a vyjadřuje svou příslušnost k nějaké politické straně, je evidentně v rozporu s tím, co zákonodárce zamýšlel," říká Luhan.

Podobný názor má i předseda Dittrich. "Pravda je, že když tyto zákony v 90. letech vznikaly, tak asi nikdo nepřemýšlel o tom, že by se z člena rady stal hned ministr, jako se to stalo například u bývalého ministra zdravotnictví Petra Arenbergera," připouští.

"Česká televize manipuluje a zamlčuje"

Nerušil byl ovšem s hnutím SPD spojován některými médii už před tím, než se stal jeho členem. Podle serveru Hlídací pes Nerušil, poté co v září nastoupil do rady, na jednáních opakovaně vznášel dotaz na údajně nevyrovnaný prostor ve vysílání poskytnutý jednotlivým stranám. Mezi nimi i hnutí SPD.

"Jsou strany, které jsou oproti svému volebnímu výsledku zvýhodněny, mluvíme o TOP 09 a STAN, a pak strany, které nedostávají takový prostor, to se bavíme o ODS, Pirátech a SPD. A rozhlasový radní tam sedí od toho, aby se na takové věci ptal," říká Aktuálně.cz s tím, že vycházel z dat, která mu poskytlo vedení rozhlasu a na základě kterých vypracoval hodnocení. V té době podle svých slov nebyl Nerušil členem SPD a ani o tom neuvažoval.

Častý argument Českého rozhlasu i České televize, že zástupci méně zastoupených stran pozvání často nepřijímají, odmítá. "Je na manažerovi stanice, aby si to vyjádření dokázal sehnat. Je to jeho povinností, že má dbát na vyváženost," říká.

Další Nerušilův výstup, tentokrát o České televizi, zveřejnil na svém Facebooku místopředseda SPD Radim Fiala a hnutí jej umístilo také na svůj web. Nerušil v něm uvádí, že zpravodajství televize je "jako z jiné planety" a že "zamlčuje, manipuluje, ignoruje".

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 29 minutami

Vláda chce mandát pro vyslání až 150 vojáků na polsko-běloruskou hranici

Vláda chce na pomoc s ochranou polsko-běloruské hranice mandát pro nasazení až 150 vojáků na dobu 180 dnů. Návrh plánuje schválit a poslat na projednání ve výborech Poslanecké sněmovny a Senátu ve středu. Čeští vojáci budou pomáhat polským s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty, sdělil končící premiér Andrej Babiš (ANO). Kandidátka na ministryni obrany Jana Černochová (ODS) rozhodnutí podporuje, sdělila.

"Mandát bude do 150 vojáků na dobu do 180 dnů, obdobně jako tam již pomáhají Britové a Estonci," uvedl Babiš. Po schválení vládou musí být mandát projednán ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny a ve výboru pro zahraniční věci a bezpečnost v Senátu a následně pak v obou parlamentních komorách. "Naši budou pomáhat polským vojákům s ochranou hranic, ale nebudou plnit úkoly bezprostředně související s migranty," doplnil.

S návrhem souhlasí pravděpodobná nová ministryně obrany Černochová. "Pomoc Polsku jsme opakovaně navrhovali a já i kolegové z poslaneckého klubu ODS budeme s vysláními našich vojáků souhlasit. Polsko je náš soused a spojenec a ve chvílích, kdy na své hranici, která je zároveň i hranicí EU, brání migraci řízené běloruským autokratem (Alexandrem) Lukašenkem, je správné pomoci," řekla.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Státy Evropské unie se shodly na úpravě sazeb DPH

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se dnes shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Dva lidé zemřeli při střelbě v administrativním centru v Moskvě

Nejméně dva lidé zemřeli a čtyři utrpěli zranění při střelbě v centru služeb poskytovaných ruskými úřady na jihovýchodě Moskvy. Pachatele se podařilo na místě zadržet. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje z orgánů zabývajících se stíháním trestné činnosti.

Muž střílel z blíže neupřesněné bojové zbraně, která na něj nebyla registrovaná. Jaký byl motiv jeho jednání, není zatím jasné. Nicméně je možné, že se jedná o psychicky narušenou osobu. Vyšetřovatelé zadrženého poslali na psychiatrické vyšetření.

Mluvčí ministerstva vnitra Irina Volková informaci o střelbě v moskevském administrativním centru, která si vyžádala dva mrtvé, potvrdila. Útočníkem podle ní byl 45letý Moskvan, kterého zadržel jeden z pracovníků centra.

Zdroj: ČTK
Další zprávy