Praha - Sporný nákup španělských dopravních letounů CASA C-295M pro českou armádu, kvůli němuž policie stíhá bývalou ministryni obrany Vlastu Parkanovou, má alespoň jedno pozitivní vyústění.
Systém pasivní ochrany DAS, který má piloty varovat, že je letoun ozařován radarem protivníkovy stíhačky anebo raketou, byl po dvouletém a velmi urputném vyjednávání, řadě zkoušek a neúspěšných testů konečně opraven. České CASy poskytují tedy lidem na jejich palubě ve válečných oblastech stejný bezpečnostní komfort jako srovnatelné stroje NATO.
"Konečně!" komentuje několikaleté problémy s pasivním ochranným systém DAS jeden z armádních pilotů. Až do teď totiž pilotoval stroj, jenž bez fungujícího DAS v podstatě neodlišoval od těch z civilních aerolinek.
Pochvala do Kbel
Funkčnost DAS potvrdil Aktuálně.cz zasvěcený důstojník armádního letectva a nezávisle na něm i zdroj blízký zbrojařské firmě Omnipol, která čtyři španělské dopravní letouny Česku dodala.
Hlavní zásluhu na fungující elektronické ochraně letounů CASA C-295M mají podle informací Aktuálně.cz kapitáni kbelské letecké základny: piloti, inženýři či palubní technici.
"To jsou ti praví strůjci úspěchu při povýšení CASy mezi vojenské dopravní letouny, které mohou konečně létat i do krizových oblastí. Mnohdy povýšení Španělé museli vždy uznat, že jejich analýza nedostatků má chyby, takže jim nezbývalo nic jiného, než sklonit hlavy a velmi se snažit, aby problémy v DAS odstranili," konstatuje jeden z expertů českého letectva.
Ztráty pro Omnipol
Omnipol stály mimochodem problémy s ochranným elektronickým štítem kolem 20 milionů korun (denní penále činilo 33 000 Kč), včetně vrácení dvou bitevních letounů L-159 s dvojím řízením (cena bitevníku je 4, 2 milionů euro). Jeden bitevník už slouží v armádním letectvu a druhý je na cestě ze Španělska. Dvacet milionů korun si české ministerstvo obrany vybralo od španělského výrobce letounů CASA v podobě náhradních dílů.
"Prostě jsme se předzásobili, jinak by ty peníze skončily bůhví kde v příjmové položce státního rozpočtu," říká jeden z ministerských ekonomů pod příslibem anonymity. Až do pondělí se totiž na veškeré informace o zprovoznění ochranného systému DAS vztahuje informační embargo. V pondělí budou naopak na letecké základně v pražských Kbelích u přistavených letounů CASA média seznámena s výsledky vojskových zkoušek DAS.
Co ukázala Británie
Několikaleté a opakované testy se odehrávaly ve vzdušném prostoru Česka i Velké Británie, kdy byly CASy ozařovány radary protiletadlového raketového vojska a z různých směrů na ně současně útočily odlišné typy bojových letounů.
Minulý měsíc například stíhačky JAS-39 Gripen či bitevníky L-159. A všechny zteče i ozařování laserem stíhaček se ukázaly na obrazovce systému pasivní ochrany. V takovém případě systém DAS vystřeluje klamné cíle (šlo o testy v Británii) a piloti CASy mohou navíc včas při letu reagovat na rizika, jimž jsou vystaveni.
Dříve se DAS choval nevyzpytatelně. Hlásil falešné útoky, anebo naopak vůbec ne. Potíže ovšem byly i se softwarem počítače letounu, jenž pilotům signalizoval požáry motoru a nevyzpytatelně se choval i autopilot. Tyto poruchy palubního softwaru byly však podle dřívějšího vyjádření ředitele Národního úřadu pro vyzbrojování ministerstva obrany Pavla Bulanta odstraněny už před časem.
Výsledky testů pasivního systému ochrany DAS nechce Bulant až do pondělí komentovat. "Počkejte si a uvidíte," omluvil se.
