Levice se třese na historický úspěch, ústavní většinu

Petr Holub
19. 10. 2012 5:00
Výsledek pěti obvodů rozhodne, zda KSČM dostane ve spojení s ČSSD historickou ústavní převahu
Už i sociální demokraté říkají, že lidé si tohle přejí.
Už i sociální demokraté říkají, že lidé si tohle přejí. | Foto: Jan Langer

Praha - Druhé kolo voleb do Senátu může zásadním způsobem změnit politickou mapu republiky. Levice, ČSSD spolu s komunisty, má velkou šanci získat v horní parlamentní komoře takovou převahu, že může po vzájemné dohodě měnit ústavní zákony. 

Nejde jen o to, že se ústavní většinou 49 senátorů nikdy nemohly chlubit levicové strany. Poprvé v historii ji může získat opozice.

A shodou okolností se tak může stát ve chvíli, kdy aktuální výsledky krajských voleb prognózují ČSSD a KSČM ústavní většinu po příštích volbách do sněmovny.

Kdo rozhodne

Levice získá hlasy potřebné pro ústavní většinu v Senátu, pokud v sobotu porazí pravicové či středové kandidáty aspoň v pěti obvodech.

Z minulého období zůstává v Senátu 33 sociálních demokratů a jeden komunista. Ve druhém volebním kole stojí proti sobě kandidáti levice navzájem v deseti obvodech. To zaručuje ČSSD a KSČM předem prostou většinu 44 senátorů.

Dalších pět hlasů musí strany získat v patnácti duelech, kde stojí třináct sociálních demokratů a dva komunisté proti soupeřům z ODS, KDU-ČSL a menších stran. Rozhodnou voliči devíti českých obvodů včetně čtyř pražských a pěti obvodů na Moravě.

Poloviční pravděpodobnost

Předpovědi neslibují levici nic předem. Prognóza Aktuálně.cz očekává, že levicoví kandidáti uspějí proti pravici právě v pěti z patnácti obvodů. Kancelář Sazkabet jim dává šanci pouze ve čtyřech obvodech.

Protivníci kandidátů ČSSD a KSČM skutečně vyhráli z patnácti rozhodujících obvodů v deseti, suverénní byli ale pouze ve dvou. Jaroslav Kubera (ODS) v Teplicích a Jiří Čunek (KDU-ČSL) ve Vsetíně získali v prvním kole přes 40 procent voličů a mohou spoléhat na bezpečný náskok.

Teoreticky může na ústavní většinu dosáhnout také sociální demokracie, musela by však splnit velmi obtížný úkol, totiž vyhrát v šestnácti z třiadvaceti obvodů, kde postoupila do druhé kola. Předpověď Aktuálně.cz dává šanci dvanácti kandidátům ČSSD, Sazkabet třinácti.

Opoziční smlouvě to nevyšlo

Senát zažil ve své historii už čtyřikrát, že političtí spojenci získali ústavní většinu. Vždy však šlo o vládní strany.

V období opoziční smlouvy měli její signatáři z ODS a ČSSD ústavní většinu i ve sněmovně. Jejich tehdejší pokus změnit ústavu a vyřadit konkurenci z politické soutěže nevyšel spíše shodou okolností.

Při podpisu opoziční smlouvy v červenci 1998 měli občanští a sociální demokraté 56 senátorů. O tři měsíce později po senátních volbách se ústavní většina zúžila přesně na 49 hlasů, přitom byla závislá na odboráři Richardu Falbrovi, který ústavu měnit nechtěl. Plán se definitivně rozpadl na jaře 1999, kdy zemřel senátor ODS Václav Benda, kterého nahradil nezávislý Václav Fischer.

Ve třech zbývajících případech držely senátní ústavní většinu strany s mizivou nebo vůbec žádnou většinou ve sněmovně.  Menšinová vláda Václava Klause ovládala dokonale Senát v letech 1996-97, Špidlova vláda se 101 poslancem několik měsíců v roce 2002 a Topolánkova vláda se 100 poslaneckými hlasy v letech 2007-2008.

Může to být poprvé

Případný vznik levicové ústavní většiny v letošních senátních volbách může otevřít jinou perspektivu. Například podle průzkumu CVVM disponují sociální demokraté a komunisté už od letošního léta preferencemi, které by po sněmovních volbách zajistily ústavní většinu.

Stejnou prognózu jde vytvořit z výsledků krajských voleb, kde nejsilnější pravicová strana, ODS, získala jen 12 procent hlasů.

Neexistuje přitom důvod, proč by se mělo změnit dominantní postavení levice v období, kdy se rozpadá vládní většina ve sněmovně a kdy kabinet Petra Nečase prosazuje další nepopulární úsporné kroky.     

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Některé britské čerpací stanice přerušily provoz. Nemá jim kdo dovézt palivo

V Británii muselo dočasně přerušit provoz několik čerpacích stanic, protože jim došly pohonné hmoty. Ty na ně kvůli chybějícím řidičům nákladních aut nemá kdo dovézt, v rafinériích je přitom benzinu i nafty dost. Ministr dopravy Grant Shapps dnes vyzval motoristy, aby se nesnažili natankovat si do zásoby, informovala veřejnoprávní BBC na svých internetových stránkách.

Agentura Reuters napsala, že u některých čerpacích stanic v Londýně a jihoanglickém hrabství Kent se dnes tvořily fronty aut. Asociace prodejců pohonných hmot doporučila motoristům, aby měli v nádrži tolik paliva, aby jim vystačilo na cestu k záložní stanici pro "vzácný" případ, že na první nebude k dostání.

V některých britských médiích se objevily informace, že britská vláda v situaci, kdy v zemi chybí až 100.000 řidičů nákladních aut, uvažuje o nasazení vojáků. "Pokud by to pomohlo, povoláme je," řekl Shapps BBC. Dodal ale, že není jasné například to, zda vojáci mohou řídit vozidla s civilní registrací.

Už měsíce zástupci supermarketů a zemědělců upozorňují, že vzhledem k nedostatku řidičů jsou narušené dopravní řetězce, kvůli čemuž mají problémy dostat zboží na pulty obchodů.

V televizi Sky Shapps řekl, že nedostatek řidičů je celosvětový problém kvůli tomu, že během pandemie covidu-19 se nekonaly zkoušky pro nové šoféry. Británie podle něho proto počet zkoušek zdvojnásobuje. Těm současným je v průměru 55 let a stěžují si na špatné pracovní podmínky i platy.

Řidičů je v Británii nedostatek ale i kvůli brexitu, po němž je pro pracovníky z jiných evropských zemí těžší získat pracovní povolení. Asociace silniční nákladní dopravy (RHA) vyzvala vládu, aby v blízké době tato pravidla zmírnila. K tomu Shapps řekl, že nechce, aby britské řidiče vytlačili jejich kolegové ze zemí Evropské unie, kteří mají nižší nároky na mzdy.

Rod McKenzie z RHA podle BBC řekl, že více řidičů profesi opouští, než do ní přichází. "Je to takhle jednoduché: všechno, co v Británii máme, se dováží nákladními auty. Takže pokud je nedostatek řidičů, je nevyhnutelné, že všechny věci, které chceme, nedostaneme, kdy chceme," řekl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy