Půjdou lidovci do voleb se starosty? Lidé ocení, že se dohodneme, dostaneme 12 procent, věří Gazdík

Kateřina Frouzová ČTK Kateřina Frouzová, ČTK
Aktualizováno 17. 3. 2017 18:21
Případná volební koalice STAN a KDU-ČSL by potřebovala získat alespoň deset procent hlasů, aby se dostala do parlamentu. Starostové a lidovci se sjeli do Lipnice nad Sázavou, kde během jednání, která potrvají do soboty, mají rozhodnout, zda podstoupí toto riziko a půjdou do voleb jako jeden tým. Důležité bude, zda najdou jednotný program a shodnou se na podmínkách smlouvy.
Petr Gazdík
Petr Gazdík | Foto: DVTV

Praha - V Lipnici nad Sázavou začala jednat vedení KDU-ČSL a hnutí Starostové a nezávislí (STAN) o vytvoření volební koalice. Zástupci obou uskupení dali s předstihem najevo, že od dvoudenních rozhovorů čekají definitivní rozhodnutí, zda do podzimních sněmovních voleb půjdou spolu, nebo samostatně. Jejich případná volební koalice by ale musela překročit pro vstup do Sněmovny hranici deseti procent voličských hlasů. Předseda hnutí STAN Petr Gazdík vyloučil, že obě vedení rozhodnou ještě během pátku.

Podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka je páteční jednání neformální. "Je důležité, aby se členové vedení stran a krajští zástupci poznali osobně a věci mohli probírat v neformální rovině," řekl Bělobrádek a naznačil, že oba subjekty chtějí spolupracovat i v dalších letech.

"Nutná desetiprocentní hranice ve volbách pro nás není překážka, ale nutnost, pokud chceme tuto zemi změnit. Věříme, že společně můžeme být třetí silou, která získá 15 a více procent hlasů voličů," řekl novinářům Gazdík krátce před jednáním. STAN má podle něj základ v komunální politice, kam přináší nové lidi, lidovci zase stoletou tradici. "Jestli máme v průzkumech kolem deseti procent, konečný součet bude daleko větší," uvedl Bělobrádek. V průzkumech se KDU-ČSL pohybuje kolem šesti procent, STAN kolem dvou procent hlasů.

Vedení obou subjektů měla být podle Gazdíka představena programová a volební strategie. Společně měli jednat i krajští lídři. Hnutí STAN je podle něj připraveno i na variantu, že jednání může krachnout. "I tak by alespoň ten pokus stál za to," dodal Gazdík.

"Říkat, s kým půjdeme do koalice, znamená podléhat průzkumům veřejného mínění," řekl Gazdík. Bělobrádek z případné povolební spolupráce už předem vyloučil komunisty a extremistické strany. Odpovědi na možnou spolupráci s hnutím ANO se předseda lidovců vyhnul.

Výsledky jednání oznámí Gazdík až v sobotu po poledni

Podle mluvčích KDU-ČSL a STAN nechtěly  z uzavřeného jednání až do ukončení poskytovány žádné dílčí informace.

Podle mluvčího STAN Karla Kremla by jednání mělo skončit před sobotním polednem a Gazdík by měl výsledky představit novinářům. Gazdík ve středu uvedl, že ihned po rozhovorech s lidovci se v Lipnici sejde předsednictvo STAN, aby připravilo stanovisko pro celostátní sněm hnutí, který bude o týden později v Praze. Lidovci budou v sobotu od 14:00 jednat na své celostátní konferenci v jihlavském hotelu Gustav Mahler.

Gazdík ČTK ve středu řekl, že nevidí důvod, proč by dohoda měla padnout pod stůl. Podle něj se neobjevily programové ani finanční překážky pro spolupráci. Bělobrádek potvrdil, že jedním z předběžných parametrů možné dohody je obsazení vedoucích míst na kandidátkách lidovci na Moravě a hnutím STAN například v Libereckém a Středočeském kraji. Jen v Praze je podle Bělobrádka situace nejasná. "Starostové mají zájem, aby tam byl v čele předseda Gazdík, naše pražská organizace si tam přeje našeho člena," řekl Bělobrádek.

KDU-ČSL jedná se STAN o volební spolupráci od prosince. Zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL) ČTK ve středu řekl, že jednání se STAN začalo pozdě. Je ale přesvědčen, že když se dohodnou, zbývá na sestavení společných kandidátek i na předvolební kampaň dost času.

Desetiprocentní hranici pro vstup koalice dvou politických subjektů do Sněmovny stanovila novela volebního zákona z prosince 2001. Od přijetí této novely ve volbách do Sněmovny uspěla jediná koalice, a to Koalice KDU-ČSL a US-DEU, která v roce 2002 získala 14,27 procenta hlasů.

Podle posledního březnového průzkumu agentury STEM by přitom starosty volilo 2,2 procenta lidí, lidovce 7,6 procenta. Pokud by se hlasy pro jejich koalici sečetly, což ovšem není pravděpodobné, skončila by těsně pod deseti procenty.

Diskuse se bude točit kolem tří hlavních témat. Patrně nejintenzivnější debatu věnují obě strany programu. Lidovci nechtějí, aby je starostové v předvolební kampani zaskočili nějakým až příliš volnomyšlenkářským postojem. Jak řekl zlínský hejtman Jiří Čunek Právu, KDU-ČSL by například mohlo vadit, kdyby starostové vyrazili na pochod homosexuálů Prague Pride. Což ale není to jediné, co může Starosty a lidovce rozdělit.

Někteří členové KDU-ČSL neformálně dávají najevo, že neočekávají, že by koalice nakonec vznikla, třeba i kvůli poslední aféře europoslance Stanislava Polčáka (STAN). Předseda STAN Petr Gazdík přesto odjíždí do Lipnice s velkým očekáváním. Lidovce prý přesvědčí. "Jinak bych tomu nevěnoval čtyři měsíce času, energie, zdraví. Nebyl bych na neustálých jednáních a nevysvětloval situaci v krajích. Udělal jsem maximum. Projekt má smysl," reagoval na rizika Gazdík.

Musíme do toho jít natvrdo

Jeho kolega poslanec Jan Farský zdůraznil, že úspěch jejich i KDU-ČSL neznamená jen to, že se obě uskupení dostanou do sněmovny. "Jestli máme něco znamenat, nemůžeme hrát okresní přebor, ale musíme jít do toho natvrdo a pořádně," poznamenal. Pokud lidovci nakonec spolupráci odmítnou, bude to podle Farského kvůli postoji jejich členů na Moravě, kde mnozí věří ve volební úspěch i bez partnerství se STAN. "Jít na deset procent je riziko, zatímco s pěti procenty mají jistou sněmovnu," konstatuje Farský.

Gazdík se proto na lidovce pokusí zapůsobit pragmatickou matematikou a výpočtem poslaneckých mandátů. "Společný projekt je lepší. Kdyby se obě uskupení dostala do sněmovny samostatně, každé s šesti či sedmi procenty hlasů, získáme celkem dvacet poslanců. Jestliže ale půjdeme společně, můžeme jich mít třicet až třicet pět za zhruba dvanáct procent hlasů," uvedl předseda STAN. Navíc, což považuje Gazdík za důležité, mohou získat více voličů, než kolik ukazují průzkumy. Lidé podle něj ocení schopnost obou uskupení dohodnout se.

Lidovci si uvědomují rizika, ale i benefity. Uvnitř strany je však čeká obtížná diskuse. "Kdo se bojí, nesmí do politiky," říká sice šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola, zároveň ale připomíná možná úskalí. A nejde jen o hranici deseti procent. "Důležité je, aby bylo nad slunce jasné, že v hlavních programových tezích nemáme rozpor. I k otázkám, které jeden nebo druhý nezdůrazňuje jako své hlavní priority, nemůže mít partner odpor nebo liknavé stanovisko. Narážím tím například na hodnotové nebo etické zásady lidovců," upozornil Mihola. 

Složení kandidátek v krajích či možná jména lídrů jsou další důležitá témata jednání. V tomto případě však Mihola neočekává potíže, dokonce byl překvapený, jak hladké a bezproblémové se zatím personální plány jeví. To ovšem lze vysvětlit pragmaticky: Lidovci jsou silnější na Moravě a STAN v části Česka. Logicky se tedy umí na úrovni krajů dohodnout, že KDU-ČSL povede regiony, kde je populárnější, a naopak Starostové si vezmou místa, kde mají silnější podporu oni.

Třetí bod schůzí lze zjednodušeně nazvat podmínky spolupráce, které chtějí předsednictva projednat a upřesnit. Pokud se nakonec dohodnou na společné koalici, mohly by smlouvu obě strany podepisovat zhruba do čtrnácti dnů.

 

Právě se děje

Další zprávy