Lichtenštejnsko se kvůli sporu o pozemky s Českem obrátí na evropský soud

ČTK ČTK
Aktualizováno 19. 8. 2020 15:47
Lichtenštejnsko se kvůli sporu o majetek v Česku vyvlastněný rodu Lichtenštejnů po druhé světové válce obrátí na Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Ve sporu jde o zhruba 600 hektarů pozemků u středočeských Říčan, kabinet však otevřeně připouští, že verdikt ESLP bude jasným vodítkem i pro všechny další probíhající majetkové spory. České ministerstvo zahraničí pokládá krok za nestandardní.
Dědičný princ Alois z Lichtenštejna, Vaduz, 28. 11. 2018.
Dědičný princ Alois z Lichtenštejna, Vaduz, 28. 11. 2018. | Foto: Matej Slávik

Podle vlády ve Vaduzu české úřady a česká justice dostatečně nerespektovaly suverenitu Lichtenštejnska, a proto se země rozhodla podat dnes u soudu ve Štrasburku mezistátní stížnost. Je to vůbec poprvé, co si u ESLP na Česko stěžuje jiný stát.

"Mezistátní stížnost je účinný nástroj, jak chránit lichtenštejnský stát před jiným státem. Nemáme nepřátelské úmysly…, ale nevidíme nyní jinou možnost, pokud chceme chránit naši suverenitu," řekla na tiskové konferenci českým novinářům šéfka lichtenštejnské diplomacie Katrin Eggenbergerová. Podle ní vláda o kroku Vaduzu předem informovala české představitele včetně premiéra Andreje Babiše a ministra zahraničí Tomáše Petříčka.

Lichtenštejnské rozhodnutí podle ministerstva zahraničí není standardní krok. Zhoršení vztahů s alpským knížectvím ale diplomacie neočekává, soudní rozhodnutí by naopak mohlo letitý problém ve vzájemných vztazích ukončit.

"Nepovažujeme tento krok za standardní, nicméně lichtenštejnská strana nás o něm předem informovala, není tedy překvapující," řekla mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. "Paradoxně by se finálním verdiktem soudu mohly naše vztahy s Lichtenštejnskem od tohoto historického problému očistit, neočekáváme jejich zhoršení. O tom svědčí i plánovaná cesta ministra (Tomáše) Petříčka (ČSSD) do země na podzim tohoto roku," doplnila.

Podání stížnosti na Česko podporují i nejvyšší zástupci monarchie včetně vládnoucího knížete Hanse Adama II. Verdikty českých soudů představují "systematické a závažné porušení Evropské úmluvy o lidských právech", uvedlo knížectví ve svém prohlášení. "Postoj, který v současnosti Česká republika vůči Lichtenštejnsku a jeho státním příslušníkům zaujímá, se ve zcela zásadních oblastech nevyznačuje takovým respektem, s jakým spolu mají jednat rovnoprávné suverénní státy v Evropě," píše se v oficiální reakci knížecí rodiny. Česko prý nerespektovalo například jejich právo na spravedlivý proces, na soukromí a rodinný život, na ochranu majetku či zákaz diskriminace.

"V zásadě jde o to, že se Lichtenštejnsku nelíbí, jakým způsobem české soudy a některé další státní orgány zacházejí s lichtenštejnskými občany zde v ČR," uvedl advokát Vít Makarius pověřený vypracováním stížnosti. Podle stížnosti vtahuje Česko Lichtenštejny do sporů s cílem připravit je o jejich majetek. Podnět je podle právníka založen na říčanské kauze, protože v ní již rozhodovaly všechny možné české soudní instance. V tomto případě také nežalovali Lichtenštejnové Česko, ale naopak.

Konkrétně se mezistátní stížnost týká verdiktů ve sporu o zhruba 600 hektarů lesů u Říčan. V roce 2015 okresní soud uznal, že Nadace knížete z Lichtenštejna, která majetek Lichtenštejnů spravuje, má nárok na dědictví těchto pozemků. V katastrech totiž jako majitel figuroval kníže František Josef II. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) ale toto rozhodnutí úspěšně napadl s argumentem, že se jednalo o administrativní chybu a úřady po válce pouze opomněly zaznamenat změnu vlastníka. Rozhodnutí pozemky Lichtenštejnům nevydat potvrdily všechny odvolací soudy a letos v únoru nakonec i soud ústavní.

Lichtenštejni nejsou Němci, ozývá se z Vaduzu

Podle vlády ve Vaduzu je nepřípustné, že lichtenštejnští státní příslušníci jsou českými orgány opakovaně označováni za osoby německé národnosti a toto označení se uplatňuje i jako základ rozsudků českých soudů v majetkových sporech. "Lichtenštejnští občané jsou… Českou republikou nuceni… hájit svá majetková a vlastnická práva, která ČR zpochybňuje za základě údajné německé národnosti jejich právních předchůdců," uvedla vláda.

"Jedná se o to, aby padlo rozhodnutí, které se bude vztahovat i na všechny ostatní případy," uvedl na tiskové konferenci náměstek ministra zahraničí Martin Frick. U českých soudů se nyní rozhoduje ještě o 26 žalobách podaných v roce 2018, v nichž se Lichtenštejnové domáhají vrácení majetku, na němž podle nich neoprávněně hospodaří český stát. Jde zhruba o 60.000 hektarů polí a lesů, ale také pět moravských zámků včetně Lednice či Valtic.

Česko a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, hlavně na Moravě. Vlastnil mimo jiné Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO nebo zámky Bučovice, Plumlov či Velké Losiny.

O dvě třetiny pozemků přišel rod při meziválečné pozemkové reformě, zbylý majetek mu byl zabaven na základě poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Tehdejší československé úřady konfiskaci provedly s poukazem na to, že se lichtenštejnský kníže František Josef II. přihlásil k německé národnosti a v souladu s tím se během války i choval. Lichtenštejnové ale tvrdí, že vyvlastnění bylo neoprávněné, protože vládnoucí kníže se za Němce neprohlásil a byl hlavou suverénního státu, který za války zachovával neutralitu.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Soud v Novém Jičíně uložil ženě za porušení karantény podmíněný trest

Tříletý trest vězení s podmíněným odkladem na čtyři roky uložil dnes Okresní soud v Novém Jičíně dvaatřicetileté ženě, která podle žalobce porušila karanténní pravidla nařízená kvůli jejímu onemocnění covidem-19. V době, kdy měla být podle hygieniků v izolaci, jela taxíkem do nemocnice vyzvednout matku a také se zastavila v obchodě. Uvedla to dnes Česká televize (ČT), podle níž je to první takový případ v Moravskoslezském kraji, který se dostal až k soudu.

Obžalovaná Renáta Gažová nařízení hygieniků, aby dva týdny zůstala doma, porušila v květnu. Hrozil jí tak až osmiletý trest vězení, protože pravidla nerespektovala v době nouzového stavu. "Společně s matkou se pohybovala na ulici před domem mezi dalšími lidmi. A to obě bez nasazených roušek," uvedl státní zástupce Aleš Boháč.

Policisté pro ženu přišli domů zřejmě po udání od sousedů. Soudkyně Ivana Šostáková uložený podmíněný trest odůvodnila mimo jiné tím, že informace poskytnuté hygieniky byly velmi rozsáhlé a nemusely být obžalované všechny zcela jasné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy