Praha - Pacienti se nedoplatí, reagují na nový zákon o zdravotnických prostředcích výrobci čoček či berlí. Pokud norma projde, pojišťovny už prý lidem uhradí jen základní variantu každého výrobku. Nic víc.
"V praxi to bude znamenat, že zatímco dnes pojišťovny pokrývají kolem osmdesáti procent všech předepsaných zdravotnických pomůcek, do budoucna to bude sotva pětina," řekl Miroslav Palát z České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků.
Ukázalo se to prý při "experimentu", který nedávno provedla Všeobecná zdravotní pojišťovna a kterému by se měla norma podobat.
Doplatky poskočily na čtyřnásobek
"Pojišťovna zasáhla do číselníku a přecenila materiál na krytí ran. Úhrada se dostala z původní koruny na centimetr čtvereční na zhruba dvacet haléřů, které stojí vůbec nejlevnější gázy," popsal změnu Palát.
Doplatky konkrétního uživatele – třiašedesátiletého pacienta s vývodem střeva a píštělí v oblasti konečníku – podle něj rázem poskočily na čtyřnásobek. Vyšplhaly se ze 160 korun na měsíc na 720 korun měsíčně. Pacientovi totiž obyčejné gázy k ošetření nestačí.
"Výsledkem změny tedy skutečně budou úspory pro pojišťovny a pro stát. Tyto ušetřené peníze ale bude muset vytáhnout z kapsy pacient," okomentoval plánovanou změnu Palát.
Ministerstvo: Výrobci se jen bojí o zisky
Podle vedení resortu zdravotnictví, které novelu zákona připravuje, ale výrobci jen straší pacienty. Obávají se o svoje zisky. Ministerstvo si naopak od změny slibuje úsporu kolem čtyř až šesti miliard korun. "To, že na nás dodavatelé útočí, je signál, že to děláme dobře,“ řekl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Obdobná změna u léků totiž před lety snížila ceny medikamentů o čtvrtinu.
Jenomže podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky rostly i doplatky pacientů. Zatímco ještě v roce 2008 vydali lidé z vlastních peněženek 14,6 miliardy korun, o rok později už to bylo o miliardu víc. Podle posledních dat z roku 2013 pak tvořily tržby z doplatků pacientů více než 17 miliard korun.
Nový model se proto pacientským organizacím nelíbí. Na změnu podle nich doplatí chroničtí pacienti. "Nesouhlasíme s tím, že by měla stačit jedna nejlevnější pomůcka pro všechny a na všechno. Podmínky a život pacienta se mění, pomůcky mu mají v různých fázích pomoci žít,“ zhodnotila připravovanou novelu zákona šéfka organizace České ILCO, která sdružuje pacienty s vývodem, Marie Ředinová.
Systém svádí k "cinklému" chování
Vedení resortu se snaží změnit pravidla, podle kterých se čočky, berle či pleny platí, už potřetí. Naposledy se o to pokusit bývalý ministr Leoš Heger. Důvod? Ministerstvu vadí pochybné smlouvání pojišťoven s výrobcem. Mají ho nahradit předem dané tabulky. Tvořit je má lékový ústav. Ceny do nich bude hledat - stejně jako u léků - ve správním řízení. Stanoví je podle nejlevnějších evropských zemí.
"Zatímco doposud si vyjednávali výrobci s pojišťovnou cenu sami, napříště jim částku automaticky určí tabulka. Výrobce, který bude chtít nabízet svou pomůcku na českém trhu, se přihlásí do speciálního registru, v něm si najde příslušný chlíveček, kam jeho výrobek spadá, a dostane přidělenou úhradu," vysvětlil bývalý poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek.
V systému se tak podle něj udělá pořádek. „Odbourá se individuální rozhodování jedné osoby, protože bude pro všechny výrobce stříkaček jedna kategorie. Nikoho už to nebude moci svádět k cinklému chování,“ doplňuje Vepřek. Doposud byly podle něj k dostání stejné výrobky za různě vysoké úhrady, rozdíly šly občas do tisíců.
Za zdravotnické prostředky, jako jsou třeba stříkačky, glukometry, nitrooční čočky či rentgeny, se v roce 2013 utratilo podle ministerstva zdravotnictví kolem 28 miliard korun.
