


Na Strossmayerově náměstí v Praze 7 si v úterý mohou lidé do 17:00 vyzkoušet pohyb frekventovanou křižovatkou se zakrytým zrakem nebo na invalidním vozíku. Akce je součástí petice za návrat semaforů, jejichž zrušení podle organizátorů zhoršilo bezpečnost zejména pro lidi se zrakovým či kombinovaným postižením.

Starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha Sobě) v úterý na facebooku uvedl, že radnice plánuje doplnit v místě naváděcí pruhy a bezbariérovou dlažbu. Podle petentů to však nestačí.
Strossmayerovo náměstí dělníci upravovali v roce 2024. Semafory byly z náměstí odstraněny mimo jiné proto, že zpomalovaly tramvajovou dopravu a zároveň nevyhovovaly ani lidem s pohybovým znevýhodněním, kteří nestíhali bezpečně přejít. Zastávky MHD jsou nyní bezbariérové, omezen byl provoz automobilů jak na náměstí, tak v křižovatce ulic Dukelských hrdinů a Milady Horákové v jeho horní části. Vjíždět tam smí pouze zásobování.
Organizátoři akce upozorňují, že současné uspořádání křižovatky může být pro některé skupiny obyvatel obtížně přístupné. Cílem je zajistit bezpečný pohyb pro všechny. Zájemci si kromě podepsání petice, kterou ke dnešku podepsalo přes 80 lidí, mohou na místě sami vyzkoušet, jak náročné je přejít křižovatku se zakrytým zrakem a slepeckou holí. „Protože dokud se nemusí lidé spoléhat jen na zvuk, často si neuvědomují, jak obtížný je pohyb po křižovatce pro nevidomé,“ řekl za petiční výbor František Šuranský. K vyzkoušení je také pohyb po přechodech na invalidním vozíku.
„V letních měsících budou na Strossmayerově náměstí doplněny naváděcí pruhy a bezbariérová dlažba, “napsal v úterý na facebooku Čižinský. "Naváděcí pruhy by měly dramaticky zlepšit orientaci lidí se zrakovým znevýhodněním, ale i pohyb po náměstí lidem s pohybovým znevýhodněním.
Radnice se podle Čižinského také dohodla s pražským dopravním podnikem, že řidiči tramvají budou v podobných křižovatkách reagovat na signál z dálkových ovladačů, které používají lidé se zrakovým znevýhodněním. Tento signál pro ně bude znamenat upozornění na přítomnost člověka se zdravotním postižením, a tramvaje proto budou projíždět křižovatkou výrazně pomaleji.
Podle petentů to ale nestačí. „Semafor se zvukovým signálem je aktuálně jediný funkční režim, který dává jasný signál, kdy mohou lidé bezpečně vstoupit do vozovky, a zároveň zastaví ostatní účastníky provozu,“ uvedl Šuranský. Dodal, že vodicí linie by měla být součástí úprav, sama o sobě však nedokáže zastavit ostatní účastníky silničního provozu.
V letních měsících se má Strossmayerovo náměstí proměnit v pěší zónu, kde budou mít chodci přednost a vozidla jim budou muset v případě potřeby i zastavit. Podle radnice to má dále zvýšit bezpečnost pohybu v lokalitě. Praha 7 chce podle starosty zároveň ve spolupráci s magistrátem a dopravním podnikem hledat technické řešení, které by lidem se zrakovým znevýhodněním prostřednictvím jejich dálkových ovladačů poskytlo obdobné informace o situaci v křižovatce jako semafory.



Zatímco dříve šlo o životní aspiraci, dnes jde o nechtěnou odměnu. Po povýšení už čeští zaměstnanci netouží. Šéfovo místo by zvažovali pouze v případě, kdyby dostali přidáno alespoň třetinu mzdy navíc. Pokud se nezmění představy spojené s vedoucími pozicemi, v budoucnu může nastat kritický nedostatek schopných lídrů. Zjistili to výzkumníci z agentury Ipsos.



Britský jezdec Lewis Hamilton vyhrál Velkou cenu Katalánska formule 1 a vybojoval první triumf ve Ferrari. Sedminásobný mistr světa zvítězil v Barceloně o 19,5 sekundy před krajanem Georgem Russellem z Mercedesu. Třetí dojel další britský pilot a úřadující světový šampion Lando Norris z McLarenu.



Porážka s Jižní Koreou postavila českou reprezentaci před jasný úkol: aby mohli Krejčí a spol. pomýšlet na postup ze skupiny bez nervů, musí ve zbývajících dvou zápasech nejen neprohrát, ale aspoň jednou zvítězit. Experti ze společnosti Opta jim stále věří: české šance vyčíslili na 56 procent.



U chorvatského Splitu v neděli po srážce katamaránu s plachetnicí zemřeli nejméně tři lidé, šlo o Čechy. Další se pohřešuje. Radiožurnálu to řekl vedoucí konzulárního oddělení velvyslanectví České republiky v Záhřebu Štěpán Šantrůček. Informaci ČTK potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő.



Zemřel neurolog, dlouholetý přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a někdejší prorektor Masarykovy univerzity Ivan Rektor, bylo mu 77 let. Podílel se na vzniku výzkumného centra CEITEC a zabýval se výzkumem epilepsie a poruch hybnosti a fungování lidského mozku. O jeho úmrtí v neděli informovala Masarykova univerzita.