Liberec ani svaz lyžařů nenesou zodpovědnost za dluhy z mistrovství světa v lyžování

ČTK ČTK
Aktualizováno 6. 12. 2019 14:48
Český lyžařský svaz a Liberec nenesou odpovědnost za dluhy z libereckého mistrovství světa v klasickém lyžování. Soud v pátek nepravomocně zamítl žalobu dodavatelských firem. Sdružení firem se už více než osm let domáhá částky přes 37 milionů korun a úroků.
Kateřina Neumannová jako šéfka MS 2009 v Liberci
Kateřina Neumannová jako šéfka MS 2009 v Liberci | Foto: Ondřej Besperát

Svaz i město od počátku odmítají, že by měly převzít odpovědnost za primárního dlužníka - organizační výbor šampionátu OC Fis Nordic, jenž skončil v insolvenci. "Žalovaní nejsou ve věci pasivně legitimováni," konstatovala ve svém stručném odůvodnění verdiktu soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 6 Irena Voštová. Řekla tím jinými slovy to, že žaloba správně neměla mířit na ně.

Občanské sdružení "Oprávnění věřitelé MS v klasickém lyžování v Liberci 2009" tvrdí, že svaz a Liberec mají za dluhy odpovědnost na základě tzv. hostitelské smlouvy šampionátu, kterou tyto subjekty podepsaly. Voštová ale míní, že ze smlouvy nevznikl platný ručitelský závazek, protože nesplňuje zákonné ani judikaturní požadavky na ručitelské prohlášení.

Soudkyně však zároveň stanovila, že podnikatelé nemusejí svazu a Liberci hradit náklady soudního řízení, ačkoliv ve sporu nebyli úspěšní. "Rozhodla jsem tak s ohledem na okolnosti případu," vysvětlila a uvedla, že žalovaná strana vždy nepřistupovala k zajištění organizace mistrovství s náležitou péčí.

Svaz argumentoval mimo jiné tím, že smlouvu za něj podepsal jen jeho tehdejší prezident, ačkoliv stanovy svazu vyžadují podpis dvou členů jeho výkonného výboru. Liberec zase tvrdil, že takový smluvní závazek by podle zákona o obcích muselo schválit zastupitelstvo města, což se nestalo. Město upozornilo také na to, že tento zákon obcím až na výjimky zakazuje převzít ručení za závazky třetích osob.

"Jsme rádi, že po mnoha letech konečně došlo k rozhodnutí. Verdikt soudu, tedy zamítnutí žaloby, vítáme," citoval prohlášení svazu jeho mluvčí Tomáš Haisl.

Podobně se vyjádřil také náměstek libereckého primátora Zbyněk Karban (ANO). "Jako ekonomický náměstek jsem rozhodně rád, že nic platit nemusíme. Ale my jsme už od počátku nepočítali s tím, že bychom něco platili," řekl. Vzhledem k tomu, že podrobnosti k rozhodnutí soudu nezná, se zatím více vyjadřovat nechtěl. "Nejprve se budeme muset seznámit s rozsudkem," dodal.

Věřitelé: "My to neprojedli"

Advokát podnikatelů Miroslav Šianský si také počká na písemnou podobu verdiktu, až poté chce zvážit podání odvolání. "Považujeme za šokující, že oba žalovaní se vyjádřili v tom smyslu, že hostitelská smlouva se jich netýká, protože ji neschválily nebo nepodepsaly příslušné orgány. Vidíme to jako velice negativní vzkaz do Švýcarska, kde je sídlo Mezinárodní lyžařské federace. Zvláště v době, kdy se Liberec chystá na organizaci dalšího mistrovství světa," řekl novinářům.

V závěrečné řeči advokát uvedl, že námitky svazu a města jsou v rozporu s dobrými mravy, protože z pořádání mistrovství oba subjekty profitovaly. "Těžily z toho, že hostitelskou smlouvu platně podepsaly, a na druhé straně odmítají povinnosti spojené s realizací jejich záměru, tedy mistrovství světa," upozornil.

