Praha - Zdravotní pojišťovny sestavily žebříček chorob, za které musejí lidé nejvíc platit. Překvapení: V první pětce nejsou srdeční choroby, rakovina, ani revma.

Peněženky pacientů nejvíc zatěžuje skleróza, astma či migréna. Nákladná jsou také psychiatrická onemocnění.

U dětí se zase prodraží alergie na kravské mléko nebo celiakie - nesnášenlivost na jídlo z pšenice, ječmene a žita.

Pojišťovny to zjistily, když se podívaly na to, kterým pacientům musí každoročně vracet nejvíc peněz.

Kdo platí nejvíc? Lidé se sklerózou a migrénou

"Naším největším "rekordmanem" byl pojištěnec s amyotrofickou laterální sklerózou. To je onemocnění, které se projevuje ztenčením tkání, samovolnými záškuby svalových vláken či postupnou ztrátou schopnosti polykat," prozradila mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Hana Kadečková.

Jen během prvních šesti měsíců roku dostal pacient zpátky více než 23 tisíc korun.

Pojišťovna vracela peníze také čtyřicetileté pacientce s migrénou. Byla pětkrát u lékaře a využívala osmdesát krabiček léků na recept. To ji stálo téměř 16 tisíc korun za půl roku. Pojišťovna jí z toho vrátila 12 139 korun.

Naopak onkologické choroby se podle Kadečkové umístily až sedmé.

K podobnému výsledku dospěla i Všeobecná zdravotní pojišťovna. "Za první pololetí tohoto roku prozatím překročilo limit 12 591 našich pojištěnců," shrnula Šárka Korandová z Všeobecné zdravotní pojišťovny.

I podle ní šlo především o pacienty s chronickými onemocněními, v první řadě se sklerózou nebo schizofrenií. Tato pojišťovna ale vracela peníze za péči i lidem s leukémií.

Nejvíce stojí léky

Ochrannou finanční síť, za kterou by se pacient neměl dostat, nastavil na začátku své zdravotnické reformy exministr zdravotnictví Tomáš Julínek.

Původně směly pojišťovny vracet peníze jen těm lidem, které léčba stála více než pět tisíc korun. Přes tuto hranici se ale "přehouplo" jen několik desítek tisíc lidí. Naopak těsně pod limitem zůstaly další desetitisíce pacientů, kteří nedostali nic.

Letošní dubnová reforma proto podmínky změkčila. Dětem do osmnácti let stát snížila ochrannou hranici na dva a půl tisíce korun. Stejný limit začal platit i pro důchodce nad pětašedesát let.

Seniorům se navíc do limitu nově započítávají i částky za doplňkové a podpůrné léky. "Jde například o přípravky na žíly nebo klouby," vysvětluje šéf České lékárnické komory Stanislav Havlíček.

Podle statistik pojišťoven spolknou nejvíce peněz výdaje za léky. Rekordmani ve spotřebě pilulek jsou přitom lidé z Prahy. Pražanům také nejčastěji pojišťovny vracejí peníze za překročení limitu.

U dalších chorob se zase prodraží přísné diety. "Například u celiakie u dětí je jediným léčebným procesem bezlepková dieta. A ta je opravdu o něco nákladnější," uvažuje primářka dětského oddělení kroměřížské nemocnice Jana Mathonová.

Pokud pak dítě trpí alergií na kravské mléko, potřebuje podle ní místo mléčné stravy takzvané hydrolyzáty. "A ty pojišťovna platí, myslím, jen do úrovně normálního mléka. Zbytek si maminky doplácí samy. Čím je přitom kravská bílkovina víc naštěpená, tím je to dražší," vysvětlila.

Rodiče musí také nahradit mléčné výrobky kalciovými tabletami.

Do limitu se nikomu nezapočítává 90 korun za pohotovost, ani 60 korun za pobyt v nemocnici či v léčebně dlouhodobě nemocných. Neproplácí se ani poplatky uhrazené v lázních. Započítávají se jen třicetikorunové platby u lékaře a za položku na receptu.

Češi dají na péči 43 miliard

Lidé v Česku dali během loňského roku kromě zdravotního pojištění za péči u lékaře přes 43 miliard korun. Pět miliard z toho padlo na regulační poplatky u lékaře, v lékárně a nemocnici.

Soukromé výdaje za péči tak podle nejnovějších údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky tvořily 16,6 procenta z celkového balíku peněz na české zdravotnictví. Před dvěma lety, kdy pacienti ještě neplatili regulační poplatky, tvořily výdaje obyvatel za zdraví 14,8 procenta.