"To jsme nebyli my, kdo to tam projedl. To byli zástupci města, to byli zástupci svazu, kteří stáli ve stanech, kteří se dívali z pódií a z tribun. A byli to diváci. Ale zaplatili jsme to my," uvedl při odchodu ze soudní síně jeden z věřitelů Vojtěch Hlaváček. Popsal, že jeho společnost poskytovala šampionátu reklamní služby a přišla o 5,5 milionu korun.

Hlaváček dále zkritizoval, že svaz a město si na Mezinárodní lyžařské federaci nestandardně vymínily zřízení organizační složky, tedy OC Fis Nordic, na kterou se pak domlouvaly veškeré závazky. "Implikuje to pocit, jako byste si zřídili bílého koně," podotkl.

Liberecké mistrovství světa bylo jednou z největších sportovních akcí v historii státu. Organizační výbor v čele s bývalou lyžařskou reprezentantkou Kateřinou Neumannovou hospodařil s rozpočtem přes 632 milionů korun. Po šampionátu však hlavně kvůli jeho nízké návštěvnosti zůstaly dluhy ve výši 92 milionů korun.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 21 minutami

EU podle Reuters ve svém hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v ČR.

Evropská komise ve svém prvním hodnocení stavu demokracie a právního státu v členských zemích vyjadřuje mimo jiné znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v České republice, na Slovensku a v dalších čtyřech zemích převážně z východní části Evropské unie. Informovala o tom v předstihu agentura Reuters. V poledne má zprávu oficiálně představit místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Unijní exekutiva podle Reuters vidí nedostatky v protikorupčním boji v Bulharsku, Chorvatsku, na Slovensku, v České republice, v Maďarsku a na Maltě.

Dokument, který má Reuters k dispozici, podle tiskové agentury spatřuje hlavní ohrožení demokratických standardů ve výzvách, kterým v členských zemích čelí média a soudnictví.

Zpráva upozorňuje i na to, že koronavirová pandemie posloužila jako "zátěžová zkouška" odolnosti vlády práva napříč sedmadvacítkou. Některá mimořádná protiepidemická opatření, která přijaly vlády jednotlivých států, podle komise zašla příliš daleko.

"Když mimořádné pravomoci oslabují institucionální kontrolu rozhodujících osob, stává se o to důležitějším dohled nad veřejnými rozhodnutími ze strany médií a občanské společnosti," konstatuje zpráva. "Ovšem v některých členských státech čelí média a občanská společnost novým překážkám," cituje Reuters z dokumentu.

Druhou významnou oblastí, u níž Evropská komise vyjádřila znepokojení, je podrývání nezávislosti justice. Komise tu kritizuje zejména Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Slovensko.

"Polské reformy justice po roce 2015 jsou velkým zdrojem sporů," konstatuje komise. Také Maďarsko je podle ní mezi členskými státy, v nichž směr změn zavdal důvod k vážným obavám z dopadu reforem na nezávislost soudnictví.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Princ Navaf Ahmad Džábir Sabah se stal novým vládcem Kuvajtu

Korunní princ Navaf Ahmad Džábir Sabah ve středu složil přísahu a stal se novým vládcem Kuvajtu poté, co v úterý ve věku 91 let zemřel dosavadní emír šajch Sabah Ahmad Džábir Sabah, informovala agentura AP. Dynastie Sabahů zemi vládne od roku 1756.

Třiaosmdesátiletý Navaf Ahmad Džábir Sabah část pravomocí převzal už letos v červenci, kdy byl Sabah Ahmad Džábir Sabah hospitalizován ve Spojených státech kvůli blíže neurčeným zdravotním problémům a podstoupil operaci. V minulosti nový kuvajtský vládce zastával řadu vysokých funkcí, včetně postu ministra obrany. Se zesnulým emírem měli společného otce, ale jinou matku.

Tělo zesnulého emíra má být přepraveno do Kuvajtu, kde se bude konat pohřeb. Pohřeb vládce by obvykle přitáhl desítky tisíc truchlících Kuvajťanů a zúčastnily by se ho desítky vysokých zahraničních činitelů a hodnostářů. Ale kvůli pandemii covidu-19 se pohřeb odehraje jen v soukromí za účasti příbuzných, uvedla kuvajtská státní agentura KUNA.

Zdroj: ČTK
Další zprávy